Národopisná revue 3/2009

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 3/2009

Vloženo: 11. 9. 2009
OBSAH

Články a studie
"V Čechách se opět vaří česky!" Obrazy české kuchyně v německy publikovaných kuchařkách a turistických materiálech po roce 1989 (Elisabeth Fendl - Jana Nosková)
Tradičná kulinárna kultúra etnických menšin na Slovensku (Rastislava Stoličná)
Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity (Ivan Hlavatý)
Poznámky ke stravovacím zvyklostem Ukrajinců žijících v České republice (na příkladu Brna a okolí) (Marta Toncrová)
Proměny ve stravovacích zvyklostech na území Velkých Żuław (Anna Drożdż)

Proměny tradice
Recepty Liebigs Fleisch-extract (Magdalena Rychlíková)
Jak se jedlo na Velehradě aneb Lidová strava před sto lety (Petr Horehleď)
Beskydský řezbář ptáčků Josef Maceček - proces seberealizace neprofesionálního tvůrce (Václav Michalička)

Ohlédnutí
Václav Frolec - inspirativní osobnost české etnologie. (K jeho nedožitým 75. narozeninám) (Josef Jančář)

Společenská kronika
Vzácné životní jubileum Evy Urbachové (Karel Pavlištík)
Jubileum Lenky Novákové (Blanka Petráková)
Odešel Vladimír Meloun, nestor valašských primášů (Jaromír Nečas)
Vzpomínka na Jaromíra Bažanta (1926-2009) (Marta Ulrychová)

Konference
Dudy a dudáci letos již poosmé (Marta Ulrychová)
Konference Muzeum a škola 2009 - Jít si naproti (Lenka Gronská)

Výstavy
Matka Boží Tuřanská na výstavě v Brně (Iva Magulová)
Mahlzeit! (Hana Dvořáková)

Festivaly, koncerty
45. výročie Folklórneho súboru Železiar z Košíc (Dana Kľučárová)
10. Národopisná slavnost v Kinského zahradě (Barbora Čumpelíková)
MFF Strážnice 2009 (Hana Hlôšková)
16. MFF Klatovy (Marta Ulrychová)

Recenze
M. Jones: Feast. Why Humans Share Food? (Petra Košlíková)
L. Kunz: Osedlý rolník (Daniel Drápala)
A. Hrčková: Co se dříve jedlo pod Štramberskou trúbou (Alexandra Navrátilová)
D. Stavělová: Červená růžičko, proč se nerozvíjíš (Martina Pavlicová)
M. Toncrová (ed.): Etnokulturní tradice v současné společnosti (Karel Pavlištík)
D. Tureček - L. Tyllner: Těžko temu kameni (Magdaléna Maňáková)

Zprávy
Ocenění Josefa Jančáře (Karel Pavlištík)
Errata aneb Dodatek k bibliografii Antonína Satka 2 (Andrea Zobačová)

Resumé


Národopisná revue 3/2009 je zaměřena na problematiku stravy jako identifikačního faktoru. Elizabeth Fendl a Jana Nosková se věnovaly popisu české kuchyně v německém prostředí („V čechách se opět vaří česky!“ Obrazy české kuchyně v německy publikovaných kuchařkách a turistických materiálech po roce 1989), Rastislava Stoličná poukázala na stravu menšin na Slovensku (Tradičná kulinárna kultúra etnických menšín na Slovensku), Ivan Hlavatý se v této souvislosti věnoval řekům v českém prostředí (Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity) a Marta Toncrová menšině ukrajinské (Poznámky ke stravovacím zvyklostem Ukrajinců žijících v České republice – na příkladu Brna a okolí). Stravu u obyvatel v deltě Visly v oblasti Východopomorského pobřeží v Polsku zkoumala Anna Drożdż (Proměny ve stravovacích zvyklostech na území Velkých Żuław).

Rubrika Proměny tradice přináší článek Recepty Liebigs Fleischextrakt (Magdalena Rychlíková) o sbírce reklamních kuchařských receptů z let 1890–1904 z fondů Náprstkova muzea v Praze, materiálový příspěvek Jak se jedlo na Velehradě aneb Lidová strava před sto lety (Petr Horehleď) a studii Beskydský řezbář ptáčků Josef Maceček – proces seberealizace neprofesionálního tvůrce (Václav Michalička). Rubrika Ohlédnutí je věnována nedožitým 75. narozeninám etnologa Václava Frolce (1934–1992). Ve Společenské kronice jsou připomenuta životní jubilea etnoložek Evy Urbachové (*1924) a Lenky Novákové (*1949) a nekrology hudebníků Vladimíra Melouna (1926–2009) a Jaromíra Bažanta (1926–2009). Další pravidelné rubriky přinášejí zprávy z konferencí, výstav, festivalů a koncertů, dále také recenze nových knih a zprávy z oboru.


​„V čechách se opět vaří česky!“ Obrazy české kuchyně v německy publikovaných kuchařkách a turistických materiálech po roce 1989

Studie popisuje obraz české národní kuchyně a jeho charakteristické znaky, a to na základě rozboru předmluv kuchařek, turistických průvodců a internetových stránek, které dokumentují konstruování obrazu české kuchyně především po roce 1989. Analyzován je obraz české kuchyně pouze v německy publikovaných materiálech, tedy způsob vytváření tohoto obrazu v cizině a pro cizí publikum. Studie ukazuje, jak je obraz české kuchyně konstruován pomocí zdůrazňování vlivu krajiny, klimatu a tradice, původnosti, zakotvení v kuchyni nižších a středních vrstev, negativního vlivu socialistického období, věnuje se částečně i výběru národních specialit a zprávám o stravovacích návycích čechů, které obraz české kuchyně doplňují. Analýza vytváření obrazu české kuchyně je šířeji zasazena do problematiky jeho využití v turistickém průmyslu a do debat o globalizaci a regionalismu. Český příklad je srovnán s příklady z německy hovořících oblastí. O konstruktu české národní kuchyně studie diskutuje také ve vztahu k vytváření identity – v souvislosti s tezí, že mediálně zprostředkovávané obrazy mohou být zdrojem vytváření identity, mohou sloužit jako zprostředkovatelé identity. Předmětem studie není sledování procesů vytváření identit u čtenářů, uživatelů zmíněných pramenů.

