Národopisná revue 4/2007

Národopisná revue nastiňuje v různých oblastech etnologického zkoumání dosud málo frekventovanou otázku funkce a procesu komunikace. Alena Křížová se zabývá funkcemi zdobení a šperku (Šperk jako znak). Petr Janeček se věnuje folklornímu vyprávění a jeho funkci v moderní společnosti (Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: městští fantómové druhé světové války), Marta Šrámková přibližuje z této pozice současné trendy folklorních výzkumů (Nové výzkumné pole folkloristiky - mediální komunikace). Komunikací ve vztahu k etnickým menšinám se zabývá ve svém příspěvku Martina Vyziblová (Práce s romskými dětmi, aneb „víc než jen doučování") a na základů tradičního materiálu přistupuje k této otázce Eva Večerková (Štědrovečerní „honění ovcí do Betléma" na jihozápadní Moravě).

Proměny tradice přinášejí stať Pouť u svatého Antonínka (Dojmy novodobého poutníka) autorky Blanky Petrákové.
Společenská kronika připomíná jubilea etnografky Věry Kovářů (*1932), slovesného folkloristy Bohuslava Beneše (*1927) a národopisné pracovnice Marie Pachtové (*1932); přináší také nekrology hudebního skladatele Zdeňka Lukáše (1928-2007) a výrazné osobnosti folklorního hnutí Jany Rychtové (1946-2007).
V dalších pravidelných rubrikách jsou zařazeny zprávy z výstav, festivalů, koncertů , odborné činnosti oboru a recenze nových knih.

Bibliografická příloha k Národopisné revue 4/2007 - Dagmar Klímová

Richard Jeřábek

Číslo je věnováno významné osobnosti české a evropské  etnologie, univerzitnímu profesoru Richardu Jeřábkovi (1931 - 2006), dlouholetému členu redační rady časopisu, od jehož náhlého úmrtí uplynul právě rok. K jeho vědeckému odkazu se hlásí řada kolegů a žáků, z nichž někteří přispěli do tohoto čísla svými studiemi a články, jež vycházejí z tematických oblastí badatelského zájmu profesora Jeřábka: od historiografie a teorie oboru, přes národopisnou rajonizaci, problematiku etnik, výtvarnou kulturu lidu až po národopisnou fotografii a film.

Karel Altman připomenul ve svém článku význam spisovatelů Aloise a Viléma Mrštíků pro národopisné studium moravského venkova konce 19. a počátku 20. století (Zdroje poznatků o životě a národopisném díle bratří Mrštíků), Blanka Petráková pak význam a životní osudy univerzitního profesora Antonína Václavíka (1891 - 1959), zakladatele vysokoškolského studia v Brně (Antonín Václavík a Pozlovice). Pozicí venkovského fotografa se zabývala Helena Beránková (Lokální společenství a fotograf - fotograf a lokální společenství /Fotoateliér Antonína Koukala v Uherském Ostrohu 1921 - 1956/), národopisnou rajonizací Miroslav Válka (Moravské Horácko, Hřebečsko a Malá Haná - etnografické oblasti na etnickém a kulturním rozhraní). K tematice lidového stavitelství a bydlení se vyjádřily Alena Dunajová (Lidová architektura nebo lidové stavitelství? Příspěvek k terminologické diskuzi) a Marta Pastieriková (Komunálne prostredie obce Blatnica).

Fenoménem strážné služby na jihovýchodní Moravě v 17. a 18. století se zabýval Daniel Drápala (Pod jménem Valachů a portášů - terminologická rozprava), k problematice masopustních obchůzek s maskami přispěl Martin Šimša (Masopustní obchůzka „hřebenářů" - nové aspekty jejího výkladu). Alena Kalinová podala výklad k dějinám studia keramiky v Moravském zemském muzeu v Brně (K výzkumu habánské keramiky v Moravském zemském muzeu před rokem 1945), Eva Večerková představila portrét Růženy Šilarové (1913 - 2003), malířky kraslic z Brandýsa nad Labem (Kraslice Růženy Šilarové) a Hana Dvořáková se zabývala insitním tvůrcem Františkem Divišem (1923 - 2004) z Únanova u Znojma („Divišov" - Poezie všedního dne).

