Národopisná revue 2013/1 prezentuje téma Vlčnovská jízda králů – metody současného výzkumu. Na jeho naplnění se podíleli členové Study Group on Ethnochoreology ICTM a její podskupiny SubStudy Group on Field Research Theory and Methods, kteří v květnu 2012 uskutečnili terénní výzkum jízdy králů, tradičního obyčeje udržovaného dodnes v několika lokalitách na Moravě, mezi nimi i ve Vlčnově. Specifikace výzkumu byla podnícena také zápisem uvedeného jízdy králů na Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity UNESCO v roce 2011. Výzkum byl zaměřen především na současnou podobu jízdy králů. Byl vnímán jako experiment, který může pomoci odhalit nové souvislosti, podstatu transmise a existenci jevu v odlišných společenských kontextech. Jednotliví autoři přispěli těmito statěmi: Vlčnovská jízda králů pohledem současného výzkumu (Daniela Stavělová), Jízda králů ve Vlčnově z pozice outsidera (Lise Andersen – Heino Wessel Hansen), Průběh a hlavní témata jízdy králů ve Vlčnově (Petra Dotlačilová, Petra Slavíková, Kateřina Syslová, Daniela Zilvarová), Čím žil Vlčnov? Mediální zprávy o konání jízdy králů ve Vlčnově (Dorota Gremlicová – Daniela Zilvarová), Mezi rituálem a festivalem (na příkladu vlčnovské jízdy králů) (Anca Giurchescu), Jízda králů zapsaná na seznam UNESCO a otázka vlastnictví, dohledu a rozhodování: Čí tradice, čí dědictví? (László Fölfeldi).
V rubrice Proměny tradice je uveřejněn příspěvek Street verbuňk (autor Jiří Plocek). Společenská kronika připomíná jubileum etnoložek Ludmily Sochorové (*1927) a Aleny Plessingerové (nar. 1928), přináší také nekrolog hudebníka, sběratele a etnoorganologa Josefa Režného (1924–2012). Další pravidelné rubriky přinášejí zprávy o výstavách, folklorních festivalech a recenze nových knih.
Vlčnovská jízda králů pohledem současného výzkumu (experimentu)
Teoretická studie uvádí sérii článků, které se staly výstupem mezinárodního terénního výzkumu, jenž byl uskutečněn z podnětu Etnochoreologické studijní skupiny ICTM. Ta se problematikou terénního šetření zabývá systematicky v rámci úžeji zaměřené studijní podskupiny ICTM Sub-Study Group of Field Research Theory and Method. Předmětem zkoumání se stal tradiční obyčej jízdy králů na Slovácku, který byl vybrán se zvláštním zřetelem k souvislostem, které nabízí jeho zapsání na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Tato otázka se promítá do vnímání obyčeje okolním světem, odráží se ve způsobu jeho dalšího sdílení místní komunitou a nabízí pole pro zkoumání jeho viability a procesu proměn v soudobé společnosti. Jde o pilotní výzkum, který byl koncipován jako experiment vzhledem ke specifickému kolektivnímu, nadnárodnímu i mezigeneračnímu přístupu a v užití některých nestandardních postupů spočívajících v kombinování technik pozorování a vedení rozhovorů. Sledován byl jeden konkrétní ročník jízdy králů ve Vlčnově (2012). Data, soustředěná kvalitativním výzkumem v rámci vymezeného času a prostoru, mají posloužit především k formulování dalších postupů, hypotéz a otázek směřujících ke zkoumání významu zmiňovaného tradičního letničního obyčeje v dnešní společnosti.
Jízda králů ve Vlčnově z pozice outsidera
Tento článek vznikl na základě poznámek zapsaných během mezinárodního terénního výzkumu, který ve Vlčnově v roce 2012 zorganizovala podskupina ICTM pro teorii a metody terénního výzkumu (ICTM Sub-Study Group on Field Research Theory and Methods). Je psán z pozice outsidera. Zohlednili jsme fakt, že pokud provádíte terénní výzkum ve společnosti, jejímž jazykem nehovoříte, musíte si svůj úkol zvolit v souladu s vašimi jazykovými omezeními, která vám umožní sledovat nonverbální komunikaci mezi různými „herci“ a analyzovat různé role, které tito herci hrají. Dokonce i pro nás jako pro cizince (Dánové) bylo jednoduché vysledovat, že během víkendu jízdy králů probíhalo ve Vlčnově více slavností. Před našima očima se tradiční jarní rituál odehrával bok po boku komerčnějších prvků a folklorního minifestivalu. Pořídili jsme fotodokumentaci různých druhů zábavy, která probíhala ve vesnici, ale soustředili jsme se především na vlastní jízdu králů. Podstata obyčeje – jízda mladých mužů na vyzdobených koních po vesnici v době jara – je něco, co je v mnoha evropských kulturách dobře známo, v dánské rovněž. Jízda králů by tedy měla být srovnána s dánským obyčejem, jenž má kořeny v předkřesťanských rituálech plodnosti, které mají dvě podoby – masopustní jízdu a „jezdecké léto ve městě“ o svatodušních svátcích – a které obsahují více prvků sociální kontroly: Největší ostudou pro obyvatele vesnice bylo, když se jezdci u nich nezastavili.