Tradičná kulinárna kultúra etnických menšín na Slovensku

Jedlo a spôsoby jedenia patria k najvýraznejším identifikačným kódom ľudských spoločenstiev. Kulinárna kultúra je zaraďovaná do štruktúr tzv. dlhého trvania a stravovacie modely patria k najstabilnejším hodnotám ľudských spoločenstiev. Je súčasťou kultúrnej výbavy každého človeka, v rudimentárnej podobe sa zachovávajú dlho a často aj v zmenených podmienkach. Etnologické výskumy dokazujú, že obyvateľstvo hlásiace sa k rôznymi etnickým minoritám žijúcim na Slovensku si dokázalo uchovať svoju kultúrnu identitu až do súčasnosti. Popri hlavných etnických znakoch, ako sú jazyk a etnické vedomie, k najvýraznejším identifikačným symbolom patrí ich tradičná kultúra. To sa vzťahuje aj na oblasť tradičných stravovacích návykov, ktorými tiež demonštrujú svoju osobitosť a odlišnosť od slovenskej majority a iných etnických menšín. Príspevok predstavuje tradičnú kulinárnu kultúru troch etnických minorít žijúcich na Slovensku: Maďarov, Rómov a Rusínov – Ukrajincov, ktorí patria k najpo?etnejším menšinám a vo svojej tradičnej kulinárnej kultúre vykazujú aj v súčasnosti zreteľné etnoidentifikačné znaky.

Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity

Studie se zabývá půlstoletím existence řecké menšiny v České republice z hlediska stravy a jejích generačních proměn jako faktoru etnické identity. Autor mapuje používání řecké kuchyně historicky od příchodu řecké komunity až po současnost, její zastoupení a proměny v rodinné kuchyni, ve výroční a v rodinné obřadnosti a sleduje roli i význam řecké gastronomie jako prvku živé tradice a etnické autoreflexe. Z hlediska etnické identifikace podává studie přehled řeckého jídelníčku všedního i svátečního. Zaznamenává rovněž problémy, které měla řecká komunita v minulosti se získáváním některých viktuálií a které vedly k domácímu chovu zvířat a zelinářství. Na výše uvedených faktorech se autor snaží ukázat míru zastoupení řeckého kulinářství v kuchyni této menšiny a řeckou stravu jako významný faktor identifikace a vyjádření etnické příslušnosti v rámci materiální kultury.

Poznámky ke stravovacím zvyklostem Ukrajinců žijících v České republice (na příkladu Brna a okolí)

Výzkumná sonda proběhla u Ukrajinců žijících poslední dvě desetiletí v Brně a okolí a sledovala jejich způsob stravování. Tradiční ukrajinské pokrmy se připravují ve všední dny i o svátcích. S Velikonocemi souvisí paska, pečivo, které se s dalšími pokrmy světí v chrámě. Tento obřad stále dodržují všichni dotazovaní, výběr jídel k tomuto účelu je dnes poměrně volný. O Vánocích se v různé míře udržuje tradice sedm, devět nebo dvanáct postních chodů. Připravuje se např. kutja (pokrm z obilí, medu a máku) a vedle toho se v některých rodinách konzumuje smažený kapr s bramborovým salátem. Ukrajinci zcela neodmítají česká jídla, jejich jídelníček však sestává hlavně z ukrajinských, jako je boršť, nudlové taštičky, plněné zelné závitky, různé saláty, ryby a masové šašliky. Některé suroviny vozí stále z Ukrajiny, např. salo (solí konzervované kusy syrového vepřového sádla), pohanku, kamennou sůl, kaviár, med, vodku, kysané zelí, čokoládu, popř. i chléb. Nejmladší generace využívá bez problémů nabídky stravovacích zařízení a podniků s rychlým občerstvením.

Proměny ve stravovacích zvyklostech na území Velkých Żuław ve 20. století

Studie je věnovaná problematice boje s hladem, hlavně se strachem z hladovění, a také tomu, jak se lidé učili žít na cizím území, jakou roli mělo jídlo při adaptaci na nové životní situace a jak stravovací tradice determinovaly regionální identitu. Terénní výzkum proběhl v oblasti regionu Velkých Żuław (Polsko) na základě dotazníku věnovanému otázkám z oblasti kulinářské tradice a zvyků souvisejících s jídlem a stolováním. Získaný materiál ukázal, jaký byl význam stravy v době sžívaní se s cizím územím, a rozlišil jsem dvě etapy: 1. význam stravy v době neobvyklé, to znamená v prvních letech po příjezdu na nové místo; 2. význam stravy v době obvyklé, to znamená v letech stabilizace (přibližně od padesátých let 20. století do roku 2008). Potvrdilo se, že kulinářské tradice a stravovací normy nelze analyzovat odtrženě od celku (tedy dalších složek kultury). Změny ve společenské struktuře, nebo konfrontace s novými vzorci chování a s jinými tradicemi se odrážejí i ve stravovacích normách. Projevují se nejčastěji jako změna a zánik. Tyto procesy jsou zvláště patrné při konfrontaci odlišných kultur a také ve výjimečných situacích – např. ve válce.