Národopisná revue 4/2018

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 4/2018

Vloženo: 2. 1. 2019
OBSAH

Studie a materiály k tématu "Profese a jejich sociální pozice"
Arménská diaspora a její identitární strategie: chodžové, amirové, cechy (Petra Košťálová)
Interakcia socioprofesijnej skupiny a mesta na príklade Zvolena – mesta lesníctva (Katarína Koštialová)
Předávání znalostí mezi tanečními mistry (Daniela Machová)
Motivace k výkonu taneční profese na „volné noze“ v současné české společnosti (Josef Bartoš)

Ostatní studie a materiály
„Populární hudba“ v síť(ov)í měst (Jörgen Torp)

Ohlédnutí
Přínos Václava Matěje Krameria k počátkům české mimoevropské etnografie (Oldřich Kašpar)
Dvě stě let od narození Václava Bolemíra Nebeského (Dalibor Dobiáš)

Společenská kronika
Jubilantka Judita Hrdá (Lubomír Kafka)
Sedmdesátník Jiří Pajer (Jana Pospíšilová)
Výročí Kateřiny Klápšťové (Josef Kandert)
Blahopřání Bohuslavu Šalandovi (Petr Janeček)
Vanda Jiřikovská jubilující (Lubomír Procházka)

Výstavy
Výstava Jízda králů na Hané. Lidový obyčej v proměnách času (Miroslav Válka)
Výstava Příběh Zlaté stoky. 500 let jedinečného díla Štěpánka Netolického (Marta Ulrychová)

Konference
„Osmičkové“ roky na Nepomucku (Marta Ulrychová)

Recenze
Nové publikace o podmalbách na skle (Alena Kalinová)
Seminár o ľudovej piesni 2016. Výskum, dokumentácia a edície ľudových piesní v oblasti západného Slovenska, Záhoria a slovensko-moravského pomedzia (Marta Toncrová)
Sborník prací k 160. výročí narození Františka Řehoře (Naďa Valášková)
M. Novotný: Jaroslav Špillar, malíř Chodů (Marta Ulrychová)
CD Kopaničjarske víprafki. Spomienkové rozprávania z Priepasného – Víprafki. Rozprávania z Priepasného (Jan Krist)

Zprávy
Prodaná nevěsta na plzeňském nám. Republiky 7. září 2018 (Marta Ulrychová)

Ročníkový obsah
Resumé


Národopisná revue 4/2018 je věnována tématu Profese a jejich sociální pozice. Petra Košťálová představuje ve své studii historickou analýzu arménské diaspory s akcentem na roli arménských obchodníků, kteří zejména od 19. století začali přesahovat svou obchodnickou činnost a vystupovali také jako mecenáši, filantropové, nositelé vzdělání či národních myšlenek (Arménská diaspora a její identitární strategie: chodžové, amirové, cechy). Katarína Koštialová se věnuje formování socioprofesní skupiny lesníků ve vztahu k městu Zvolen a vytváření městské značky s obsahem lesnické tradice (Interakcia socioprofesnej skupiny a mesta. Na príklade Zvolena – mesta lesníctva). Daniela Machová se zaměřuje na profesi tanečního mistra (Předávání znalostí mezi českými tanečními mistry) a Josef Bartoš na profesi tanečníka (Motivace k výkonu taneční profese na „volné noze“ v současné české společnosti). Mimo hlavní téma je zařazena studie Jörgena Torpa, věnovaná šíření populární hudby v urbánním prostředí („Populární hudba“ v síť(ov)í měst).
V rubrice Ohlédnutí jsou uveřejněny příspěvky připomínající jubilea dvou osobností českého národního obrození, a to Václava Matěje Krameria (článek Oldřicha Kašpara o Krameriově přínosu k počátkům české mimoevropské etnografie) a Václava Bolemíra Nebeského (článek Dalibora Dobiáše podávající reflexi spisovatelova díla). Společenská kronika připomíná jubilea etnoložky Judity Hrdé (nar. 1958), etnologa a archeologa Jiřího Pajera (nar. 1948), etnoložky Kateřiny Klápšťové (nar. 1948), etnologa Bohuslava Šalandy (nar. 1948) a etnoložky Vandy Jiřikovské (nar. 1933). V dalších pravidelných rubrikách jsou zařazeny zprávy z výstav, konferencí, koncertů a recenze nových knih.


Arménská diaspora a její identitární strategie: chodžové, amirové, cechy

Článek je zaměřen na analýzu řemesel a profesí, které se objevovaly v průběhu novověku a moderního věku v rámci jednotlivých arménských komunit a diasporických center. V jejich případě lze vysledovat určitý příklon k některým typům profesí, které následně determinovaly i sociální status a postavení na společenském žebříčku. Vlivní arménští kupci (chodžové) vystupovali nejen jako prostředníci, propojující díky svému minoritnímu postavení hned několik kultur zároveň, ale i jako mecenáši a filantropové, sponzorující nejprve arménskou apoštolskou církev a později i první generace arménských obrozenců. Jejich takřka monopolní pozice na poli obchodu s hedvábím nebo v oblasti zlatnictví a šperkařství jim napomohla vytvořit mezinárodní obchodní sítě, jejichž dopad se projevil jak v západoevropských centrech, tak i na Dálném Východě. Soudě dle zpráv dobových cestovatelů byl podíl arménské městské elity v osmanských a perských městech dost výrazný; představovali (z hlediska evropských autorů) tzv. viditelnou menšinu, k níž odkazuje většina referenčních děl z té doby a jejíž obraz se díky frekventovaným popisům stal nedílnou součástí evropského diskursu, týkajícího se Orientu, potažmo křesťanského Orientu. Arménské kupecké dynastie tzv. amirů se v 19. století staly hybným motorem osmanské industrializace; Arméni v roli sarrafů (bankéřů) garantovali půjčky sultánů i evropských bank.