Jízda králů ve Vlčnově – průběh a hlavní témata události
Příspěvek se zabývá zachycením průběhu vlčnovské jízdy králů ve vztahu k jejím aktérům, kterými je zejména ročník osmnáctiletých Vlčnovanů, tzv. legrútů, mladý král a jeho rodina. Autorky vycházejí především z terénního výzkumu, který realizovaly v obci Vlčnov během čtyř dnů od 24. do 27. května 2012, tedy den před začátkem festivalu a během celého jeho průběhu. Kromě zúčastněného pozorování byly zdrojem informací rozhovory s účastníky jízdy králů, jejich rodinnými příslušníky a dalšími obyvateli obce. Další informace poskytly internetové stránky a sociální sítě. Jízda králů v roce 2012 byla první po zapsání tohoto obyčeje na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Při výzkumu byl kladen velký důraz na pochopení vnitřních mechanismů komunity mladých chlapců a jejich rodin, kterých se jízda králů týká nejvíce. Bylo sledováno, do jaké míry je obyčej pouhou podívanou pro diváky a do jaké míry je důležitý pro své nositele i přes to, že je kolem této tradice vystavěn třídenní folklorní festival.
Čím žil Vlčnov? Mediální zprávy o konání jízdy králů ve Vlčnově v roce 2012
Studie se zabývá kvalitativní obsahovou analýzou publikovaných textů, které se objevily krátce před, během a po konání jízdy králů ve Vlčnově v květnu 2012. Jednalo se o regionální i celostátní tištěná média i internetové zpravodajství České televize a Českého rozhlasu. Autorky vycházely z otázky, jak ovlivnil způsob informování o události fakt zápisu jízdy králů na jihovýchodní Moravě do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Dále sledovaly témata komercionalizace, aktéry události a jejich místo v ní a hodnocení kulturního významu obyčeje. Samostatně byly analyzovány obrazové materiály. Analýza poukázala na určité diskrepance mezi aspekty jízdy králů zdůrazněnými ve slovních komentářích a výběrem fotografických dokumentů, a také v chápání významu jednotlivých aktérů a jejich jednání v průběhu jízdy.
Mezi rituálem a festivalem (na příkladu vlčnovské jízdy králů)
Článek je pokusem analyzovat vztah mezi rituální událostí – jízdou králů – a slavností organizovanou kolem něj. Jízda králů je považována za rituál, ačkoliv jejím poselstvím a symbolům komunita plně nerozumí. Zatímco rituál jízdy králů dává cenný důvod k existenci slavnosti, slavnost naopak přispívá k propagaci a přeměně rituální události. Diskutují se tři modality přeměny rituálu na divadelní představení: 1. metaforická interpretace „průvodu jezdců“ dětmi na jevišti; 2. přeměna na podívanou v nejdůležitějším rituálním okamžiku: oblékání krále do ženských šatů; 3. vytvoření závěrečního fragmentu, který byl předváděn na jevišti a prezentován jako nedílná součást tradičního průvodu. Koexistence a interakce mezi kulturními tradicemi rituálu jízdy králů a svévolně připojenou slavností má ambivalentní následky: Na jedné straně tradice jízdy králů funguje jako podpora a legitimnost existence turistické slavnosti. Na straně druhé, protože rostoucí počet příchozích zvenčí si žádá více podívané, se jízda králů může rychle stát kulturní komoditou a nedílnou součástí slavnosti tím, že se bude přesouvat ze svých tradičních fyzických a společenských lokací na jeviště, nebo tím, že bude transformována na standardizované divadelní představení.
Jízda králů zapsaná na Seznam UNESCO a otázka vlastnictví, dohledu a rozhodování: Čí tradice, čí dědictví?
Pojednání je osobní zprávou z terénního výzkumu jízdy králů ve Vlčnově v květnu 2012. Na základě svých poznámek z tohoto výzkumu autor navrhuje takový přístup k události, který bude založen na metodologiích politické antropologie s důrazem na pojmy vlastnictví, dohledu, rozhodování. Přichází s vysvětlením, že takový přístup může odkrýt motivaci a dynamiku změn, které provádí účastníci události. Zdá se, že tradiční popisný pohled nestačí k tomu, aby odhalil podněty ke změnám, které se dějí z roku na rok. Zřejmě by pro badatele bylo užitečnější, kdyby vnímali (a byli vnímáni) jízdu králů v „silovém poli“ různých osob s rozhodovacími pravomocemi, které mají vztah k události, a to nejen na místní, nýbrž také na regionální, státní a mezinárodní úrovni. Může to pomoci zodpovědět otázky, jako na příklad: Kdo rozhoduje o osobě krále a dalších „herců“, o trase a zastaveních průvodu (jízdy), o účastnících slavností a jarmarku? Kdo rozhodl o změně původního data a času rituálu, o věku krále, o přeměně dřívější intimních prvků rituálu na veřejná „představení“, např. příprava jízdy králů v domě jeho rodiny? Kdo rozhodl o nominaci jízdy králů na Seznam UNESCO, aby se více zviditelnila jako symbol identity? Co motivovalo osoby s rozhodovací pravomocí k jejich rozhodnutí? Autor se domnívá, že odhalení pocitu a povědomí o různých typech vlastnictví může rozkrýt systém dohledu a záměrů při přebírání pravomocí.