V pravidelných rubrikách časopisu jsou připomenuta výročí narození etnologů Stanislava Broučka (*1947), Josefa Vařeky (*1927), a také Jana Pavlíka (*1937), osobnosti folklorního hnutí Slovácka.

Dále jsou uveřejněny zprávy z výstav, festivalů a recenze nových knih.

Rukodělná výroba v současnosti  

Josef Jančář shrnuje ve své studii zájem o lidové řemeslo v evropském kontextu od 19. století po současnost (Vývoj péče o lidová řemesla). Oľga Danglová přibližuje směřování slovenského ÚLUVu /Ústredie ľudovej umeleckej výroby/ po roce 1989 (Medzi tradíciou a moderným dizajnom. Aktivity slovenského ÚĽUV).

Konkrétním druhům řemesel v oblasti střední Moravy v druhé polovině 20. století se věnuje Jarmila Pechová (K historii a současnosti řemesel a výrob na střední Moravě). Výroba dýmek, její historie a lokální tradice je tématem studie Lubomíra Kafky (Tradice a současnost výroby dýmek v Proseči u Skutče). Problematiku ruční techniky zhotovování brousků přibližuje Václav Michalička (Sucháčkovi - čtyři generace ručních výrobců brousků na Valašsku).

Rubriky Fotografická zastavení a Proměny tradice přinášejí příspěvky Košíkářská škola a dílna v Rožnově pod Radhoštěm (Daniel Drápala) a Větrný mlýn ve Starém Poddvorově -  obnovená památka (Věra Kovářů).

Společenská kronika připomíná jubilea etnoložky Zdeny Vachové (* 1922) a hudebníka Vladimíra Baiera (* 1932); přináší také nekrolog architekta a fotografa Jaroslava Vajdiše (1920 - 2006). Další pravidelné rubriky se věnují zprávám z konferencí, výstav, koncertů a recenzím nových knih.

Dramatický projev v lidové tradici

Jaroslav Blecha představuje loutkové divadlo jako součást lidové divadelní kultury („Theatrum cum pimperlis" a odkaz marionetářského rodu Kopeckých ve sbírce Moravského zemského muzea); typologii postav v loutkovém divadle rozebírá Juraj Hamar (K personálnej identite postáv a hlasovému prejavu v ľudovom bábkovom divadle). Fenoménu ochotnického divadla v první polovině 20. století se věnuje Petra Richterová (Venkovské ochotnické divadlo v okolí Kardašovy Řečice a jeho místo v tradiční lidové kultuře). Na obnovené pašijové hry v Hořicích na Šumavě zaměřila svůj článek Marta Ulrychová (Pašijové hry v Hořicích – příklad obnovené tradice).

Martin Šimša se ve svém materiálovém příspěvku zaobírá svatodušní královskou jízdou, jejíž nepublikovaný popis byl uložen v pozůstalosti sběratele a badatele Františka Bartoše („Prachstarý obyčej o králích" – Svatodušní objížďka v Mysločovicích a její kontext).

Širší slovesné tradice se dotýká příspěvek Kataríny Popelkové a Juraje Zajonce o zpracování tzv. wollmanovského archívu – rozsáhlé sbírky textů, jež vznikala v letech 1928–1947 na základě terénních sběrů studentů filozofické fakulty v Bratislavě pod vedením prof. Franka Wollmana (Elektronický katalog wollmanovského archívu: aktuálny stav spracovania).

Rubrika Fotografické zastavení představuje snímky z dožínek z Petrova na Hodonínsku (Dožínky 1928 – Mezi lidovým obyčejem, divadelní scénou a politickou manifestací); Proměny tradice přinášejí příspěvek Evy Večerkové Hody v Černovicích u Kunštátu – slavnost, obyčej, divadlo, hra.

Společenská kronika připomíná jubilea dvou českých etnomuzikologů - Jiřího Traxlera (*1946) a Lubomíra Tyllnera (*1946). Přináší rovněž vzpomínky na Jana Miroslava Krista (1932–2007), významnou osobnost v oblasti lidového tance a folklorního hnutí.

V dalších pravidelných rubrikách jsou otištěny zprávy z konferencí a odborných aktivit, z festivalů, koncertů a recenze nových knih a CD.