Národopisná revue 1/2012

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 1/2012

Vloženo: 11. 1. 2012
OBSAH

Studie k tématu Cestovatelství a kulturní kontakt
Čeští cestovatelé a etnografové na hranici kultur: Vráz, Frič a Kořenský (Barbora Půtová)
Hrdý bojovník, líná služka a pověrčivý domorodec. Jeden z evropských pohledů na mimoevropskou kulturu (Jana Jiroušková)
Afrika jako cestovatelský zážitek a místo pro život Evropana. (Případ Heleny Šťastné-Bübelové) (Stanislav Brouček)
Vliv českých cestovatelů na sbírky exotických artefaktů (od počátku českých sbírek do druhé světové války) (Kateřina Štěpánová)

Fotografická zastavení
Fotografie - nedílný průvodce na cestách po vzdálených končinách (Hana Dvořáková)

Proměny tradice
Tančíci Izrael (Tereza Indráková)
"Vláda padla! Vláda padla! Ktože novú postaví?" (Eva Šipöczová)
Kraslice Anny Rusové (Eva Večerková)

Společenská kronika
Oľga Danglová jubiluje (Juraj Podoba)
Životní jubileum Miloše Tomandla (Jan Pargač)
Olga Skalníková (1922-2012) (Zdeněk Uherek)
Za Klimentom Ondrejkom (Miroslava Záhumenská)
Odešel skladatel Blahoslav Smišovský (1931-2011) (Jiří Jilík)

Konference
Valné shromáždění České národopisné společnosti s konferencí "Etnologie současnosti" (Marie Novotná)
25. mezinárodní konference Asociace evropských muzeí v přírodě (Martin Novotný)
Konference o regionálních místech paměti v Greizu (Jana Nosková)

Festivaly, koncerty
XVII. ročník podujatia Košické folklórne dni (Martina Takácsová)

Recenze
A. V. Frič: Čerwuiš aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu (Barbora Půtová)
K. Mildnerová: Můj soused je čaroděj (Marta Ulrychová)
M. Bílková: Manka Římanka (Marta Ulrychová)
J. Pajer: Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593-1620. Soupis dokladů z institucionálních a privátních sbírek (Alena Kalinová)
M. Válka (ed) a kol.: Lidová kultura a nářečí na Boskovicku (Andrea Zobačová)
K recenzi knihy Lidová kultura a nářečí na Boskovicku (Miroslav Válka)

Zprávy
Způsoby prezentace tradiční lidové kultury v muzeích v přírodě (Markéta Lukešová)

Resumé


Národopisná revue 1/2012 je věnována cestovatelství a kulturnímu kontaktu. Barbora Půtová se ve své studii zaměřuje na osudy a dílo tří významných českých cestovatelů – E. S. Vráze, A. V. Friče a J. Kořenského (Čeští cestovatelé a etnografové na hranici kultur: Vráz, Frič a Kořenský). Jana Jiroušková přibližuje osobnost M. B. Lányho (1876–1941), který strávil život jako evangelický misionář ve východní Africe a svá pozorování a poznatky vtělil do korespondence a sbírek, jež posílal do čech (Hrdý bojovník, líná služka a pověrčivý domorodec. Jeden z evropských pohledů na mimoevropskou kulturu). Stanislav Brouček představuje osud Heleny Šťastné-Bübelové (nar. 1920), která formovala svůj vztah k Africe v letech 1946–1947 jako cestovatelka a v letech 1948–1964 jako exulantka (Afrika jako cestovatelský zážitek a místo pro život Evropana /Případ Heleny Šťastné-Bübelové/). Kateřina Štěpánová se věnuje vztahu cestovatelů a budování exotických sbírek v českém prostředí (Vliv českých cestovatelů na sbírky exotických artefaktů /od počátku českých sbírek do druhé světové války/).

V rubrice Fotografická zastavení představuje Hana Dvořáková výběr z fotografických alb lodního lékaře, botanika a donátora Moravského zemského muzea Jindřicha Vávry, rytíře Fernsee (1831–1887). Rubrika Proměny tradice obsahuje příspěvek Terezy Indrákové o současném izraelském tanci (Tančící Izrael), Evy Šipöczové o aktuální politické anekdotě na Slovensku (Vláda padla! Vláda padla! Ktože novú postaví) a Evy Večerkové o tradiční výrobkyni kraslic (Kraslice Anny Rusové). Společenská kronika připomíná jubilea slovenské etnoložky Oľgy Danglové (nar. 1941) a českého etnologa Miloše Tomandla (nar. 1952), přináší také nekrology etnoložky Olgy Skalníkové (1922–2012), slovenského folkloristy a osvětového pracovníka Klimenta Ondrejky (1929–2011) a hudebního skladatele Blahoslava Smišovského (1931–2011). V dalších pravidelných rubrikách jsou otištěny zprávy z konferencí, recenze nových knih a aktuality z oboru.


