Národopisná revue 4/2021

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 4/2021

Vloženo: 4. 1. 2022
OBSAH

Studie a materiály k tématu Tradice jako objekt ekonomického (ne)zájmu
Kultúrne dedičstvo ako komodita? Príklad mestských slávností a festivalov (Alexandra Bitušíková)
Suvenýry na pražské Královské cestě jako objekt utváření a vyjednávání autenticity (Barbora Půtová)
Kolik stojí pravý český tanec? Autenticita na prodej (Daniela Stavělová – Laura Kolačkovská)
Socioekonomické aspekty proměn českých rybářských tradic v regionálních kontextech (Vojtěch Kouba)
Peníze milují ticho: transformace představ o penězích v ukrajinském velkoměstě v postsovětské éře (Tetiana Tkhorzhevska – Yulia Bohuslavska)
Stopy hudebního života v inzerci Humoristických listů (se zaměřením na 80. léta 19. století) (Milan Balódy)
Rozhovor
Etnomuzikologie za obzor roztomilých obrázků: Rozhovor s Lubomírem Tyllnerem o nebezpečných bulharských silnicích i společenském významu etnomuzikologie (Matěj Kratochvíl)
Společenská kronika
Jubilující Miroslav Válka (Jana Pospíšilová)
Blahopřání Miloši Melzerovi (Jana Pospíšilová)
Konference
Celostátní setkání u příležitosti 30. výročí návratu černobylských krajanů zpět na území předků (Veronika Beranská)
3. sympozium ICTM Study Group on Music and Dance of the Slavic World (Zita Skořepová)
Recenze
D. Bittnerová – M. Moravcová (eds.): Festivity jako ukazatel identity a společenského směřování (Andrej Sulitka)
S. Brouček a kol.: Místo a úloha zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích (Andrej Sulitka)
M. Holubová (ed.): Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IX. Duchovní a hmotné aspekty zbožné peregrinace (Vladimír Maňas)
Authentisch oder oberflächlich? Wege der Zusammenarbeit von Museen und Tourismus / Autentické, nebo povrchní? Cesty spolupráce muzeí a cestovního ruchu (Jarmila Pechová)

Ročníkový obsah
Contents in English


Národopisná revue 4/2021 je věnována tématu Tradice jako objekt ekonomického (ne)zájmu.

Obsah dalších rubrik naleznete v obsahu.


Kultúrne dedičstvo ako komodita? Príklad mestských slávností a festivalov

Alexandra Bitušíková

Príspevok sa zaoberá problematikou komodifikácie kultúrneho dedičstva (na príklade mestských slávností a festivalov). Na základe rozsiahlej, prevažne zahraničnej literatúry prináša predovšetkým prehľad výskumných prístupov k štúdiu eventizácie – najmä nárastu mestských slávností a festivalov, ktoré sa menia na udalosti lákajúce veľké množstvo návštevníkov a zvyšujúce komerčný charakter podujatí. Príspevok poukazuje na tendencie municipalít a ďalších spoluorganizátorov, ktoré vedome či nevedome menia kultúrne dedičstvo na ekonomickú komoditu – produkt, čo môže mať vplyv na premeny hodnôt, ale aj formy rôznych prejavov kultúrneho dedičstva. Súčasťou príspevku je aj reflexia akademickej debaty o vzťahu autenticity a komodifikácie kultúrneho dedičstva, ktorá je dlhodobo výzvou (aj) pre etnológiu a sociálnu antropológiu. Záver tvorí prípadová štúdia o Radvanskom jarmoku v Banskej Bystrici, ktorý sa koná od roku 1655 a od roku 2011 je zapísaný na Reprezentatívnom zozname nehmotného kultúrneho dedičstva Slovenska. Jarmok prešiel mnohými premenami – od trhu s prevažne ekonomickou funkciou po mestský festival, ktorý je oslavou tradičných remesiel a folklóru. V kontexte témy komodifikácie kultúrneho dedičstva je zámerom sledovať najmä stratégie a ciele municipality – hlavného organizátora jarmoku – pri organizácii podujatia.

odkaz na článek v PDF

Suvenýry na pražské Královské cestě jako objekt utváření a vyjednávání autenticity

Barbora Půtová

Studie se zaměřila na Královskou cestu v Praze jako hlavní turistickou enklávu v České republice. Cílem bylo vytvořit typologii suvenýru a zhodnotit úroveň autenticity, včetně předložení potenciálu a budoucnosti suvenýru na Královské cestě. V úvodu studie jsou představeny městský turismus a turistické enklávy rámující zkoumané téma. Dále je přiblížena metodologie terénního výzkumu, která sloužila k vymezení důsledků transformace Královské cesty v turistickou enklávu, ke stanovení typologie suvenýru a prosazení inscenované autenticity. Smíšený terénní výzkum se v prostoru Královské cesty zaměřil na zjištění struktury nájemníků provozoven a sortiment nabízeného zboží a služeb. Sortiment zboží charakterizují zejména sériově vyráběné suvenýry a suvenýry, které ve většině případů postrádají vazbu na českou kulturu a tradici. Závěry studie se opírají o syntézu metodologické části, v níž je předložen požadavek formulace a konceptualizace autentického suvenýru. Zároveň jsou zohledněny možné důsledky dopadu pandemie covidu-19, které nahlíží krizi jako příležitost ke konstrukci a vyjednávání autentického suvenýru na Královské cestě.

