Národopisná revue 1/2009

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 1/2009

Vloženo: 11. 1. 2009
OBSAH

Články a studie
Pomníky v slovensko-maďarských vzťahoch: etnické zápasy a ich regulácia na južnom Slovensku (Michaela Ferencová)
Inštitúcie a vzťahy Slovákov a Čechov v Londýne (Irena Jenčová)
Ortodoxní kněží v řecké emigraci na severní Moravě (Ivan Hlavatý)
Život dětí v obcích bývalého jazykového ostrůvku na Vyškovsku (Jarmila Pechová)

Fotografická zastavení
"Na střeše hotelu Times Squer 14 fotos - já v peří!" (Hana Dvořáková)

Proměny tradice
Z dějin romského divadla na Strážnicku (Ctibor Nečas)
Flamenco a jeho cesta z Andalusie (nejen) na Moravu (Tereza Vrbová)
My a ti staří. Bydlení starších generací na moravské vesnici na začátku třetího tisíciletí (Helena Beránková)

Společenská kronika
K životnímu jubileu Jana Pargače (Miroslav Tomandl)
Za Antonínem Satkem (Jan Balhar)
Dodatek k bibliografii Antonína Satka (Andrea Zobačová)

Konference
Konference Paměť města. Město a jeho obyvatelé ve 20. století (Helena Beránková)
Etnologicko-sociologická konference v Bad Wiessee (Jaroslav Otčenášek)

Výstavy
Ohlédnutí za výstavou "Neznámí Evropané" (Hana Dvořáková)
Výstava Tance a slavnosti 16.-18. století (Kateřina Černíčková)

Festivaly, koncerty
2. soutěžní festival folklorních souborů Dambořice 2008 (Jarmila Vrtalová)
15. ročník MFF Klatovy (Marta Ulrychová)
Jubilejní koncert brněnského Javorníčku (Jaromír Nečas)
Jiskra slavila padesátiny (Marta Ulrychová)

Recenze
D. Hemme - M. Tauschek - R. Bendix (eds.): Prädikat ..Heritage (Jana Nosková)
M. Pavlicová: Lidová kultura a její historicko-společenské reflexe (mikrosociální sondy) (Daniela Stavělová)
. Dvořáková (ed.): Hanák na Pacifiku (Jan Blahůšek)
J. Jančář a kol.: U nás v Lipově (Karel Pavlištík)
M. Placková: Hlucké besedy aneb Jak bývalo prvéj (Karel Pavlištík)
F. Šalé: Zahrajte ně, Majstre... (Petr Horehleď)
V. Bělíková (ed.): Písně z Rusavy (Marta Toncrová)
Studia ethnologica XIV (Miroslav Tomandl)

Zprávy
Výstava Homo faber v Paříži (Martin Šimša)

Resumé


Národopisná revue 2009/1 zpracovává téma „my a ti druzí“, a to především z etnického pohledu. Michaela Ferencová se zaměřila na vztah Slováků a Maďarů v Nových Zámcích na Slovensku; její dvě případové studie mapují situaci kolem místních pomníků, které jsou nejenom prvkem soupeření mezi slovenskou majoritou a maďarskou menšinou, ale mohou být zároveň i nástrojem interetnických vztahů ve městě (Pomníky v slovensko-maďarských vzťahoch: etnické zápasy a ich regulácia na južnom Slovensku). Irena Jenčová se zabývá životními podmínkami Čechů a Slováků v Londýne a vzájemnými vztahy migrantů z těchto zemí (Inštitúcie a vzťahy Slovákov a Čechov v Londýně). Ivan Hlavatý prezentuje výzkum řecké menšiny na severní Moravě s důrazem na pozici pravoslavných kněží (Ortodoxní kněží v řecké emigraci na severní Moravě) a Jarmila Pechová přináší historické poznatky o životě dětí v německém osídlení na Vyškovsku (Život dětí v obcích bývalého jazykového ostrůvku na Vyškovsku).

Rubrika Fotografické zastavení (Hana Dvořáková) představuje fotografii z amerického pobytu národopisce Františka Pospíšila v roce 1930, na které je zachycen mj. s náčelníkem kmene Osejdžů z Oklahomy. Rubrika Proměny tradice přináší příspěvky Ctibora Nečase (Z dějin romského divadla na Strážnicku), Terezy Vrbové (Flamenco a jeho cesta z Andalusie /nejen/ na Moravu) a Heleny Beránkové (My a ti staří. Bydlení staršcíh generací na moravské vesnici na začátku třetího tisíciletí). Společenská kronika připomíná jubileum etnologa Jana Pargače (*1949) a uveřejňuje nekrolog folkloristy Antonína Satka (1920–2008) s dodatkem jeho bibliografie. V dalších pravidelných rubrikách jsou obsaženy zprávy z konferencí, výstav, festivalů, koncertů a recenze nových knih.