Čeští cestovatelé a etnografové na hranici kultur – Vráz, Frič a Kořenský 

Předmětem studie je analýza životů a děl tří českých cestovatelů ? Enrique Stanko Vráze, Alberta Vojtěcha Friče a Josefa Kořenského. Tito průkopníci rodící se sociální a kulturní antropologie se ocitli na hranici různých kultur a jako jedni z prvních bělochů vstoupili do exotického světa „těch druhých. Prostřednictvím cest, které sugestivně popsali ve svých literárních pracích, se zasloužili nejenom o zprostředkování autentického etnografického materiálu, fotografií i cizokrajných artefaktů v českém kulturním kontextu, ale také o dekonstrukci doktríny evropocentrismu. Studie se zaměřuje zejména na literární odkaz těchto osobností a jejich touhu popsat, pochopit a interpretovat odlišnou kulturní realitu. Díla těchto cestovatelů představují originální pokus o integraci sběratelského, pozorovatelského a vědecko-výzkumného záměru. Jejich cestopisy jsou ve studii prezentovány jako specifický gnoseologický nástroj umožňující analyzovat jejich terénní poznatky od deskripce přes komparaci až k interpretaci exotiky a neznáme sociokulturní neznámé reality. Studie také poukazuje na skutečnost, že odlišné je v knihách cestovatelů transformováno v kulturní konstrukci vytvořenou v intencích autorovy osobnosti a jeho vlastní kultury. Prostřednictvím cizího a jiného tak v dílech těchto cestovatelů vznikl autentický a komplexní obraz odlišného a neznámého světa, jehož součástí je ale také jejich vlastní deskripce a interpretace různých podob kulturní reality. Aspirací studie je prokázat, že díla těchto cestovatelů reprezentují jejich odlišné osobnostní přístupy ke vnímání kulturních hranic a studiu odlišných etnik a národů. 

Hrdý bojovník, líná služka a pověrčivý domorodec. Jeden z evropských pohledů na mimoevropskou kulturu

Článek se zaměřuje na historickou rekonstrukci představ o „exotické“ skutečnosti. Jako příklad je uveden bývalý misionář Martin Bohdan Lány (1876–1941), člověk, jehož postavení je doloženo prostředím a dobou, v níž žil. M. B. Lány byl dlouholetým spolupracovníkem Náprstkova muzea, jemuž v letech 1903 až 1911 zaslal několik set předmětů z Východní Afriky, z oblasti kolem hory Kilimandžáro. Jeho výběr předmětů ovlivnil vnímání východoafrické kultury v čechách a přispěl k vytvoření několika stereotypů spojených s místními obyvateli: hrdý válečník nebo trpělivá guvernantka s nižší inteligencí. Studie se opírá o hodnocení primárních zdrojů uložených v archivech Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. 

Afrika jako cestovatelský zážitek a místo pro život Evropana. (Případ Heleny Šťastné-Bübelové) 

Studie vychází z teze, že cestovatelství se stalo součástí procesů globalizace. Na jedné straně se jedná o bezbřehý cestovní ruch a na druhé straně stojí cestovatelství jako stav duše. Text se věnuje této druhé poloze a sleduje osudy významné české cestovatelky Heleny Šťastné-Bübelové, která v letech 1946–1947 cestovala po střední Africe, po únoru 1948 se stala exulantkou, pracovala v Keni, provdala se a se svým druhým manželem žila dlouhá léta na Madagaskaru (1953–1964), než se natrvalo usadila na jihu Francie nad Cap Feratem u Nice (1965). Studie vychází z osobních zkušeností cestovatelky v rozličných kulturách a civilizacích. Kromě materiálů získaných od Heleny Šťastné-Bübelové (korespondence, zápisky a její africký deník, který vyšel knižně) se studie opírá také o postřehy jejích přátel, kromě jiných také jejího cestovatele Miroslava Zikmunda. 

Vliv českých cestovatelů na sbírky exotických artefaktů (od počátku českých sbírek do druhé světové války)

Studie představuje osobností českých cestovatelů, které významně přispěly k utváření sbírek exotického umění v České republice, a tím i ke vztahu české kultury a mimoevropských národů. Autorka se věnuje terminologii a prvotním sbírkám exotického umění na území České republiky. Poukazuje nejen na význam exotického umění, ale i na zajímavé cesty artefaktů, které se v našich sbírkách ocitly. V další části studie následuje prezentace českých cestovatelů, kteří k tématu nejvýrazněji přispěli (Vojtěch Náprstek, Emil Holub, Enrike Stanko Vráz, Alberto Vojtěch Frič, Josef Kořenský, Joe Hloucha, Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, Miloslav Stingl ad.), nechybí ani výčet institucí vystavujících exotické sbírky – jejich vývoj a dnešní stav. Autorka klade důraz na etnografické, antropologické i umělecké aspekty tématu, které, ač není v dnešní společnosti upřednostňováno, mělo zásadní vliv na utváření postojů české kultury ke kulturám vzdáleným. Cestovatelé hrají v tomto tématu jednu z nejvýznamnějších rolí.