Národopisná revue 4/2012 je v tematických studiích věnována otázkám spojeným s estetikou folkloru. Problematiku estetických kategorií a folkloru shrnuje ve svém příspěvku Juraj Hamar (Folklór z hľadiska estetických kategórií). Marta Ulrychová se zaměřuje na analýzu démonologických pověstí ze Šumavy ve vybraných dílech německých autorů 20. let 20. století (Démonologické pověsti ze severní části Královského hvozdu/Waldhwozdu), Miroslava Záhumenská přibližuje sběr lidové slovesnosti na Slovensku v druhé polovině 19. století (Rukopisná zbierka ľudových piesní Jána Klempu Jacovského vo vzťahu k literárno-estetickým kritériám poslednej tretiny 19. storočia). V rubrice ostatních studií a materiálových příspěvků představuje Eva Románková nový projekt Národního ústavu lidové kultury (K otázkám etnologické terminologie a metodiky tvorby dvojjazyčného etnologického slovníku) a Jarmila Teturová přináší poznatky z terénního výzkumu zaměřeného na vývoj lidových tradic (Verbuňk v Žatčanech na Brněnsku v současném kulturně-společenském kontextu).
Rubrika Proměny tradice uveřejňuje fejeton Josefa Holcmana, který se na pozadí vybraných letošních folklorních festivalů i lokálních etnokulturních tradic zamýšlí nad současnou společenskou krizí a článek Aleny Schauerové, věnovaný ohlédnutí do historie folklorního festivalu Dětská Strážnice. Společenská kronika přináší příspěvky věnované životním jubileím spisovatele Josefa Holcmana (nar. 1952), odborníka na ochranu lidového stavitelství Luďka Štěpána (nar. 1932) a romistky Evy Davidové (nar. 1932). Součástí čísla jsou rovněž pravidelné zprávy z dění v oboru, z konferencí, výstav a recenze nových knih a zvukových nosičů.
Folklór z hľadiska estetických kategórií
V posledných desaťročiach sa viaceré vedecké disciplíny zaoberali skôr poetikou folklóru ako estetikou folklóru. Tieto myšlienky reprezentovali najmä literárni vedci, etnológovia, lingvisti a filozofi z prostredia Pražského lingvistického krúžku, ruských formalistov a Tartuskej školy. Vo folklóre je dodnes evidentná prítomnosť antickej estetickej tradície. Estetika folklóru vychádza z archetypálnej podstaty ľudového umenia ktoré sú príznačné najmä pre slovesný folklór. Napríklad priestor, postavy, deje majú a pod. majú predurčené trajektórie ktoré modelujú celý sujet a dianie, topiku a metaforiku príbehu, miesta i postáv a ich konania. Podobne je to so základnými estetickými kategóriami vo folklóre. V ľudovom prostredí zohráva estetická funkcia dôležitú úlohu pri osvojovaní si skutočnosti prostredníctvom poznávania a prežívania krásy. V súčasnosti folklór stráca prirodzené podmienky pre svoju existenciu čo priamo ohrozuje synkretickú povahu ľudového umenia.
Démonologické pověsti ze severní části Královského hvozdu/Waldhwozdu
Autorka se zabývá pověstmi pocházejícími z Královského hvozdu, rozkládajícího se v nejsevernější části Šumavy. Ve 20. letech 20. století byly publikovány Gustavem Jungbauerem a Hansem Watzlikem – německy píšícími autory z Čech. V geografickém vymezení zvoleného regionu autorka vychází z publikace Josefa Blaua Geschichte der künnischen Freibauern im Böhmerwalde z roku 1934. V typologii pověsťového materiálu se opírá o katalog démonologických pověstí, jenž je součástí disertační práce, kterou na katedře etnologie Fakulty filozofické Univerzity Karlovy obhájil v roce 2011 Jan Luffer. Hlavní část studie je tak strukturována do šesti Lufferem stanovených skupin. Sebraný materiál se autorka snaží porovnat s jednotlivými typy, které jsou v katalogu označeny názvem a trojmístným kódem. Stejným způsobem pokračuje při analýze Watzlikova díla Stilzel der Kobold des Böhmerwaldes. Dochází k názoru, že valná většina typů stanovených Lufferem je v pověstech z Královského hvozdu zastoupena. Pověsti v této části Šumavy jsou spjaty se zemědělskou kulturou a vyjadřují hodnotový systém potomků někdejších bavorských kolonistů. Hojně jsou zastoupeny motivy spjaté s hlubokými lesy (pytláctví, odlévání čarovných kulí, setkání s nebezpečným zvířetem, bouře, polomy), jakož i se zemskou hranicí mezi Čechy a Bavorskem.