Interakcia socioprofesijnej skupiny a mesta (na príklade Zvolena – mesta lesníctva)

Štúdia sa zameriava na socioprofesijnú skupinu lesníkov vo Zvolene, s dôrazom na interakciu skupiny a mesta. Vychádza z predpokladu, že skupina sa špecifickým spôsobom podieľa na formovaní obrazu mesta. Úvod štúdie sa venuje zmenám profesií v spoločenskom a urbánnom kontexte, ku ktorým došlo v súvislosti so zmenou charakteru práce, s meniacou sa spoločensko-politickou klímou, zavedením moderných technológií a inovačných procesov. Hlavná časť poukazuje na geografické, prírodné, historické, kultúrno-spoločenské determinanty, štátne a politické rozhodnutia i podporné iniciatívy predstaviteľov mesta, ktoré ovplyvnili vznik skúmanej skupiny. Tá sa prezentuje prostredníctvom vybudovanej siete lesníckych inštitúcií, budov i špecifických priestorov, ktoré dotvárajú celkový architektonicko-urbanistický obraz mesta. Výskum ukázal, že socioprofesijná skupina má vplyv na vzdelanostnú i zamestnaneckú štruktúru obyvateľov a prostredníctvom kultúrno-spoločenských aktivít sa stáva tvorcom i spoluformovateľom mestských špecifík. Interakcia skupiny a mesta zahŕňa aj rovinu kreovania programových a rozvojových projektov, ktoré vyústili do napĺňania vízií a obrazu mesta Zvolena ako mesta lesníctva.

Předávání znalostí mezi českými tanečními mistry

Kurzy tance a společenské výchovy, tzv. taneční se považují za unikátní fenomén, který má na našem území více než stoletou tradici. Aby se zachovaly, je zapotřebí neutuchající zájem mladých lidí o výuku párových společenských tanců, ale také dostatek tanečních mistrů, pod jejichž vedením kurzy probíhají. Autorka studie na základě zkoumání archivních pramenů a analýzy kvalitativních rozhovorů s dvaceti aktivními tanečními mistry odhaluje mechanismy získávání a předávání tanečních znalostí mezi generacemi lektorů společenských tanců. Od roku 1836 mohli taneční mistři vykonávat svou činnost pouze na základě udělené licence, která byla od roku 1924 podmíněna složením zkoušky před úřední komisí. Požadavek odborné kvalifikace vyústil ve 40. letech 20. století v zavedení hromadného vzdělávání kandidátů. V roce 1992 však byla profese tanečního mistra prohlášena za volnou živnost a v roce 1998 zanikl obor společenského tance na jediném pracovišti zajišťujícím výuku určenou přímo pro taneční mistry. Studie přináší odlišné modely cesty za profesí tanečního mistra v kontextu zmíněných legislativních změn a vnímání společenského postavení a prestiže nositelů tohoto povolání.

Motivace k výkonu taneční profese na „volné noze“ v současné české společnosti

Studie pojednává o motivaci českých tanečníků k výkonu povolání. Autor se specificky zaměřuje na současný tanec, na sféru mimo baletní soubory divadel, na subjekty vzniklé po tzv. československé sametové revoluci v roce 1989. Sonda do myšlení umělců je založena na kvalitativní analýze rozhovorů s hlavními představiteli této oblasti, dále na analýze již vydaných textů zabývajících se důležitými aspekty pracovního života zkoumaných osob. Z výzkumu vyplývá, že hlavním motivačním faktorem tanečníků je silné vnitřní, osobní pouto k tanci, impulsy k výkonu profese přicházejí pouze a výhradně z vnitřního myšlenkového světa umělců. Tanec pro informátory představuje ztělesněnou životní filozofii, je parafrází smyslu života. Zkoumané materiály také poukazují na klíčové osobnostní charakteristiky, které mohou mít přímý vliv na kvalitu jejich života: flexibilita, asimilace, samostatnost, sebekázeň a odpovědnost.

„Populární hudba“ hudba v síť(ov)í měst

Článek popisuje historický vývoj stále se rozrůstajícího transkulturního propojení v moderním světě lidí. Města sehrála v oblasti rozvoje „populární hudby“ speciální historickou úlohu. (Moderní) města jsou vzájemně propojena. Město jako místo není tímto způsobem místem izolovaným. Město podstoupilo „heterogenní kulturní proces“ a v současnosti produkuje „hybridní“ hudební žánry, které často vedou k podobnostem s žánry paralelně vznikajícími v jiných městech. Žánry se do jisté míry stávají „jednotnějšími“. Článek se zaměřuje spíše na propojenost měst než na hudbu v urbánních oblastech nebo urbánních oblastí. Pro popularizaci hudebních žánrů mají značný význam (mas)média (primární média, tištěná média, elektronická média, digitální média). Konec konců nadnárodní hudební průmysl a translokální sítě si vynucují globální dopady. S internetem na digitální bázi zastiňuje nová síla na digitální bázi dominantní roli, kterou města ve vývoji „populární hudby“ hrála.