Národopisná revue 4/2003

Národopisná fotografie v českých zemích a na Slovensku

Jiří Pátek se v úvodním článku  „Fotografie, etnografie, tradiční kultura – průniky a inspirace“ zabývá obecným vývojem národopisné fotografie v českých zemích. Daniel Luther pak pojednává o národopisné fotografii na slovenském území v příspěvku „Z dejín národopisnej fotografie na Slovensku (a česko-slovenské súvislosti)“. Barbora Gergelová se pokouší charakterizovat fotografický fond Národopisné společnosti českoslovanské – „Přehled fotodokumentační sbírky EÚ AV ČR, charakteristika reprezentačního fondu NSČ“. Počátky fotografické dokumentace lidových tanců Leošem Janáčkem a jeho spolupracovníky popisuje Jarmila Procházková („Janáčkovy snahy o fotografickou dokumentaci v rámci podniku Lidová píseň v Rakousku“). Blanka Petráková zase zachycuje svatbu na luhačovském Zálesí na zajímavých snímcích v průběhu 20. století. Martin Šimša referuje o letošních laureátech ceny pro nositele tradic.

Rubrika Ohlédnutí vzpomíná článkem Václava Štěpánka na 95 let existence Slováckého krúžku v Brně a příspěvkem Jana Krista na 50. výročí časopisu Slovenský národopis. Společenská kronika přináší medailony choreografky Libuše Hynkové (nar. 1923), Jiřiny Veselské (nar. 1943), Miroslavy Ludvíkové (nar. 1923) a malíře Františka Cundrly (nar. 1943). Nekrolog vzpomíná hudebního skladatele Emanuele Kuksu (1923 – 2003). Číslo přináší pravidelné rubriky se zprávami z festivalů, soutěží, výstav, konferencí. Recenzovány jsou i nové knihy a CD.

Spolky a lidová kultura

Pozici českých spolků na Moravě se věnuje Karel Altman v článku „České spolky na Moravě a lidová kultura“, podobnou otázkou ale tentokrát na konkrétním příkladě se zabývá Eva Večerková - „Lidová kultura v činnosti republikánského dorostu na Moravě (ve světle dobového tisku).“. Irena Štěpánová předkládá studii o pražském ženském tělocvičném spolku v poslední třetině 19. a na počátku 20. století „Ženskost v díle ženském. Počátky spolku „cvičících se“ paní a dívek.“. Stejné historické období, ale naopak v Brně, zachycuje Lenka Nováková v popisu činnosti spolku Vesna - „Spolek Vesna a jeho národopisné aktivity.“. Tematický blok studií zakončuje Karel Pavlištík s příspěvkem o společenské funkci Sboru dobrovolných hasičů v prostředí tradičního venkova na konci 19. a v průběhu 20. století „Sbor dobrovolných hasičů, významný fenomén v procesu formování společenského života v obci a v transformaci tradičních zvykoslovných aktivit na Zlínsku“.

V rubrice Ohlédnutí jsou zařazeny články Aleny Schauerové - „Národopisné ohlédnutí ke dvojímu jubileu Terézy Novákové“ a Michaely Benešové - „K 50. výročí založení Plzeňského lidového souboru“.
Společenská kronika připomíná jubilea tanečníka a tanečního pedagoga Ladislava Vaška (nar. 1928) a osobnosti v oblasti folklorního hnutí Anny Maděričové (nar. 1943). Další pravidelné rubriky jsou věnovány zprávám z konferencí, výstav, zahraničních cest, festivalů a koncertů a recenzím nových knih.
V závěru je otištěna tzv. Istanbulská deklarace, kterou v roce 2002 přijali ministři kultury zemí UNESCO k problematice nehmotného kulturního dědictví.

Příloha NR č. 17: Bibliografie národopisných aktualit 1964-1990.

