Národopisná revue 4/2020

Č. 4, roč. 30 (2020)

Datum zveřejnění: 7. 12. 2020
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Současná kulturní tradice Němců ve Slezsku: vstříc folklorismu (Teresa Smolińska)
Folklorizmus a kultúra pamäti v súčasnej Bosne a Hercegovine (Andrej Mentel)
Současné tendence cimbálových muzik na Uherskohradišťsku (Jiří Čevela)
Vliv Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na existenci a podobu tance verbuňk v etnografickém subregionu Podluží (Jarmila Teturová)
Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození (Bronislav Stupňánek, Martina Ireinová)

Proměny tradice
Slovácký verbuňk a jeho interpretace jako projev folklorismu (Anna Jagošová)

Ohlédnutí
Sto let od narození Antonína Satkeho (Jana Pospíšilová)

Společenská kronika
Sedmdesátník Jan Krist (Martin Šimša)
Zdeněk Salzmann 95 let (Zdeněk Uherek)
Blahopřání Evě Rejškové (Daniela Stavělová)
Odišiel Ján Michálek (Hana Hlôšková)

Konference
17. konference spolku Genius loci českého jihozápadu v Přešticích (Marta Ulrychová)

Zprávy
Zpráva o projektu Českého rozhlasu Folklor v regionech v letech 2018–2019 (Zdeněk Vejvoda)

Recenze
P. Bolina – T. Klimek – V. Cílek: Staré cesty v krajině středních Čech (Přemysl Mácha)
P. Lozoviuk – A. Prigarin a kol.: Etnologija Oděssy v instoričeskoj i sovremennoj perspektivách (Marta Ulrychová)
A. Němec – R. Hájek: Sídliště Kladno-Rozdělov. Historie, architektura, urbanismus a všední život (Lukáš M. Vytlačil)
J. Doubek – B. Koč – R. Urbánek: Co roztáčel vítr. Historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel (Lubomír Procházka)
P. Stehlík (ed.): Od moravských luk k balkánským horám. Václavu Štěpánkovi k šedesátinám (Jaroslav Otčenášek)
E. Kuminková (ed.): Muzea v přírodě. Jedinečná cesta muzejnictví (Miroslav Válka)
L. Krčmář: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti jižního Plzeňska na území českobudějovické diecéze (Marta Ulrychová)
A. Schauerová – M. Maňáková: Regionální folklor do škol. Manuál pro učitele II (Zdeněk Vejvoda)
CD Čo dedina, pieseň iná. Dedinské folklórne kolektívy a jednotlivci na folklórnom festivale Myjava (1976–1996) (Jan Krist)

Ročníkový obsah

Resumé


Národopisná revue 4/2020 je věnována tématu Folklorismus 21. století. Teresa Smolińska se zaměřuje na kulturní tradice německé menšiny v oblasti Horní Slezsko v Polsku (Současná kulturní tradice Němců ve Slezsku: vstříc folklorismu). Andrej Mentel se zabývá kulturní pamětí v Bosně a Hercegovině a jejím posilováním na základě nově komponované lidové hudby (Folklorizmus a kultúra pamäti v súčasnej Bosne a Hercegovine). Jiří Čevela představuje výzkum cimbálových muzik na Uherskohradišťsku (Současné tendence cimbálových muzik na Uherskohradišťsku) a Jarmila Teturová prezentuje výzkum současného stavu tance verbuňk na Podluží (Vliv Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na existenci a podobu tance verbuňk v etnografickém subregionu Podluží). Bronislav StupňánekMartina Ireinová přinášejí poznatky o současných projevech nářečí v etnografickém regionu Haná (Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození).
Rubrika Proměny tradice se věnuje slováckému verbuňku jako projevu folklorismu (autorka Anna Jagošová). V rubrice Ohlédnutí je připomenuto sto let od narození folkloristy Antonína Satkeho (autorka Jana Pospíšilová). Společenská kronika připomíná jubilea etnologa Jana Krista (nar. 1950), kulturního antropologa Zdeňka Salzmanna (nar. 1925), kulturní pracovnice a choreografky Evy Rejškové (nar. 1930) a přináší nekrolog slovenského folkloristy a etnologa Jána Michálka (1932–2020). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy o konferencích, oborových projektech a recenze nových publikací.


