Národopisná revue 2/2018

Č. 2, roč. 28 (2018)

Datum zveřejnění: 23. 7. 2018
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Fenomenologie volného času a homo consumens (Lidija Vujačić)
Volný čas migrantů na příkladu Poláků v Brně (Joanna Maurer)
„Starneme pri tom, že stále niečo robíme...“: Dôchodok ako voľný čas? (Ľubica Voľanská)
Folklorní mejdlo: „Folkloristé“ v Praze jako kulturní kohorta (Anežka Hrbáčková)
Československé přehlídky a soutěže folklorních souborů v druhé polovině 20. století: zrcadlo doby a tvůrčích přístupů (Kateřina Černíčková)

Proměny tradice
Mají tradice lidové kultury místo v současné škole? Analýza výsledků realizovaného projektu Tady jsme doma – regionální folklor do školy (Alena Schauerová)

Ohlédnutí
Jan Bohumír Práč a jeho životní dílo – sbírka ruských a ukrajinských lidových písní (Vjačeslava Lohvinová)
K významnému výročí Karla Fojtíka (Karel Altman)

Rozhovor
Folkloristika jako vědecká i životní vášeň: rozhovor s Dorotou Simonidesovou (Marta Šrámková)

Společenská kronika
Blahopřání Ireně Štěpánové (Petr Janeček)
Jubilantka Jarmila Pechová (Věra Frolcová)
Odešla Milada Bimková (Klára Císaríková)

Přehlídky, koncerty
Brněnský koncert k poctě Františka Sušila (Jitka Matuszková)
Soutěž „Děti a píseň – Zpěváček 2018“ (Zita Skořepová)

Recenze
J. Nosková: „Proč to vyprávím?“ První polovina 20. století v písemných vzpomínkách německých obyvatel Brna / „Warum erzähle ich das?“ Die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts in schriftlichen Erinnerungen deutscher Bewohner Brünns (Marta Šrámková)
Kolektiv autorů: Recetario medicinal Azteca (Oldřich Kašpar)
L. Bidgood: Czech Bluegrass. Notes from the Heart of Europe (Irena Přibylová)
Pavel Raška: Kancionál založený ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu (1774) (Marta Toncrová)

Resumé


Národopisná revue 2/2018 je věnována tématu Volný čas jako předmět etnologického studia. Lidija Vujačić analyzuje volný čas z hlediska nově vytvářené „kultury potřeb“ podmíněné dnešním mediálním vlivem (Fenomenologie volného času a homo consumens). Ľubica Voľanská se zaměřuje na problematiku volného času souvisejícího s odchodem do důchodu a na nové sociální role, které tento zlom v životě lidí nastoluje („Starneme pri tom, že stále niečo robíme...“: Dôchodok ako voľný čas?). Joanna Maurer se věnuje volnému času polských migrantů jako faktoru odrážejícímu míru jejich integrace (Volný čas migrantů na příkladu Poláků v Brně). Anežka Hrbáčková přestavuje výzkum mezi účastníky setkání zaměřených na hudební a taneční folklor, a to z pozice hudební antropologie a jejího vnímání hudby jako sociálního aktu (Folklorní mejdlo: „Folkloristé“ v Praze jako kulturní kohorta). Kateřina Černíčková se zaměřila na vývoj soutěžních přehlídek v oblasti československého a později českého folklorního hnutí coby specifické volnočasové aktivity (Československé přehlídky a soutěže folklorních souborů v druhé polovině 20. století: zrcadlo doby a tvůrčích přístupů).
Rubrika Proměny tradice uveřejňuje příspěvek Aleny Schauerové analyzující výsledky několikaletého projektu „Tady jsme doma – regionální folklor do škol“. Rubrika Ohlédnutí připomíná dvě stě let od úmrtí sběratele Jana Bohumíra Prače a sté výročí úmrtí českého etnologa Karla Fojtíka. Marta Šrámková představuje v rubrice Rozhovor významnou polskou folkloristku Dorotu Simonidesovou. Společenská kronika pak připomíná jubilea etnoložek Ireny Štěpánové (nar. 1948) a Jarmily Pechové (nar. 1958) a otiskuje nekrolog sběratelky lidových písní a tanců Milady Bimkové (1926–2018). V časopise jsou dále otištěny zprávy z přehlídek, koncertů a recenze nových knih.


