Národopisná revue 4/2006

Hračka a hraní  

V obecnějších souvislostech se k problematice vyjadřuje Zdeňka Poláková (O hračkách, hrách a hraní). Hračkou jako uměleckým artefaktem se zabývá Alena Křížová (Od hračky k upomínkovému předmětu). Z národopisné oblasti Valašska vycházejí příspěvky o fenoménu dřevěné zakuřované hračky, který připravil Michal Roček (Tradice výroby zakuřované hračky), a o dětském biči od autora Václava Michaličky (Dětský bič - hračka i pracovní nástroj). Romským dětem se věnuje Jana Poláková (Jak si hrají děti Romů. Poznámky z terénního výzkumu v Rudňanech).

Rubrika Proměny tradice přináší stať Vánoce jako vynalezená tradice či ambivalentní rituál? (autorky Eva Jirková a Marta Ulrychová). Ve Společenské kronice jsou připomenuta jubilea muzikologa Jana Trojana (*1926), etnoložky Miloslavy Hoškové (*1946) a choreoložky Evy Kröschlové (*1926).

Nekrology jsou věnovány úmrtí hudebníka Otakara Pokorného (1926-2006) a etnologa Richarda Jeřábka (1931-2006).

Další pravidelné rubriky přinášejí zprávy o konferencích, výstavách, festivalech, národopisných aktivitách a recenze nových edičních počinů.

Bibliografická příloha NR č. 20: Jiří Polívka (1858-1933) - jazykovědec, filolog, literární historik. Zabýval se dějinami slovanských kultur, lidovou slovesností (lidové pohádky) apod.

Spolky, spolkový život a sdružování obyvatel

Yvona Činčová přibližuje výzkum tohoto fenoménu ve Zlíně (Spolkový život ve Zlíně v období expanze firmy Baťa). Konkrétním živnostem řemenářů a typografů se věnují další dva příspěvky od autorů Václava Michaličky (Role řemenářské sekce z Metylovic v živnostenském společenstvu i v životě obce) a Karla Altmana (Odraz národnostního vývoje Brna v činnosti typografických spolků). Život městské společnosti v Plzni popisuje Marta Ulrychová (Plzeňské korzo) a sdružování zájemců o folklor v Bratislavě je tématem Barbory Skrakové ("Folkloristi" v Bratislave - pohľad na život záujmovej skupiny).

Rubrika Proměny tradice se věnuje košíkářství jako uměleckému řemeslu (Jarmila Pechová).

Společenská kronika připomíná jubilea pedagožky Aleny Schauerové (*1936) a etnografky Ludmily Tarcalové (*1946) a otiskuje nekrology etnografky Heleny Johnové (1926-2006) a hudebníka Jindřicha Hovorky (1937-2006).

V dalších pravidelných rubrikách jsou zařazeny zprávy z konferencí, festivalů a recenze nových knih.

Hudební folklor (lidová píseň)  

Petr Kalina zaměřil svou pozornost na ukrajinské sbírky lidových písní (První notované zápisy ukrajinského hudebního folkloru). Hana Urbancová srovnává písně ponocných na Moravě a na Slovensku ("Ponocenské písně" na Morave a ich vzťah k slovenskému repertoáru). Příspěvek Tomáše Šenkyříka je věnován romským písním (Několik poznámek k textové motivice romských písní). Marta Toncrová prezentuje výzkum lidových písní u dětí (Lidové písně a nejmladší generace). K zápisu slovenského hudebního nástroje fujara na seznam UNESCO Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva přináší článek Bernard Garaj (Minulosť a prítomnosť fujary v slovenskej ľudovej kultúre).  

Proměny tradice přinášejí pramenný materiál o zpěvačkách a zpěvácích lidových písní na Chodsku (autor Vladimír Baier). Společenská kronika připomíná jubilea několika etnologů: Alexandry Navrátilové (*1946), Karla Pavlištíka (*1931), Jiřího Langra (*1936), Richarda Jeřábka (*1931) a Josefa Jančáře (*1931). V dalších pravidelných rubrikách jsou zařazeny zprávy z konferencí, festivalů a recenze nových knih.

Masopustní obyčeje  

První letošní číslo Národopisné revue se věnuje tematu masopustním obyčejům.
Martin Šimša - Ostatkové právo na Hané, jeho postavení ve struktuře masopustních zvyků a vztah k ostatním obřadům výročního obyčejového cyklu.
Blanka Petráková - Masopustní obychůzka na luhačovickém Zálesí v kontextu transformace tradičního zvykosloví na jihovýchodní Moravě.
Daniela Stavělová - Doudlebská masopustní koleda: tanec jako text.
Ilona Vojancová - Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku.
Katarína Nádaská - Fašiangy v obci Kanianka (tradícia a súčasnosť).
V rubrice Fotografická zastavení představuje Helena Beránková masopustní masky ze 70. let 20. století ze Šlapanic u Brna („Fašanky, to sú svátky – z hospody do hospody…“ )
Proměnám tradice ve Slovinsku se věnuje Josef Oriško v příspěvku Jak jsem chodil „po osmicach“.
Společenská kronika připomíná životní jubilea etnomuzikoložky Marty Toncrové (nar. 1945), etnoložky Evy Večerkové (nar. 1945) a odbornice na slovesný folklor Dagmar Klímové (nar. 1926). Přináší také portrét etnochoreoložky Hannah Laudové (1921 – 2005) a významného tanečníka kyjovského verbuňku Klimenta Navrátila (1925 – 2006).
Zprávy
Prohlášení Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva – Martina Pavlicová
Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR – Jan Blahůšek
Kritiky z konferencí - „Grenzen & Differenzen“ (Vladimír J. Horák, Nicole Hirschler) a Etnologický ústav AV ČR slavil sté výročí (Jarmila Pechová) a výstav „Musaion“ (Josef Jančář).
Recenze
V. Soukup: Dějiny antropologie.
M. Vaněk: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin.
M. Canclini – R. de Angelis: Bormio, le sue Valli e il Podest? dei Matii. Viaggio attravesro i secoli nel Carnevale bormino.
E. Le Roy Ladurie: Masopust v Romansu. Od Hromnic po Popeleční středu 1579 – 1580.
M. Brandestettrová – J. Zastávková: Uzlík vzorů bílé výšivky z Rožnovska.
D. Hrůzková: Rožnovský malovaný porcelán.