Národopisná revue 4/2017

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 4/2017

Vloženo: 11. 12. 2017
OBSAH

Studie a materiály k tématu "Současné pověsti a fámy"
Apokalyptické vízie konšpiračných teórií na slovenských antisystémových internetových stránkach (Zuzana Panczová)
Argumentum ad hominem. Argumentačné stratégie zástancov konšpiračných teórií v slovenských internetových diskusiách (Vladimír Bahna)
Současné démonologické pověsti západních Čech a jejich katalogizace (Kateřina Dobrovolná)
Několik poznámek k současným mexickým pověstem a fámám (Oldřich Kašpar)

Ostatní studie a materiály
„Noví mluvčí“ v kontextu menšinových jazyků v Evropě a revitalizačních snah (Leoš Šatava)
Novodobá taneční tradice v Popicích u Hustopečí v kontextu historicko-kulturního vývoje obce (Jarmila Teturová)

Ohlédnutí
Metodologické inovácie v československom národopise 20. storočia. Pocta Andrejovi Melicherčíkovi k stému výročiu narodenia (1917–1966) (Gabriela Kiliánová)
Čeněk Paclt (1813–1887): L´enfant terrible mezi českými cestovateli 19. století (Oldřich Kašpar)
Josef Kořenský (1847–1938): cestovatel, nebo turista? (Oldřich Kašpar)

Společenská kronika
Eva Davidová a její životní milníky (Zdeněk Uherek)
K životnému jubileu Sone Burlasovej (Hana Urbancová)
Vzpomínka na Jeana Roche (23. 6. 1946 – 30. 7. 2017) (Martina Pavlicová)

Výstavy
Výstava Slavnosti estonského tance v Poběžovicích (Marta Ulrychová)
Nebeklíče od Landfrasů – knižní bestsellery 19. století (Marta Ulrychová)
Obyvatelé Římová ve Velké vlastenecké válce (Marta Ulrychová)

Konference
Konference Shaping Identities / Challenging Borders (Helena Beránková)
Konference „V pohybu“. Migrace, mobilita a transport pohledem etnologie (Oto Polouček)
7. mezinárodní konference mladých folkloristů v estonské Narvě (Oto Polouček)

Recenze
P. Kaleta: Tajemné etnikum z Krymu. Osudy příslušníků karaimské emigrace do meziválečného Československa (Petr Ch. Kaleta)
P. Salner: Židia na Slovensku po roku 1945. (Komunita medzi vierou a realitou) (Peter Maráky)
S. Brouček a kol.: Migrace z České republiky po roce 1989 v základních tematických okruzích (Michal Pavlásek)
P. Slavkovský: S nošou za industrializáciou krajiny. Tradičné podoby dopravy na slovenskom vidieku (Juraj Zajonc)
I. Malinová – J. Otčenášek – V. Lendělová: Skejuš – Skejušané – Skejušan. Rusíni v Chomutově, původ, historie a současnost (Irena Cejpová)
A. Kurial – V. Kovářů – J. Kuča: Katalog lidové architektury. Část jedenáctá. Okres Kroměříž (Lubomír Procházka)

Zprávy
Internetový katalog korespondence k historii brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR (Ondřej Volčík)

Ročníkový obsah
Resumé


Národopisná revue 4/2017 je věnována tématu Současné pověsti a fámy. Zuzana Panczová ve své studii mapuje vybrané internetové konspirační teorie v historických a mezinárodních souvislostech (Apokalyptické vízie konšpiračných teórií na slovenských antisystémových internetových stránkach). Vladimír Bahna se nad konspiračními teoriemi zamýšlí z pohledu jejich nositelů (Argumentum ad hominem. Argumentačné stratégie zástancov konšpiračných teórií v slovenských internetových diskusiách). Kateřina Dobrovolná se věnuje zpracování současného výzkumu démonologických pověstí, jejichž transmise již není vázána jen na ústní tradici, ale i na masová komunikační média, zejména internet (Současné démonologické pověsti západních Čech a jejich katalogizace). Oldřich Kašpar přibližuje výsledky svého folkloristického výzkumu v Mexiku v letech 2007–2014 (Několik poznámek k současným mexickým pověstem a fámám). V dalších studiích a materiálech – mimo hlavní téma – jsou uveřejněny příspěvky „Noví mluvčí“ v kontextu menšinových jazyků v Evropě a revitalizačních snah (autor Leoš Šatava) a Novodobá taneční tradice v Popicích u Hustopečí v kontextu historicko-kulturního vývoje obce (autorka Jarmila Teturová).
Rubrika Ohlédnutí přináší příspěvek Gabriely Kiliánové věnovaný stému výročí narození slovenského etnologa Andreje Melicherčíka (autorka Gabriela Kiliánová) a dva příspěvky Oldřicha Kašpara připomínající české cestovatele Čeňka Paclta (1813–1887) a Josefa Kořenského (1847–1938). Společenská kronika připomíná jubileum české romistky Evy Davidové (nar. 1932) a slovenské etnomuzikoložky Soni Burlasové (nar. 1927). Uveřejňuje také nekrolog Jeana Roche (1946–2017), výrazné osobnosti mezinárodního folklorního hnutí. Další pravidelné rubriky informují o výstavách, konferencích, recenzích a zprávách z oboru.


