Národopisná revue 3/2018

Č. 3, roč. 28 (2018)

Datum zveřejnění: 9. 10. 2018
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu "Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu"
Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: případová studie překonávání diskontinuity (Michal Pavlásek)
Heimat je Heimat? Tematizování „domova“ ve vzpomínkách zůstavších německých obyvatel českých zemí (Jana Nosková)
„Povstaňte, všichni synové této země“: společenské změny na Papui-Nové Guinei po získání samostatnosti (Martin Soukup)
OKO – pohled na (tehdejší) současnost. 37 hodin autorského svědectví o české společnosti v novém státě (Martin Štoll)

Studie mimo hlavní téma
Humanitarian Action, Solidarity and the Market of Interest in Serbia: The media discourse (Miroslava Lukić Krstanović)

Proměny tradice
Síla tradice (Josef Holcman)

Ohlédnutí
Etnografické postřehy Egona Erwina Kische v díle Objevy v Mexiku (Oldřich Kašpar)
Český a slovenský CIOFF – vzpomínka ke 100. výročí vzniku československé republiky (Josef Jančář)

Rozhovor
Baví mě dělat věci, které byly a někdy jsou stranou pozornosti... Rozhovor s jubilantkou Hanou Dvořákovou (Lucie Uhlíková)

Společenská kronika
Oslava životního jubilea Dušana Holého (Helena Beránková, Jana Pospíšilová, Miroslav Válka)
Blahopřání Vlastě Ondrušové (Martina Pavlicová)
Za Zuzanou Profantovou (25. 2. 1953 – 1. 7. 2018) (Zuzana Beňušková)

Výstavy
Za horami, za dolami. Tri storočia Slovákov vo Vojvodine (Miroslav Válka)

Festivaly
MFF Strážnice 2018 (Miroslava Palánová)

Recenze
C. Townsend: Malintzin. Una mujer indígena en la conquista de México (Oldřich Kašpar)
L. Janeček: Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (Marta Ulrychová)
M. Škarpová: Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými. Šteyerův Kancionál český... (Lukáš M. Vytlačil)
T. Spurný: Staroselské kousky neboli do kolečka (Marta Ulrychová)
M. Botíková – M. Válka a kol.: Ethnology for the 21st Century. Bases and prospects (Eva Abramuszkinová Pavlíková)
M. Ulrychová – R. Mouček (eds.): Sborník z konference Genius loci českého jihozápadu (Zdeněk Vejvoda)
I. Přibylová – L. Uhlíková (eds.): Od folkloru k world music: Na počátku bylo… (Ondřej Volčík)

Resumé


Národopisná revue 3/2018 otevírá téma Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu. Michal Pavlásek se zaměřuje v širším historickém kontextu na výzkum adaptace českých přistěhovalců do oblasti Banátu, konkrétně v srbské lokalitě Veliké Srediště (Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: případová studie překonávání diskontinuity). Jana Nosková se věnuje tematice domova u obyvatel německého původu a jejich potomků, kteří zůstali v českém pohraničí i po nuceném odchodu – vymístění – německého etnika po druhé světové válce (Heimat je Heimat? Tematizování „domova“ ve vzpomínkách zůstavších německých obyvatel českých zemí). Martin Soukup představuje ve své studii Papuu-Novou Guineu v jejím vývoji od koloniálního státu po oficiální samostatnost („Povstaňte, všichni synové této země“: společenské změny na Papui-Nové Guinei po získání samostatnosti). Martin Štoll přináší zhodnocení zásadních společenských témat v době rozpadu Československa a vzniku České republiky (1992–1996) na základě dokumentárního cyklu filmové společnosti FEBIO (OKO – pohled na (tehdejší) současnost. 37 hodin autorského svědectví o české společnosti v novém státě). Mimo hlavní téma je zařazena studie srbské etnoložky Miroslavy Lukić Krstanović zabývající se humanitárními akcemi v Srbsku a rolí médií při utváření veřejného názoru v oblastech vnímání a hodnotových systémů (Humanitarian Action, Solidarity and the Market of Interest in Serbia: The media diskurse).
Rubrika Proměny tradice přináší fejeton Síla tradice, který je zamyšlením nad kulturním dědictvím v současné společnosti (autor Josef Holcman). Rubrika Ohlédnutí připomíná 70. výročí úmrtí reportéra Egona Erwina Kische (autor Oldřich Kašpar) a také vznik české a slovenské sekce CIOFF (autor Josef Jančář). Rubrika Rozhovor je věnována životnímu jubileu etnoložky Hany Dvořákové (*1948), rubrika Společenská kronika pak připomíná jubilea etnomuzikologa Dušana Holého (*1933) a etnoložky Vlasty Ondrušové (*1948), uveřejňuje také nekrolog slovenské etnoložky Zuzany Profantové (1953–2018). Další pravidelné rubriky informují o výstavách, festivalech a nových publikacích.


Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: případová studie překonávání diskontinuity

Studie reflektuje adaptační a hospodářské mechanismy fungování vybrané náboženské komunity vystěhovalců (reformovaných evangelíků původem z jihovýchodní Moravy), která v polovině 19. století dosídlila multietnickou obec Veliké Srediště ležící v dnešním srbském Banátu. Migrace sledovaných kolonistů ze střední Evropy byla spojena s procesem překonávání momentu diskontinuity (odchodu z místa původu) prostřednictvím adaptace v novém prostředí. Text představuje institucionální mechanismy, které byly příchozími využity, aby fázi diskontinuity přinášející nejistotu z budoucího života v novém prostředí překonali. Na základě písemných pramenů předkládáme tezi, že tato sociální skupina si z Moravy do jižních Uher přenesla již fungující sociální organizaci – autonomní sborové společenství s vlastními normami, formou hospodaření, konfesionální školou a rodinnou náboženskou výchovou. Návaznost na před-migrační model náboženské organizace přenesený aktéry migrace vycházela ze skutečnosti, že byl v regionu původu léty prověřený, odzkoušený a funkční. Skrze ukázky některých praktik tohoto osvojeného modelu argumentuji, že se jednalo o sociální praxi, kterou byl proces postupné adaptace v novém prostředí výrazně usnadněn a urychlen.

„Heimat je Heimat“: tematizování „domova“ ve vzpomínkách zůstavších německých obyvatel českých zemí

Pohraničí českých zemí prošlo v letech 1945–1946 zásadní sociální a kulturní proměnou danou vysídlením většiny obyvatelstva německého původu, příchodem nových osídlenců, vznikem „železné opony“ či socializací zemědělství. Ve veřejném diskurzu se po roce 1989 vytvořil obraz o vykořeněném pohraničí. Studie se zabývá tím, jak tematizují domov obyvatelé německého původu a jejich potomci, kteří mohli v pohraničí českých zemí po roce 1945/1946 zůstat, ale kterým se zároveň po roce 1945 zcela změnil jejich žitý svět. Empirický materiál tvoří rozhovory s osmi osobami provedené metodou orální historie. Autorka rozděluje vyprávění týkající se domova do tří skupin (podle vztahu k času, prostoru a sociální a kulturní sféře) a jako samostatnou kategorii vyděluje vyprávění, v nichž je srovnáván vztah k domovu u těch, kteří zůstali, s těmi, kteří museli odejít. Zároveň se ptá, zda je možné použít pro analýzu vyprávění o domově koncept „Heimat“, což potvrzuje. Analýza materiálu ukazuje, že nejčastěji je „domov“ tematizován v souvislosti s jeho sociálními a kulturními komponentami a že pro interpretaci narativů je nejvýhodnější využít pojem „vymístění“.

„Povstaňte, všichni synové této země“: společenské změny na Papui-Nové Guinei po získání samostatnosti

Předmětem studie je rozbor společenských, politických a ekonomických změn v souvislosti s dekolonalizací bývalého Teritoria Papua a Nová Guinea. Jádro studie tvoří rozbor koloniálního uspořádání a jeho vliv na transformaci společnosti v době před získáním nezávislosti a po vzniku samostatného státu Papua-Nová Guinea. Zvláštním pozornost je věnována analýze formování elit a pracující třídy v dříve rovnostářských komunitách, prolnutí původních tzv. Big-Man systémů s politikou a vlivu monetární ekonomiky na někdejší systémy sociopolitických ceremoniálních směn. Autor dokládá, jak se vlivem koloniálního uspořádání formovala segmentovaná etnická identita obyvatelstva státu Papua-Nová Guinea, kterou autor chápe jako vertikální měřítko etnického vědomí. V případě Papuy-Nové Guiney autor ukatuje, že se etnická identita dělí do čtyř úrovní: vesnická, provinční, teritoriální a národní. Současně autor dokladuje, že se vedle vertikálního členění se v novém státě rozvinulo také horizontální členění, které je výsledkem nástupem monetární ekonomiky.