Fenomenologie volného času a homo consumens

Sociokulturní a ekonomický koncept volného času je v antropologickém diskurzu, zejména v tzv. antropologii každodennosti, stále častějším tématem. Volný čas je primárně naplněn mediálním obsahem, který vytváří novou „kulturu potřeb“. Ta je zastoupena především v materiálních (konzumních) hodnotách, protože spotřeba (nejen zboží, ale i informace, oblíbené symboly, služby ad.) je součástí vzorců každodenního chování (post)moderního člověka v neustálé interakci s novou technologií a všemi typy médií. Studie vychází z předpokladu, že současná identita je nejdříve „definována“ v rámci (každodenního) volného času a že je (pře)formovávána mediálním obsahem, zábavou a tvůrčími procesy a také spotřebou. „Fluidita“ identity v postmoderní době se rovněž odráží v relativizaci stávajících referenčních (hodnotových, ideologických, estetických apod.) bodů, a to zejména prostřednictvím procesu globalizace, která se stává základem nejen pro nové rámce nadnárodní a subkulturní identity, nýbrž také v novém typu polarizace, fragmentace. Transformovaný koncept štěstí, uspokojení a zábavy v moderní společnosti také vedl k přehodnocení smyslu práce a volného času. Z těchto důvodů je otázka „využití“ volného času ze strany homo consumens ve studii většinou pojednávána optikou kulturálních studií – zabývají se totiž současnými otázkami a tématy z praxe každodenního života, tedy populární, mediální a spotřebitelské kultury.

„Starneme pri tom, že stále niečo robíme...“: Dôchodok ako voľný čas?

Štúdia sa venuje fenoménu voľného času osôb po odchode do dôchodku, pričom tieto dve slovné spojenia sú vo verejnom diskurze v európskom priestore často chápané ako ekvivalenty. Výskumy však ukazujú, že v realite je život ľudí na dôchodku naplnený rozličnými činnosťami, ktoré zvyčajne nemusia byť klasifikované ako voľnočasové aktivity. V súlade s konceptami 3. veku, aktívneho či úspešného starnutia a busy ethic problematizuje, ako ľudia v období, keď už nič nemusia, ale veľa ešte zvládajú, nadobúdajú v spoločnosti rôzne roly. Voľby či rozhodnutia o náplni času na dôchodku sú bezpochyby ovplyvňované diskusiou o práve na oddych, stúpajúcej hodnote voľného času a prehodnocovaní hodnoty práce v osobnom i spoločenskom živote na jednej strane a určitom tlaku byť v spoločnosti naďalej prospešnými a aktívnymi na strane druhej. Autorku zaujímalo, ako načrtnutú diskusiu reflektuje skupina ľudí, ktorá sa najmä v európskom prostredí stáva vzhľadom na demografický vývoj v našich krajinách čoraz početnejšou – najstaršia generácia v spoločnosti. Je totiž konfrontovaná s dvomi odlišnými postojmi na opačnom konci hodnotového spektra. Empirický základ pre štúdiu tvorí kvalitatívny výskum založený na etnografickom interview s ľuďmi v preddôchodkovom veku a na dôchodku na Slovensku so špecifickou témou prípravy na dôchodok a života na dôchodku, rovnako ako výsledky niekoľkých focus groups s touto skupinou ľudí.

Volný čas migrantů na příkladu Poláků v Brně

Článek se zaměřuje na analýzu trávení volného času migrantů na příkladu polské menšiny v Brně. Na základě zúčastněného pozorovaní a rozhovorů s polskými migranty, kteří strávili v Brně nejméně rok, lze odhalit rozmanitost způsobů trávení volného času a zároveň společné tendence objevující se v době volna. Vnímání volného času migranty v novém místě pobytu je zatíženo kontextem místa původu a zvyklostmi tam vytvořenými. Analýza volného času přistěhovalců ukazuje míru integrace migrantů a míru jejich zájmu o aktivní účastnění se života v novém prostředí. Během volného času je udržován kontakt se zemí původu – rodinou, známými, kulturním pozadím. Formuluje se specifický habitus migrantů, uskutečňující se díky jejich pobývání „tady“ a „tam“ (většina migrantů využívá svůj volný čas k cestování domů), dochází ke konstrukci transnacionální totožnosti. Volný čas se stává rovněž prostorem méně a více oficiálních setkání Poláků v rámci vlastní jazykové a etnické skupiny.