Apokalyptické vízie konšpiračných teórií na slovenských antisystémových internetových stránkach

Konšpiračné teórie patria k typu fám, ktoré sú špecifické svojou témou – hovoria o tajných sprisahaniach, ktoré ovplyvňujú rôzne oblasti verejného záujmu. Napriek tomu, že to nemusí byť pravidlom, tieto teórie veľmi často vyjadrujú negatívne postoje voči jestvujúcemu systému, ktorým sa myslia oficiálne štátne inštitúcie, médiá a autority reprezentujúce oficiálny diskurz. Nedôvera voči systému sa spája s predstavami o blížiacej sa katastrofe, resp. o postupnom, plánovanom úpadku spoločnosti. Nárast popularity konšpirativistických interpretácií v súčasnosti je okrem iného podporený i špecifikami internetovej komunikácie. Súčasná „konšpiračná kultúra“ sa totiž šíri predovšetkým v kyberpriestore, pričom do seba absorbuje široké spektrum tém a motívov prepájajúcich rôzne oblasti aktuálneho diania s ideami siahajúcimi do minulosti. Vytvára platformu pre vylučované postoje a presvedčenia, ktoré navyše vytvárajú názorové koalície prostredníctvom obrazu spoločného nepriateľa. Príspevok sa usiluje objasniť naratívne a argumentačné stratégie stmeľujúce rôzne typy ideologických presvedčení.

Argumentum ad hominem. Argumentačné stratégie zástancov konšpiračných teórií v slovenských internetových diskusiách

Článok sa pokúša analyzovať argumentačné stratégie zástancov konšpiračných teórií v slovenských internetových diskusiách. Cieľom je pochopiť príčiny presvedčivosti a úspešnej kultúrnej transmisie konšpiračných teórií. Článok vychádza z predpokladu, že argumenty, ktoré prispievatelia v diskusii používajú, sú obrazom toho, čo sami považujú za presvedčivé a reflektujú tak do istej miery úspešnú kultúrnu transmisiu. Výsledky ukazujú, že v prokonšpiračnej argumentácii sa v diskusiách systematicky opakuje tzv. argument ad hominem, ktorým sa namiesto útoku na podstatu a obsah argumentov oficiálnych príbehov, útočilo na ich informačné zdroje alebo na osoby, ktoré ich podporovali v danej diskusii, a to špecificky obviňovaním ich z úmyselného klamania a účasti na konšpirácii. Odkazujúc na kognitívne psychologickú literatúru autor dôvodí, že tento jav sa dá vysvetliť tým, že ľudia majú prirodzenú tendenciu uprednostňovať také vysvetlenia, ktoré ako príčinu udalostí ponúkajú úmysly druhých ľudí. Konšpiračné teórie tak obrazne povedané „parazitujú“ na prirodzenej vlastnosti ľudskej mysle zapodievať sa úmyslami iných ľudí.

Současné démonologické pověsti západních Čech a jejich katalogizace

Studie se zabývá problematikou výskytu démonických bytostí a jevů, které vystupují v dokumentovaných pověstech současných západních Čech. Dále zkoumá transformace lokalit, v nichž se démonické bytosti dle vyprávění narátorů údajně vyskytují, a také to, zda zůstala místa, na nichž se v tradičních démonologických pověstech odehrávaly děsivé příběhy spojené s démonickými bytostmi, víceméně stejná, či zda se přetransformovala natolik, že se démonologické pověsti dnes šíří pouze v městském prostředí. Několik vybraných pověstí a příbuzných narativů, dokumentovaných pomocí polostrukturovaných rozhovorů s obyvateli Plzeňského kraje a přilehlého okolí, je zde prezentováno, zařazeno do pracovních kategorií dle místa děje a katalogizováno. Primární důraz je kladen na katalogizaci sebraných pověstí a narací za využití katalogu démonologických pověstí Jana Luffera.