​Pomníky v slovensko-maďarských vzťahoch: Etnické zápasy a ich regulácia na južnom Slovensku

Príspevok sa venuje problematike interetnických vzťahov v národnom štáte v súvislosti s problematikou verejného spomínania. Na dvoch prípadových štúdiách budovania pomníkov v meste Nové Zámky na južnom Slovensku autorka ukazuje, ako lokálne autority využívajú pomníky na súčasné politické účely: 1. ako prostriedok etnického súperenia medzi štátnym národom Slovákov a maďarskou menšinu, 2. ako nástroj regulácie interetnických vzťahov. Prvá prípadová štúdia popisuje úsilie predstaviteľov Slovákov obnoviť pomník československých legionárov z medzivojnového obdobia a snahy zástupcov maďarskej menšiny tomu zabrániť. Tento prípad zároveň dokumentuje boj spomínaných etnických skupín o status v rámci štátu ako aj snahy primátora zabrániť etnickým konfrontáciám. Druhá prípadová štúdia opisuje slávnosť odhalenia sochy katolíckeho kňaza a autora prvej verzie spisovnej Antona Bernoláka spolu so sochou niekdajšieho ostrihomského arcibiskupa Györgya Széchényiho v centre mesta. Autorka pritom poukazuje na snahy predstaviteľov mestskej samosprávy propagovať etnickú toleranciu a vytvoriť etnickú rovnováhu v meste.

Inštitúcie a vzťahy Slovákov a Čechov v Londýne

Teórie transnacionálnej migrácie ponúkajú takú podobu skúseností a identít, ktorá nie je zakotvená v ideologicky podfarbenom predpoklade jednoty miesta, kultúry a identity. V tomto zmysle sú identity migrantov obvykle formované v diskurze nacionalizmu, ich vzťahy príslušnosti sa okolo loajality k národnému štátu a imaginárnej komunite národa. Štúdia poukadzuje na to, akým spôsobom vplývajú inštitúcie a spôsob bývania na vytváranie povedomia „československej komunity“. Autorka sa sústredí na vplyv konkrétnych inštitúcií (ubytovacie a pracovné agentúry, webowská stránka), v dôsledku ktorých sa v konkrétnom prostredí etnické schémy „ja som Slovák“ „ja som čech“ aktivizujú zriedka. Pri nadväzovaní priate?stiev a partnerských vzťahov je viac než národná príslušnosť dôležité faktory vyplývajúce z praktického života vo veľkomeste.

Ortodoxní kněží v řecké emigraci na severní Moravě

Problematika řecké menšiny v České republice, její příchod a vývoj je předmětem stále rostoucího počtu odborných textů, přičemž většina z nich prezentuje výsledky historického bádání. Jen malá část je zaměřena etnologicky. Příspěvek o řeckých kněžích v emigraci obrazně řečeno „zvedl pokličku“ nad tématem spíše historickým, jeho protagonisté však měli poměrně značný vliv na život a tradice řecké komunity koncem čtyřicátých let, po celá léta padesátá a místy ještě v první polovině let šedesátých 20. století. Práce analyzuje strukturu řecké emigrace z let 1948–1949 z hlediska religiozity a dále roli nevelkého počtu řeckých ortodoxních kněží v životě uprchlíků. Vzhledem k jejich převážně neoficiálnímu kněžskému působení v řadách komunity se zachovalo málo pramenů písemné povahy, většina údajů se proto zakládá na vzpomínkách a materiálech pamětníků a rodinných příslušníků. Také z nich však vyplývá poměrně plastický obraz toho, jak byla u první generace uprchlíků za působení řeckých kněží živá nejen víra a ortodoxní tradice, ale skrze ně také lidové tradice vlasti, a jak jsou spojité lidové a ortodoxní tradice znovu oživovány u souěasné řecké menšiny. Jde o dosud málo probádané téma a stále probíhající výzkum, avšak přes ztenčující se počet pamětníků a chudé archivní prameny lze předpokládat další doplnění znalostí o historii a životě řecké minority v ČR.

Život dětí v obcích bývalého jazykového ostrůvku na Vyškovsku

Studie se zabývá životem dětí v osmi bývalých německých obcích na Vyškovsku od konce 19. století do odsunu v roce 1946. Děti vyrůstaly v prostředí, které kladlo velký důraz na tradice, na katolické náboženství a na vymezení a udržení své německé identity vůči českému okolí, což se navenek projevovalo nošením místního kroje, přežíváním starobylého dialektu a řady obyčejů. Rodinná, školní i spolková výchova směřovala k podpoře německého národního cítění. Kontakty s českými dětmi byly v tzv. horním jazykovém ostrůvku minimální, ěeské rodiny buď asimilovaly, nebo nebyly do venkovského kolektivu přijaty. České menšinové školy, zakládané v německých obcích po roce 1918, zejména měšťanská škola v Kučerově (1926) byly přijímány s nelibostí a stávaly se zdrojem svárů. Častější kontakty českých a německých dětí lze zaznamenat v etnicky smíšeném a bilingvním prostředí tzv. dolního jazykového ostrůvku.