Národopisná revue 3/2017

Č. 3, roč. 27 (2017)

Datum zveřejnění: 27. 9. 2017
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Maďarský národopis – popis maďarského národa? (Vilmos Voigt)
Politické sjednocení Itálie a budování národní demoetnoantropologie (Giuseppe Maiello)
Od folklivsforskning k evropské etnologii, antropologii a zpět: švédská etnologie v 19. až 21. století (Jiří Woitsch)
Etnologie, ideologie a moc – na příkladu Estonska (Indrek Jääts – Marleen Metslaid)
Britská sociální antropologie: vznik, vývoj a klíčové koncepce (Martin Soukup)

Metodologie vědy
Cesty napříč disciplínami k dalšímu využití narativních pramenů. Na příkladu orální historie a etnologie (Oto Polouček)

Společenská kronika
O mladé antropologii a zralých antropolozích aneb K šedesátinám Václava Soukupa (Marek Jakoubek – Lenka Jakoubková Budilová)
Má ráda život a život ji má rád… K jubileu Věry Kovářů (Romana Habartová)
Za Milošem Vršeckým (1950–2017) (Zdeněk Vejvoda)
Odešel Luděk Štěpán (Ilona Vojancová)

Výstavy
Galerie Krampus v Kaplici (Marta Ulrychová)
Zisk pro všechny: výstava k dějinám německých zemědělských družstev (Marta Ulrychová)
Zamyšlení nad výstavou Království Benin: bronzy zkropené krví (Zdeňka Nerudová)

Konference, semináře
Seminář „Muzeum v přírodě a krajina“ (Jan Káčer)

Festivaly
Jubilejná 25. Šaffova ostroha (Hana Hlôšková)
Strážnický festival 2017: vedro, davy, politika, klišé a invence (Dorota Gremlicová)

Recenze
Ľ. Voľanská: V hlave tridsať, v krížoch sto. Starnutie v autobiografiách v Bratislave a Viedni (Peter Salner)
M. Válka a kol.: Od národopisu k evropské etnologii. 70 let Ústavu evropské etnologie FF MU (Josef Jančář)
P. Hrbáčová: Tradiční tkalcovství na Horňácku (Alena Jeřábková)

Zprávy
Fotografie Floriana Zapletala získali na Ukrajine titul Kniha roka 2016 (Alexander Mušinka)

Resumé


Národopisná revue 3/2017 je věnována tématu „Národní školy v etnologii a sociokulturní antropologii“. Vilmos Voight se zabývá nejstarším obdobím maďarského zájmu o národ a lidovou kulturu a základními pracemi konstituujícími maďarskou etnografii (Maďarský národopis – popis maďarského národa?). Badatelskou situaci v Itálii v druhé polovině 19. a počátkem 20. století nastiňuje Giuseppe Maiello (Politické sjednocení Itálie a budování národní demoetnoantropologie), Jiří Woitsch pak sleduje významné mezníky etnologického bádání ve Švédsku (Od folklivsforskning k evropské etnologii, antropologii a zpět: švédská etnologie v 19. až 21. století). Dějiny estonské etnologie přibližují Indrek Jääts a Marlen Metslaid (Etnologie, ideologie a moc – na příkladu Estonska). Martin Soukup předkládá nástin vývoje sociální antropologie ve Velké Británii (Britská sociální antropologie: vznik, vývoj a klíčové koncepce).
V rubrice Metodologie vědy Oto Polouček uveřejňuje příspěvek Cesty napříč disciplínami k dalšímu využití narativních pramenů. Na příkladu orální historie a etnologie. Společenská kronika přináší jubilejní články k narozeninám antropologa Václava Soukupa (nar. 1957) a etnoložky Věry Kovářů (nar. 1932). Následují nekrology tanečníka a choreografa Miloše Vršeckého (1950–2017) a Luďka Štěpána (1932–2017), badatele v oblasti lidového stavitelství. Další pravidelné rubriky informují o konferencích a festivalech, přinášejí recenze a zprávy z oboru.


Maďarský národopis – popis maďarského národa?

Příspěvek podává přehled základních pojmů stručné dějiny maďarské etnografie včetně historie maďarské společnosti (a národa) od středověku až po současnost. Autor se podrobněji věnuje významnějším autorům a pracím, které lze považovat za etnografické. K těm nejdůležitějším patří Miklós Oláh (1537), Mátyás Bél (1735–1742), statistika popisující teorii státu, János Čaplovič (1822, 1829), herderovské proroctví o zániku Maďarů (1791), sbírky a regionální popisy „ v reformní době“, Ferenc Kölcsey a jeho „národní tradice“ (1826), stejné téma dále rozvíjející János Erdélyi (1847), nové začátky po revoluci (1848–1849), Pál Hunfalvy (1876), vznik maďarského Národopisného muzea (1872), všeobecné a průmyslové výstavy, dílo Österreichische Monarchie in Wort und Bild (1886–1902), vydávání komparativních časopisů, Národní milenární výstava v roce 1896, založení Maďarské národopisné společnosti (1889), návrh terminologie Lajose Katona (1889: ethnologia – ethnographia – folklore), období před první světovou válkou a ukončení tzv. zlatého věku po první světové válce.