OKO – pohled na (tehdejší) současnost: 37 hodin autorských svědectví české společnosti v novém státě

Mezi 4. dubnem 1992 a 17. prosincem 1996 odvysílala Česká televize 112 dílů dokumentárního cyklu s názvem OKO – pohled na současnost z dílny tehdy nově založené produkční společnosti Fera Feniče FEBIO. Šlo o první systematický počin po roce 1989 mapovat audiovizuálními prostředky stav transformující se české společnosti a zachycovat její aktuální problémy. Měl-li každý díl délku 20 minut, pak jde o časovou plochu 2 240 minut, tedy přes 37 hodin ryze autorské reflexe tehdejších sociálních jevů, je bankou nejen jevů samotných, ale i možných přístupů k nim. Studie ověřuje, zda a jakými prostředky cyklus dosáhl míry komplexity v oblasti tematické, a následně, jakou dimenzi této dnes archivní jednotce přinesly autorské tvůrčí přístupy a zvolené vyjadřovací postupy. Tuto část autor zkoumá prostřednictvím nového konceptu tzv. klíčové situace, která pomáhá definovat „podobu autorství“, které je pro vyznění tématu zásadní.

Humanitární akce, solidarita a trh zájmů v Srbsku: mediální diskurs

Kodifikace humanitární akce a humanitární pomoci v Srbsku patří do širší oblasti sociální politiky a občanského sektoru, které jsou formovány pod vlivem společenských, hospodářských a politických okolností. Hlavní analytický směr studie je zaměřený na rozluštění ambivalentní tváře humanitarismu nebo spíše humanitárních praktik, které pocházejí z konkrétních společenských, hospodářských a politických okolností v Srbsku. Jedním ze společenských hřišť humanitarismu jsou média, která jsou důležitým přenašečem zpráv a která tvarují veřejný názor v oblastech vnímání a hodnotových systémů. To je důvodem, proč je humanitarismus umístěn v narativním diskurzu médií jako případová studie. Analýza je založena na fundamentální otázce – jak jsou osobní příběhy bídy a nemoci vystavěny jako humanitární příběhy a společenské problémy? Výzkum je založen na analýze novinových článků přetvořených do narativních mechanismů tak, aby vytvořily „následné“ reality, s nimiž se lidé ztotožňují.

Studie a materiály k tématu "Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu"
Martin Štoll
Recenze
Zdeněk Vejvoda
Studie mimo hlavní téma
Miroslava Lukić Krstanović
Recenze
Ondřej Volčík
Proměny tradice
Josef Holcman
Recenze
Ohlédnutí
Oldřich Kašpar
Ohlédnutí
Josef Jančář
Rozhovor
Lucie Uhlíková
Společenská kronika
Helena Beránková, Jana Pospíšilová, Miroslav Válka
Společenská kronika
Martina Pavlicová
Společenská kronika
Zuzana Beňušková
Výstavy
Miroslav Válka
Festivaly
Miroslava Palánová
Recenze
Oldřich Kašpar
Recenze
Marta Ulrychová
Studie a materiály k tématu "Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu"
Michal Pavlásek
Recenze
Lukáš M. Vytlačil
Studie a materiály k tématu "Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu"
Jana Nosková
Recenze
Marta Ulrychová
Studie a materiály k tématu "Proměny společnosti a kultury po vzniku nového státu"
Martin Soukup
Recenze
Eva Abramuszkinová Pavlíková
OKO – pohled na (tehdejší) současnost. 37 hodin autorského svědectví o české společnosti v novém státě
M. Ulrychová – R. Mouček (eds.): Sborník z konference Genius loci českého jihozápadu
Humanitarian Action, Solidarity and the Market of Interest in Serbia: The media discourse
I. Přibylová – L. Uhlíková (eds.): Od folkloru k world music: Na počátku bylo…
Síla tradice
Resumé
Etnografické postřehy Egona Erwina Kische v díle Objevy v Mexiku
Český a slovenský CIOFF – vzpomínka ke 100. výročí vzniku československé republiky
Baví mě dělat věci, které byly a někdy jsou stranou pozornosti... Rozhovor s jubilantkou Hanou Dvořákovou
Oslava životního jubilea Dušana Holého
id článku: 585
9929
9928
9927
9926
9925