Folklorní mejdlo: „Folkloristé“ v Praze jako kulturní kohorta

Studie je zaměřena na komunitu lidí zabývajících se hudebním a tanečním folklorem. Autorka vychází z hudebněantropologického pojetí hudby jako sociálního aktu a na zkoumaný terén aplikuje koncept hudebních revivalů C. Bithellové a J. Hillové a kulturní kohorty T. Turina. Terén si vymezila v současné době pravidelně konanou pražskou hudebně-taneční akcí, organizátory nazvanou „Folklorní mejdlo“. Definuje ji jako propojení světa modernity, který život v české metropoli nabízí, a světa lidových tradic (folkloru). Prostřednictvím zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů zkoumá způsob vyjednávání konceptů autenticity a legitimity, jejího udělování jednotlivým aktérům a objektům a obecněji tím, jak probíhá konstrukce folkloru aktéry události a jak výsledný konstrukt vypadá. Praha jako fluidní hudební prostředí umožňuje utváření a vyjednávání tradic (v pojetí H. Glassieho) probíhajících různými směry. Jedna z tradic, které mají rekurzivní povahu a aktérům slouží ke konstruování významů a uskutečňování sociokulturní změny je spojena s konceptem folkloru. Folklorní hudba má tímto způsobem v pojetí mých informátorů potenciál čelit tlaku modernity, a to díky dalším ve studii popsaným rovinám, které v sobě zahrnuje.

Československé přehlídky a soutěže folklorních souborů v druhé polovině 20. století: zrcadlo doby a tvůrčích přístupů

Studie se zabývá problematikou lidového tance na jevišti v českém kulturním kontextu. Hlavním cílem je sledování vývoje národní i celostátní soutěže/přehlídky folklorních souborů jako jednoho z významných fenoménů spjatého s rozvíjením uměleckých hodnot specifického československého jevištního žánru v druhé polovině 20. století. Autorka přibližuje historii tohoto v mnoha ohledech unikátního fenoménu se všemi jeho myšlenkovými polohami, vnitřními rozpory i proměnami uvažování. Zejména v 50. letech se v souvislosti s jevištní prezentací lidového tance dostávaly do popředí také otázky týkající se dobových kulturněpolitických tendencí, které pak v 60. letech postupně oslabovaly a do popředí zájmu se stále více dostávala vlastní tvorba folklorních souborů. Ukazuje se, že právě díky této široké platformě vzniknul v rámci folklorního hnutí významný myšlenkový proud, který postupem času přivedl lidový tanec na scéně do podoby, která se podstatným způsobem odlišuje od toho, jak je lidový tanec na scéně pojímán v jiných zemích.

Recenze
Marta Šrámková
Recenze
Oldřich Kašpar
Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Lidija Vujačić
Recenze
Irena Přibylová
Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Joanna Maurer
Recenze
Marta Toncrová
Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Ľubica Voľanská
Bez rubriky
Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Anežka Hrbáčková
Studie a materiály k tématu Volný čas jako předmět etnologického studia
Kateřina Černíčková
Proměny tradice
Alena Schauerová
Ohlédnutí
Vjačeslava Lohvinová
Ohlédnutí
Karel Altman
Rozhovor
Marta Šrámková
Společenská kronika
Petr Janeček
Společenská kronika
Věra Frolcová
Společenská kronika
Klára Císaríková
Přehlídky, koncerty
Jitka Matuszková
Přehlídky, koncerty
Zita Skořepová
J. Nosková: „Proč to vyprávím?“ První polovina 20. století v písemných vzpomínkách německých obyvatel Brna / „Warum erzähle ich das?“ Die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts in schriftlichen Erinnerungen deutscher Bewohner Brünns
Kolektiv autorů: Recetario medicinal Azteca
Fenomenologie volného času a homo consumens
L. Bidgood: Czech Bluegrass. Notes from the Heart of Europe
Volný čas migrantů na příkladu Poláků v Brně
Pavel Raška: Kancionál založený ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu (1774)
„Starneme pri tom, že stále niečo robíme...“: Dôchodok ako voľný čas?
Resumé
Folklorní mejdlo: „Folkloristé“ v Praze jako kulturní kohorta
Československé přehlídky a soutěže folklorních souborů v druhé polovině 20. století: zrcadlo doby a tvůrčích přístupů
id článku: 584
9859
9790
9789
9788
9787