Politické sjednocení Itálie a budování národní demoetnoantropologie

Studie popisuje vývoj antropologie a s ní spojených vědních disciplín během prvních let vzniku italského státu. Porovnává dvě koncepce – jednu inspirovanou Jeanem-Baptistou Lamarckem a druhou Charlesem Darwinem – a také ukazuje, jak italští vědci objevovali moderní etnografii a folkloristiku. Studie se zaměřuje na prominentní představitele disciplíny dnes nazývané demoetnoantropologie, např. na Paola Mentegazzu, Giustiniana Nicolucciho, Giuseppe Pitrého, Cesara Lombrosu a Angela de Gubernatise. Zahrnuje i méně známé osobnosti, stejně tak jako jejich přínos pro italskou a evropskou etnologii. Studie analyzuje silné a slabé stránky italské etnologie a rozvoj během 19. století. Zvláštní důraz je kladen na vnímání značné kulturní vzdálenosti mezi severní a jižní Itálií. Jižní regiony se staly po své anexi Italským královstvím oblastí etnografického a antropologického výzkumu a zároveň místem ověřování nových rasových teorií, které se v té době formovaly napříč pozitivistickou vědou.

Od folklivsforskning k evropské etnologii, antropologii a zpět: švédská etnologie v 19. až 21. století

V chronologicky pojatém výkladu je nastíněn vývoj švédské etnologie od jejich amatérských počátků, přes konstituování muzejní a univerzitní vědecké disciplíny v 19. a v první polovině 20. století. Velká pozornost je věnována zásadní modernizaci oboru Sigurdem Erixonem, která měla celoevropské dopady v podobě teoreticko-metodologického formulování konceptu komparativní tzv. evropské etnologie, i následným procesům sociologizace a antropologizace oboru v 70. a 80. letech 20. století a přesunu pozornosti švédských etnologů od studia minulosti k aktuálním společenským problémům. Současná situace švédské etnologie, jejímž příkladem je tzv. lundská škola, je charakterizována jako konvergence kulturně-historických a antropologických přístupů a obor je charakterizován jako jeden z nejprogresivnějších v celoevropském kontextu. Výběrově jsou uvedeny i profilující osobnosti švédské etnologie od 19. století do současnosti, klíčová díla a popsána je minulá i současná institucionální základna oboru.

Etnologie, ideologie a moc – na příkladu Estonska

Příspěvek zkoumá počátky a historii estonské etnografie za rozmanitých politických režimů. Centrální osou je spojení disciplíny a estonského vlastenectví. Autoři se zabývají dvěma obdobími – meziválečnou dobou a sovětskou érou. Hlavním badatelským tématem estonské etnografie do 90. let 20. století byla materiální stránka tradiční venkovské kultury, zatímco folkloristé se zabývali její nehmotnou stránkou. V období meziválečné Estonské republiky byla etnografie jedním z oborů estonských studií a napomáhala k posílení národní identity a jednoty. Za sovětské éry byla estonská etnografie formálně součástí sovětské etnografie a podléhala marxisticko-leninské teorii. Nicméně v praxi přece jen zůstala spojena s estonským vlastenectvím a podporovala estonskou identitu, zejména od konce 50. let 20. století. Estonská etnografie zůstala poměrně konzervativní také z hlediska výzkumného materiálu a metod. K závažné změně došlo počátkem 90. let 20. století, kdy Estonsko opět získalo nezávislost. Estonská etnografie se stala součástí evropské etnologie a název oboru se adekvátně změnil.

Britská sociální antropologie: vznik, vývoj a klíčové koncepce

Předmětem studie je výklad vzniku a vývoje britské sociální antropologie. Autor vymezil její čtyři hlavní rysy, za které považuje primárně deduktivní zaměření, orientaci na zkoumání mimoevropských společností, důraz na aplikovanou antropologii a absenci standardizovaných oborových učebnic. Studie se zaměřuje na hlavní školy a paradigmata a zároveň se autor věnuje rozboru klíčových koncepcí oboru, jakými jsou pro britskou sociální antropologii funkce a sociální struktura. Na vybraných představitelích a představitelkách britské antropologie demonstruje tři dominantní přístupy, které se v oboru objevily. Jmenovitě diachronní (evolucionismus, difuzionismus), synchronní (funkcionalismus, strukturální funkcionalismus) a procesuální (manchesterská škola). Ukazuje rovněž úzkou souvislost mezi pojetím terénního výzkumu a převládajícím paradigmatem. V závěru studie je věnován prostor recentním trendům v britské sociální antropologii a jejímu současnému stavu.

Metodologie vědy
Oto Polouček
Společenská kronika
Marek Jakoubek – Lenka Jakoubková Budilová
Společenská kronika
Romana Habartová
Společenská kronika
Zdeněk Vejvoda
Společenská kronika
Ilona Vojancová
Výstavy
Marta Ulrychová
Výstavy
Marta Ulrychová
Výstavy
Zdeňka Nerudová
Konference, semináře
Jan Káčer
Festivaly
Hana Hlôšková
Festivaly
Dorota Gremlicová
Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Vilmos Voigt
Recenze
Peter Salner
Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Giuseppe Maiello
Recenze
Josef Jančář
Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Jiří Woitsch
Recenze
Alena Jeřábková
Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Indrek Jääts – Marleen Metslaid
Zprávy
Alexander Mušinka
Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii
Martin Soukup
Bez rubriky
Cesty napříč disciplínami k dalšímu využití narativních pramenů. Na příkladu orální historie a etnologie
O mladé antropologii a zralých antropolozích aneb K šedesátinám Václava Soukupa
Má ráda život a život ji má rád… K jubileu Věry Kovářů
Za Milošem Vršeckým (1950–2017)
Odešel Luděk Štěpán
Galerie Krampus v Kaplici
Zisk pro všechny: výstava k dějinám německých zemědělských družstev
Zamyšlení nad výstavou Království Benin: bronzy zkropené krví
Seminář „Muzeum v přírodě a krajina“
Jubilejná 25. Šaffova ostroha
id článku: 580
9859
9790
9789
9788
9787