Antropologie tance

Úvodní studii k tématu napsala Daniela Stavělová - „Jak se dnes v čechách tancuje. Otázky taneční antropologie“. Klára Davidová se věnuje tzv. taneční scéně, fenoménu městské taneční zábavy posledního desetiletí, který se vyvinul až v určitou subkulturu s vlastní módou, hudbou vytvářenou pomocí moderních technologií, časopisy, masmediálními pořady, stylem prožívání včetně drog apod. – „Rituální mejdan postmoderní doby“. Další dvě studie se zaměřují na taneční projevy, které, opět zvláště ve větších městech a za podpory nejrůznějších kurzů, získaly v posledních letech v českých zemích mnoho svých příznivců: Zdeňka Lammelová zmapovala zájem o břišní tance v příspěvku „Takový český Orient. Břišní tanec: Způsob jak být ženou“ a Veronika Švábová tzv. africký tanec v příspěvku “Ve znamení bubnů. Africký tanec v Africe a v čechách“.

Rubrika Fotografická zastavení prezentuje masky z taneční hry tančené při mrtvém. Fotografie z roku 1922 byla pořízena  učitelkou a spisovatelkou Amálií Kožmínovou (1876-1951) na Podkarpatské Rusi.
Do Proměn tradice je zařazen příspěvek Daniela Drápaly „Drátenické metamorfózy“, který se zabývá historií a současným stavem drátenického řemesla. 
Společenská kronika přináší jubilea skladatele Emanuela Kuksy (nar. 1923),  etnomuzikologa Dušana Holého (nar. 1933), cimbalisty a sběratele lidových písní Jiřího Tesauera (nar. 1933) a uměleckého vedoucího folklorního souboru Vysočan z Jihlavy Míly Brtníka (nar. 1928). 
V nekrologu je vzpomenuta osobnost fotografa Jana Berana (1913-2003). 
Další pravidelné rubriky jsou věnovány zprávám ze soutěží, výstav, konferencí, recenzím nových knih a CD. 
Číslo je doplněno o výňatky z oficiálního dokumentu Kulturní politika v české republice a o seznam knih a časopisů z mezinárodní výměny Ústavu lidové kultury ve Strážnici.

Etnické menšiny

Václav Štěpánek nastínil obraz české menšiny, která se ve 20. letech 19. století usadila v jižní části srbského Banátu, v nejvýchodnější části tehdejší rakouské vojenské hranice –„Mizející menšina. Historie a současnost čechů v srbském Banátě“. Mezietnické vztahy v Bratislavě se vznikem československé republiky v roce 1918 přibližuje Daniel Luther v příspěvku „Česi a počiatky etnickej transformácie Bratislavy. Historicko-etnologický exkurz“. Martin Šimša se v článku „Ekonomické aktivity Židů na Vsetínsku“ zabývá dějinami hospodářského života Židů na Valašsku. Židovské tematice se v další studii věnuje rovněž Peter Salner - „Podoby judaizmu v súčasnosti. Na príklade zmrtvychvstania židovského cintorína“. Oddíl studií uzavírají Josef Oriško s příspěvkem o etnografické skupině tzv. Moravců ve Slezsku – „Slezští Moravci. Nevýrazná etnografická skupina v česko-polském pohraničí“ a Petr Kaleta „Lužičtí Srbové, jejich kulturní a vědecká činnost“.

Rubrika Proměny tradice je věnována zápiskům z turistického pobytu u české menšiny v rumunském Banátě (A. Dunajová) a výzkumu současných Velikonoc (J. Blahůšek, P. Šindelář).
Společenská kronika připomíná jubilea dvou výrazných představitelek současného folklorismu – organizátorky, vypravěčky, malířky kraslic Marie Pachtové (nar. 1932), a zpěvačky lidových písní Vlasty Grycové (nar. 1943).
Nekrology jsou ohlédnutím za životem a tvorbou učitele, sběratele a upravovatele lidových písní Zdeňka Kašpara (1925-2002) a muzikologa Jiřího Fukače (1936-2002).
Další pravidelné rubriky obsahují zprávy z festivalů, konferencí, výstav, oborových aktivit, recenze nových knih.