vydavatel:
Problematika stravy v lidovém prostředí a s tím souvisejících témata
Obecný úvod k tomuto kulturnímu jevu a jeho studiu podává Rastislava Stoličná (Metódy a ciele etnologického výskumu kulinárnych tradícií na Slovensku), pohled z pozice folkloristiky přináší Marta Toncrová (Strava v lidových písních). Josef Oriško přibližuje v širším kontextu poznatky z prostředí Gruzie (Gruzínský stůl. Postřehy k sociální kultuře Gruzínů), podobně jako Karel Altman, který se zabývá jídlem v historii veřejného pohostinství (Krčemní jedlíci i gurmáni). Ilona Vojancová představuje jídelníček tradičního venkovského prostředí (Strava všedního dne na Hlinecku).
Rubrika Fotografická zastavení přináší snímky k tématu z fotoarchivu Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, v Proměnách tradice je zařazen příspěvek Strážnice 2005. Staré cesty – nové příležitosti (autor Josef Holcman). Společenská kronika uveřejňuje nekrology muzikologa Pavel Kurfürsta (1940-2004) a kulturního pracovníka Stanislava Pěnčíka (1939-2004). Další pravidelné rubriky jsou věnovány zprávám z konferencí, národopisných slavností a festivalů, recenzím nových knih a časopisů. V příloze je otištěn text mezinárodní úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví.
Zvláštní příloha NR: Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu.
Hodové tradice
Miroslav Válka shrnuje obecné poznatky o tomto lidovém zvyku a popisuje jeho dnešní stav ve vybraných lokalitách západní Moravy (K současnému stavu hodových slavností na západní Moravě). Podobu současných hodů na předměstí Brna přibližuje Irena Rogožanová (Bystrcké hody – obnovená tradice). Z terénního výzkumu stejné oblasti jižní Moravy, konkrétně Kyjovska, čerpají Martin Šimša (Hody v Sobůlkách) a Eva Abramuszkinová Pavlíková (Císařské hody ve Věteřově a jejich proměna během 20. století).
Obrazová rubrika Fotografická zastavení je věnována hodům ve fotografii Vlastimila Žíly (1943-1980). Do Proměn tradice jsou zařazeny osobní postřehy Josefa Holcmana o hodech ve Skoronicích a článek, ve kterém se Petr Kaleta zabývá slavistou Adolfem Černým a jeho badatelskou činností o Lužických Srbech.
Společenská kronika připomíná jubilea etnografa Ludvíka Kunze (nar. 1914), etnografky Evy Urbachové (nar. 1923) a přináší nekrolog tanečníka Zdeňka Šimečka (1945-2003). Další pravidelné rubriky se zaměřují na zprávy z konferencí, výstav, festivalů, recenze nových knih a přehled novinek z mezinárodní výměny publikací v knižním fondu NÚLK ve Strážnici za rok 2003.
Transformace venkova
Zaměřuje se zejména na lokální procesy ve vývoji venkovského prostředí. Andrea Zobačová přináší přehled regionálních monografií a zabývá se jejich významem ve společnosti (Regionální monografie jako výraz sebeidentity včera a dnes). Oľga Danglová přibližuje jeden z nově vzniklých mikroregionů ve slovenském okrese Topoľčany v příspěvku Regionálne združenie a jeho miesto ve vidieckom rozvoji /Príklad topoľčiansko-duchonského regiónu/; poznatky terénního výzkumu ze slovenského venkova využívá ve svém příspěvku také Natália Veselská - Význam autority v procese transformácie lokálneho rurálneho spoločenstva. Václav Štěpánek se věnuje vývoji sídelní krajiny článkem Obnova venkova a krajina.
Rubrika Proměny tradice přináší příspěvek Jarmily Pechové Platby u kováře na přelomu 19. a 20. století a výsledek výzkumu Kateřiny Plochové a Zdeňka Uherka Složení návštěvníků Horňáckých slavností. Společenská kronika připomíná jubilea dvou etnologů: Zdenko Hanzl (1944) a Běla Minaříková (1944); uveřejňuje nekrolog sběratelky a choreografky Věry Šejvlové (1919-2004) a zpěváka, hudebníka a tanečníka Jiřího Pospíšila (1927-2004). Další pravidelné rubriky jsou věnovány výstavám, festivalům, koncertům, recenzím nových knih a CD. Závěrem jsou publikovány výsledky ankety české národopisné společnosti „O nejvýznamnější počin v oboru za rok 2003“.
Bibliografická příloha NR č. 18: Karel Dvořák (1913-1989) - literární historik a folklorista, editor, pedagog
Národopisný film
Hana Dvořáková přiblížila počátky národopisného filmu skrze osobnost etnografa Františka Pospíšila (1885-1958), který mj. sestavil fotografickou a filmovou sbírku v Moravském zemském muzeu v Brně („František Pospíšil a počátky národopisného filmu – neznámé skutečnosti“). Shrnující pohled na tuto problematiku na Slovensku přinesl Daniel Luther v příspěvku „Národopis v slovenskom dokumentárnom filme. Pamiatke filmového režiséra a etnografa Martina Slivku /1929-2002/“. Vztahem národopisného dokumentu a jeho tvůrcem-filmovým amatérem se na příkladu konkrétního autora druhé poloviny 20. století zabývala Jana Tichá - „Filmový amatér na poli národopisném – František Potočný“. Teoretickými i praktickými poznatky k problematice národopisného videozáznamu přispěli Jiřina Kosíková a Miroslav Válka. Přehled filmových dokumentů z osmdesátých 20. století připravovaných pracovníky muzea v přírodě v Hlinsku sestavila Ilona Vojancová; Magdalena Petříková podala komentovaný soupis videodokumentů z produkce Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
Do rubriky Proměny tradice byl zařazen příspěvek Vladimíra J. Horáka „Velikonoční obřadní lomození u českého a německého etnika v oblasti Hané a Nízkého Jeseníku“. Společenská kronika připomíná několik jubilantů: sběratel, organizátor, hudebník Josef Režný (nar. 1924), malíř a grafik Josef Kiesewetter (nar. 1934), etnoložka Naďa Valášková (nar. 1944), etnoložka Soňa Švecová (nar. 1929) a etnoložka Alena Jeřábková (nar. 1934). V rubrice Ohlédnutí se Václav Štěpánek věnuje dějinám spolkového hnutí v oblasti slováckého folkloru v Brně („95 let Slováckého krúžku v Brně“). Další pravidelné rubriky přinášejí zprávy z výstav, festivalů, recenze nových knih a jiné oborové informace.