Současná kulturní tradice Němců ve Slezsku: směrem k folklorismu

Studie zkoumá spontánní rozvoj specifického kulturního dění u Němců v Horním Slezsku, které vypovídá o vzestupu jejich povědomí o hodnotě vlastní kultury a o změnách v manifestaci jejich národního uvědomění a identity. Slezští Němci se snaží v regionu rekonstruovat mnohé formy německého kulturního dědictví, které již v současné kultuře plní různé funkce, a proto jsou typickou ukázkou folklorismu, tj. popkultury. Oživování ,německých lidových tradic‘ po politických změnách v Polsku v roce 1989 je podněcováno nejen folklorními soubory, nýbrž také jednotlivci, kteří kopírují vybrané části tradiční středostavovské kultury v Německu (např. Martinfest, Oktoberfest, Weihnachtsmarkt, Rosenmontag) a popularizují jejich zjednodušené formy, v nichž převažují zábavní a integrační funkce. V poválečném Horním Slezsku si zvláštní zmínku zasluhuje velikonoční zajíček (Osterhase). Hledání dárků přinášených zajíčkem, tak oblíbené mezi původními obyvateli tohoto regionu, lze považovat za regionální studijní „lekci“, chybí jí však místo pro vzpomínání na staré jarní obřady a magické rituály s nimi spojené. Rekonstrukce díky svému povrchnímu charakteru a hravosti/zábavnosti splňuje všechna kritéria folklorismu, který ukazuje, že konzumní kultura má zdrcující vliv. Mezi akcemi, které se v poslední době staly módní záležitostí a které organizují mladé ženy v několika slezských městech s výrazným zastoupením německé menšiny, poukazuje autorka na Rosenmontag (Růžové pondělí), tj. maškarní „ples“, který se snaží – bez ohledu na malou podobnost – přiblížit tradičním masopustním průvodům v německých městech (Kolín, Mohuč, Düsseldorf). Růžové pondělí, jako jeden z příkladů německého dědictví prezentovaný proti jiným formám německé tradice dochované ve Slezsku, je velmi přesným obrazem folklorizace tradice.

Folklorizmus a kultúra pamäti v súčasnej Bosne a Hercegovine

Rôzne aspekty folklorizmu na území krajín bývalej Juhoslávie sú objektom dlhodobého etnologického a folkloristického výskumu. Jednou z dôležitých je problematika vzťahu tzv. novokomponovanej ľudovej hudby (newly composed folk music; NCFM) a agresívnej nacionalistickej propagandy, ako aj ďalších politických aspektov tohto žánru. Ide o žáner komerčnej hudby, ktorý sa rozvíjal v bývalej Juhoslávii od 60. rokov 20. storočia a ktorý sa v textoch aj v hudobnej výstavbe odvoláva na folklórne zdroje. V Bosne a Hercegovine sa jedným zo zdrojov NCFM stala sevdalinka, špecifický žáner urbánneho hudobného folklóru. Sevdalinka sa stala jedným z prvkov „orientalizujúceho“ heterostereotypu Bosniakov a bosnianskej moslimskej kultúry ako „esenciálne odlišnej“ od kultúr ostatných národov bývalej Juhoslávie. Málo je však preskúmané, ako sa v súčasnosti pomocou NCFM v Bosne konštruuje bosniacka kolektívna pamäť. Štúdia na príklade konkrétnych spomienkových slávností ukazuje, ako sa využitím NCFM (spolu-)vytvára a podporuje určitý obraz bosniackej histórie.

Současné tendence cimbálových muzik na Uherskohradišťsku

Studie je věnována reflexi současných tendencí cimbálových muzik na Uherskohradišťsku. Informuje o uměleckých přístupech, formách prezentace a celkovém charakteru činnosti třiceti sedmi aktivně působících cimbálových muzik na Uherskohradišťsku (etnografický region Slovácko). Tato oblast, jejíž etnografické vymezení je na počátku textu specifikováno, je pro uvedenou reflexi perspektivní zejména díky dlouholeté tradici a množství cimbálových muzik. Na pozadí kulturněhistorického vývoje Uherskohradišťska lze pozorovat odlišné tendence v přístupu k lidové písni a jejich společenském uplatnění, což jsou dvě pro typologizaci určující (hlavní) hlediska. V rámci nich autor vymezuje celkem šest tendencí, které se v hudebních přístupech a produkcích jednotlivých cimbálových muzik vzájemně prolínají a doplňují. Z hlediska přístupu k lidové písni jsou rozvedeny tři obecné tendence – rekonstrukce, stylizace a žánrová fúze. Z hlediska společenského uplatnění se jedná o spolupráci s kolektivy působícími v oblasti folklorismu, koncertní činnost a spontánní muzicírování, přičemž u těchto tendencí lze identifikovat různou intenzitu komercionalizace.