Rukopisná zbierka ľudových piesní Jána Klempu Jacovského vo vzťahu k literárno-estetickým kritériám poslednej tretiny 19. storočia
Text štúdie sa zaberá rukopisnou zbierkou Jána Klempu Jacovského, ktorá vznikla v poslednej tretine 19. storočia a skladá sa z dvoch dielov, z ktorých prvý obsahuje 95 textov piesní a druhý až 127 textov piesní. Časť Jacovského zápisov vyšla knižne roku 1880 v publikácií Písně slovenské, ktorú redakčne pripravil Andrej Halaša. Rukopisná zbierka ako celok je dôležitým dokladom súdobej práce zberateľov a zapisovateľov textov slovenských ľudových piesní. Rovnako dokladá i stav repertoáru z okolia Trnavy, ktorý je dodnes mál spracovaný. Ján Klempa Jacovský v rukopise na viacerých miestach odkazuje na staršiu zbierku Jána Kollára. Z jeho poznámok je zrejmé, že Kollárovo dielo dobre poznal, resp. že s ním priamo pracoval a porovnával zaznamenané texty piesní. Napriek tomu, že Ján Klempa Jacovský zaznamenal texty ľudových piesní bez nápevov, jeho zbierka má dnes pre nás neoceniteľnú historickú hodnotu. Hoci je ľudová pieseň zaznamenaná iba prostredníctvom textu, len fragmentom svojej pôvodnej existencie, aj takýto zápis vypovedá o súdobom vzťahu k ľudovej piesni a jej estetickej a umeleckej hodnote.
K otázkám etnologické terminologie a metodiky tvorby dvojjazyčného etnologického slovníku
S rozvojem vědění a formováním specializovaných vědních oborů se začala utvářet speciální názvosloví neboli terminologie, která mají za úkol ohraničit a standardizovat pojmenovávání věcí, činností a procesů v jednotlivých odvětvích. V dnešní době se již téměř neobejdeme při studiu i při publikaci vlastních děl bez angličtiny, téměř každý odborný časopis obsahuje anglická resumé. Etnologie je velmi specifický obor, jelikož pokrývá všechny oblasti lidského života a její terminologie je do velké míry kulturně vázaná. Při překladu odborných textů do angličtiny se setkáváme s mnoha problémy. Výrazy pro prvky tradiční materiální, duchovní a sociální kultury v různých zemích se liší v závislosti na jejich kulturním a společenském pozadí. Do dnešní doby nebyl vydán žádný specializovaný česko-anglický slovník etnologie. Národní ústav lidové kultury plánuje vytvořit takovou příručku ve formě online databáze, jež bude obsahovat širokou škálu lingvistických, sémantických a encyklopedických dat. Tato studie, jež by měla položit základ slovníkovému projektu, shrnuje analýzu východisek, dostupnou literaturu, prezentaci pracovních metod a vytvoření metodiky zahrnující strukturu plánovaného slovníku, selekci hesel a problematické oblasti překladu v etnologii.
Verbuňk v Žatčanech na Brněnsku v současném kulturně-společenském kontextu
Studie vznikla v souvislosti s letošním terénním výzkumným projektem Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici zaměřeným na rozšíření tance slovácký verbuňk mimo jeho původní teritorium výskytu. Ve studii jsou popsány jednotlivé okrsky výskytu verbuňku se zvláštním zřetelem na oblast jižního Brněnska. Pozornost je věnována obci Žatčany a popisu výskytu verbuňku v této lokalitě v kontextu kulturního i společenského vývoje. Je zde zachycen význam folklorního hnutí pro zachování, obnovu a rozvoj lidové kultury. Verbuňk je sledován jako kulturní fenomén s ohledem na stav tanečnosti, taneční příležitosti, proměny tanečního pořádku a rekonstrukci krojových kompletů v období od poloviny 20. století do současnosti.