odkaz na článek v PDF

Kolik stojí pravý český tanec? Autenticita na prodej

Daniela Stavělová – Laura Kolačkovská

Příspěvek se vrací k otázce role cestovního ruchu v komodifikaci lidového tance a otevírá diskurz hodnoty, v němž se předpokládá, že vnitřní a posvátná kulturní sféra hodnoty koluje nezávisle na nestabilní a profánní ekonomické sféře hodnoty. Zabývá se tanečními inscenacemi českého folkloru, které některé pražské restaurace nabízejí turistům. Tento fenomén má své počátky v 70. letech, kdy prestižní hotely začaly zvát menší skupiny tanečníků a muzikantů z folklorních souborů, aby se prezentovali turistům. Po „sametové revoluci“ v roce 1989 se obchod s folklorem stal součástí cestovního ruchu, kde má tanec svou specifickou roli. Rostoucí počet speciálních pohostinských zařízení nabízejících během večera české jídlo, lidový kroj, píseň a tanec vyvolal několik otázek, jak se může lidový tanec stát výnosnou komoditou, jaká pravidla obchodu zde platí a jaký je poměr poptávky a nabídky. Zajímalo nás, kdo jsou tanečníci a hudebníci placení za jeden večer, aby předvedli lidovou taneční kulturu Čech a Moravy, a jaký je jejich společenský status? Následující otázky směřovaly ke zkoumání, které prvky lidové kultury jsou vyzvedávány, aby reprezentovaly „skutečné češství“, a jak probíhá interakce s cizinci (turisty):  vyjednávání o repertoáru, jejich účast na tanci apod. Výzkum byl založen na pozorování strategií několika pražských hospod a na hloubkových rozhovorech s aktéry, které umožnily nahlédnout do vnitřní stránky procesu.

odkaz na článek v PDF

Socioekonomické aspekty proměn českých rybářských tradic v regionálních kontextech

Vojtěch Kouba

Studie se věnuje současným proměnám tradic českého produkčního rybářství a možnostem využití rybářských tradic v regionálním rozvoji. Vychází z terénních výzkumů v menších rybářských oblastech Čech (Blatensko, Chlumecko a Přeloučsko). Zatímco v Blatné a okolí je stále živá tradice podzimních výlovů rybníků, a dokonce jako její komplement vznikly komunitně laděné červnové Rybářské slavnosti, produkční rybáři ve východních Čechách považují veřejné výlovy za nebezpečné (na hrázích rybníků vedou frekventované silnice) a ekonomicky prodělečné. Hospodářský význam českého produkčního rybářství klesá, stále důležitější jsou jeho mimoprodukční funkce – jak pro krajinu a zadržování vody v ní, tak pro regionální identitu či pro rozvoj cestovního ruchu spojený s rostoucí oblibou rekreačního rybolovu. Zatímco dnes jsou české rybářské firmy zaměřeny především na maximalizaci produkce, do budoucna lze očekávat diferenciaci přístupů k odvětví, včetně vzniku nových produktů využívajících prvky rybářských tradic ve svém marketingu. Rybářské tradice lze proto rozdělit na produkční, environmentální, volnočasové a regionální.

odkaz na článek v PDF

Peníze mají rády ticho: proměna představy o penězích v ukrajinské megalopoli v postsocialistickém období

Tetiana Tkhorzhevska – Yulia Bohuslavska

Studie se zabývá otázkou, jaké místo zaujímají peníze v životě obyvatele velkoměsta a zprostředkovaně jeho představou peněz. Autorky nezdůrazňují destruktivní vliv globálního kapitalismu na postsovětskou společnost, ale rovněž nevylučují možnost takové interpretace. Konstatují, že moderní obyvatelé měst používají značně archaické magické praktiky. Dokládají, že peníze nejsou pro velkou část obyvatel Oděsy racionálně nominálním ekvivalentem úsilí, ale jsou „darem“ vyšších entit. Studie ukazuje, že představa nadpřirozené moci peněz za doby socialismu nezanikla a šíří se i v době postsocialistické. Autorky za použití různých metod zkoumaly představu o penězích u lidí různého věku. Došly k závěru, že množství iracionálních názorů na peníze stoupá s klesajícím věkem. Předkládají úvahu o viditelném formování nového náboženství, kde pozici vyšší entity zastává ekvivalent směny.

odkaz na článek v PDF

Stopy hudebního života v inzerci Humoristických listů (se zaměřením na 80. léta 19. století)

Milan Balódy

Studie využívá inzertní části čtenářsky úspěšného týdeníku Humoristické listy jako pramene dějin hudby. Prostřednictvím analýzy reklamních sdělení mapuje možnosti obyvatel města na konci 19. století jak naplnit svůj volný čas hudebními aktivitami. Inzerce vytváří prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou. Stává se tak svědkem dobového vkusu, preferencí i mentality. Z výzkumu je patrné, že vedle tradičních hudebních nástrojů, které pro ovládnutí hry předpokládaly alespoň elementární interpretační vklad, získávaly na oblibě nástroje samočinné (automatofony) nebo takové, které byly konstruovány bez větších uměleckých ambicí k profánní společenské zábavě (např. bigotfony). Rozšiřoval se také prostor, kde docházelo ke kontaktu s hudbou. Na pravidelný koncertní provoz lákaly nejrůznější občerstvovací podniky. Předkládaný text je příspěvkem k dějinám populární hudby v českých zemích a částečně reflektuje dobový vkus veřejnosti.

odkaz na článek v PDF