Vliv Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na existenci a podobu tance verbuňk v etnografickém subregionu Podluží

Studie předkládá výsledky první fáze výzkumu vlivu Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na existenci a podobu tance verbuňk se zaměřením na současnou situaci v etnografickém subregionu Podluží. Soutěž je pořádána každoročně od roku 1986 v rámci Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a od roku 2005 patří mezi záchovná opatření verbuňku jako prvku zapsaného do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Autorka prezentuje výsledky terénního výzkumu mezi třemi skupinami respondentů z Podluží, kterými jsou pamětníci (bývalí tanečníci bez ohledu na jejich účast v Soutěži), lokální autority spojené přímo se Soutěží (úspěšní absolventi Soutěže) a mladí aktivní tanečníci praktikující verbuňk při Soutěži, ale současně i v rámci běžných tanečních příležitostí. Názory respondentů dokazují vliv Soutěže na popularizaci a propagaci verbuňku v terénu a upozorňují na problematiku zásahů do přirozeného vývoje regionálního stylu. Uvedené poznatky budou využity ke komparaci výsledků z dalších fází výzkumu probíhajících v ostatních subregionech etnografické oblasti Slovácko.

Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození

V České republice pozorujeme přibližně od přelomu 20. a 21. století v oblastech s tradičně silnou regionální identitou fenomén značně zvýšeného zájmu o místní nářečí. Tento zájem je patrně odezvou na současný prudký ústup nářečí a velkou disparátnost mezi jazykem nejstarší a nejmladší generace. Reakcí jsou aktivní snahy o zachování, či dokonce obnovení dialektu. Nejvlastnějším polem nářečí je však soukromá mluvená komunikace, a tak snaha o veřejný dosah a apel na širší regionální publikum nutně vede k tomu, že se nářečí dostává do souvislostí a funkcí, které pro ně nejsou typické, nebo jsou zcela nové (tvorba učebnic a kurzů nářečí, rozhlasových pořadů, nářečních webů a zpravodajských portálů, nářečních textů písní moderních hudebních žánrů ap.). Tento jev má společné rysy téměř na celém území tradičních teritoriálních dialektů, ovšem nejsilněji ho zaznamenáváme v oblasti centrálních středomoravských nářečí, kde jej, v souhlasu s explicitně vyjadřovanou intencí jeho šiřitelů, autoři studie označují termínem „hanácké obrození“.

Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Teresa Smolińska
Recenze
Lubomír Procházka
Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Andrej Mentel
Recenze
Jaroslav Otčenášek
Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Jiří Čevela
Recenze
Miroslav Válka
Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Jarmila Teturová
Recenze
Marta Ulrychová
Studie a materiály k tématu Folklorismus v 21. století
Bronislav Stupňánek, Martina Ireinová
Recenze
Zdeněk Vejvoda
Proměny tradice
Anna Jagošová
Recenze
Jan Krist
Ohlédnutí
Jana Pospíšilová
Společenská kronika
Martin Šimša
Společenská kronika
Zdeněk Uherek
Společenská kronika
Daniela Stavělová
Společenská kronika
Hana Hlôšková
Konference
Marta Ulrychová
Zprávy
Zdeněk Vejvoda
Recenze
Přemysl Mácha
Recenze
Marta Ulrychová
Recenze
Lukáš M. Vytlačil
Současná kulturní tradice Němců ve Slezsku: vstříc folklorismu
J. Doubek – B. Koč – R. Urbánek: Co roztáčel vítr. Historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel
Folklorizmus a kultúra pamäti v súčasnej Bosne a Hercegovine
P. Stehlík (ed.): Od moravských luk k balkánským horám. Václavu Štěpánkovi k šedesátinám
Současné tendence cimbálových muzik na Uherskohradišťsku
E. Kuminková (ed.): Muzea v přírodě. Jedinečná cesta muzejnictví
Vliv Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku na existenci a podobu tance verbuňk v etnografickém subregionu Podluží
L. Krčmář: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti jižního Plzeňska na území českobudějovické diecéze
Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození
A. Schauerová – M. Maňáková: Regionální folklor do škol. Manuál pro učitele II
id článku: 594
10115
10114
10113
10112
10111