Několik poznámek k současným mexickým pověstem a fámám

Předkládaná studie se soustřeďuje na výzkum současných městských pověstí v Mexiku. Ty jsou, na rozdíl od Evropy a jiných oblastí, ovlivněny třemi základními faktory – předkolumbovským kulturním dědictvím, silným vlivem katolické církve a z jejího podhoubí vyrůstající lidové pověrečnosti a s dodnes nevyřešeným problémem mexické identity. Na dokreslení zmíněných skutečností jsou v textu uváděny konkrétní ukázky, které nejlépe ilustrují rozdíl mezi současnou a evropskou (českou) pověstí a fámou. Autor dále upozorňuje na skutečnost, že v Mexiku existují také současné rurální pověsti. Ty se však hůře dostávají do širokého povědomí, neboť jejich vypravěči a posluchači mají malé možnosti využívání moderních médií k jejich dalšímu, masovějšímu šíření. Obecně lze říci (a není to nic překvapujícího), že rurální mexická pověst je daleko konzervativnější než městská. Studie je doplněna poměrně obsáhlou bibliografií upozorňující mj. i na zásadní práce latinskoamerických autorů k tématu.

„Noví mluvčí“ v kontextu menšinových jazyků v Evropě a revitalizačních snah

Až do nedávné doby byly (socio)lingvistické studie, zabývající se menšinovými jazyky, zaměřeny především na „rodilé mluvčí“. Stejně tak (etno)jazykové revitalizační snahy usilovaly o posílení, resp. znovuinstalaci jazykové mezigenerační transmise. V současnosti však dochází k změně v kontextu fenoménu „nových mluvčích“ (tj. osob, jež nabyly znalost jazyka jinak než v rodinném prostředí), resp. na tomto základě vzniklých „postvernakulárních jazyků“ či „xenolektů“. Nárůst významu (aktivistických) „nových mluvčích“ (v řadě případů již početně převyšujících „tradiční“ uživatele jazyka) se od přelomu 20. a 21. století stal natolik významným, že v současnosti je již studium tohoto fenoménu významnou větví problematiky etnojazykové revitalizace. Přes uvedený posun zůstává v daném rámci dosud řada nedořešených a otevřených rovin – kupř. v souvislosti s flexibilitou a fluidností ještě nedávno zdánlivě pevných hranic na jazykovém poli, otázkami legitimity a autenticity různých forem jazyka, resp. eventuálním přemostěním jazykové dichotomie a integrací obou skupin jeho uživatelů.

Novodobá taneční tradice v Popicích u Hustopečí v kontextu historicko-kulturního vývoje obce

Studie je zaměřena na prezentaci výsledků terénního výzkumu novodobé taneční tradice, který proběhl v letech 2016–2017 v obci Popice na Břeclavsku. Vesnice leží v jihomoravském pohraničí a v období před druhou světovou válkou patřila k obcím s převahou původně německého obyvatelstva. Po skončení války, během níž byla obec připojena k Německé říši, došlo k navrácení obsazeného území Československu a k vysídlení německy hovořících obyvatel Popic. Od roku 1946 v rámci státem řízeného osídlovacího procesu byla obec dosídlena obyvatelstvem z etnografické oblasti Slovácka. Studie se zabývá formováním novodobé taneční tradice a jejím vývojem do současnosti s akcentem na konkrétní taneční příležitosti sledované v kontextu historicko-kulturních proměn obce. Taneční příležitosti jsou podrobně popsány s důrazem na jejich obsah a na význam pozice jejich organizátorů v započatém mezigeneračním přenosu novodobé taneční tradice. Pozornost je věnována aktuálnímu procesu konstrukce identity obyvatel Popic v souvislosti s přenosem a přejímáním krojových i zvykoslovných prvků z etnografické oblasti Hanáckého Slovácka. Poznatky sumarizované ve studii mohou sloužit jako východisko longitudinálního výzkumu.