Národopisná revue 1/2017

Č. 1, roč. 27 (2017)

Datum zveřejnění: 7. 4. 2017
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu Hudební folklor v současném bádání
Jaký je původ dlouhých fléten 3+0 a 3+0+2 v depozitářích moravských muzeí? (Marian Friedl)
Aerofóny v ľudovej ansámblovej hudbe v oblasti Bielych Karpát (Peter Obuch)
Několik poznámek k chodské a chebské lidové hudební kultuře a její interpretaci (Tomáš Spurný)
Moravské písně milostné – nedoceněný milník moravské hudební folkloristiky (Marta Toncrová – Lucie Uhlíková)

Ostatní studie
Rusíni v České republice: „revitalizace“ národnostně menšinové identity (Andrej Sulitka)

Proměny tradice
Bylo by smutný, kdybysme nebyli veselí… (Josef Holcman)

Ohlédnutí
Počátky ženského cestovatelství ve světě a u nás: od Idy Pfeifferové k Barboře Markétě Eliášové (Oldřich Kašpar)
Vzpomínka na Josefa Beneše (Josef Jančář)

Společenská kronika
Evě Romaně Melmukové Šašecí s úctou (Lia Ryšavá)
Loučíme se s Olgou Hrabalovou (1930–2017) (Marta Toncrová)
Odešel Ján Podolák, doyen slovenské etnologie (Miroslav Válka)
In memoriam Jiřího Parduby (Karel Pavlištík)

Výstavy
Život harmoniky v Bavorsku (Marta Ulrychová)
Cizí bohové na oltáři Evropy: umělecká fascinace Afrikou a Oceánií (Barbora Půtová)
Výstava o kopřivě (Daniel Drápala)

Konference
Brikoláž – bádání nad zítřejšími tématy (Klára Nádaská)
Mezinárodní konference „Etnológia v treťom tisícročí: témy, metódy, výzvy“ (Jan Semrád)

Festivaly, přehlídky
Mezinárodní dudácký festival Strakonice 2016 (Marta Ulrychová)
Mrákovská hyjta 2016 (Marta Ulrychová)
Celostátní přehlídka choreografí folklorních souborů v Jihlavě 2016 (Dorota Gremlicová)

Recenze
J. Mačuda – J. Schneiderová: Tradiční lidový oděv na Znojemsku; J. Mačuda: Od Hromnic až do Tří králů (Marta Toncrová – Lucie Uhlíková)
J. Tancer: Rozviazané jazyky. Ako sme hovorili v starej Bratislave (Peter Salner)
M. Korandová: Piruety na ostří nože (Marta Ulrychová)
J. Otčenášek (ed.): Černá nevěsta. Pohádky a pověsti spolupracovníků a studentů Karla Jaromíra Erbena (Marta Pavelková)
Áron z Hůrky: O Igimarasussukovi, který jedl své ženy (Adéla Adámková)

Zprávy
Mezinárodní festival etnologických dokumentárních flmů „Kratovo 2016“ (Michal Pavlásek)

Resumé


Národopisná revue 1/2017 je věnována tématu Hudební folklor v současném bádání. Peter Obuch se ve svém příspěvku zabývá dechovými hudbami na moravsko-slovenském pomezí a úloze jednotlivých dechových nástrojů v těchto seskupeních (Aerofóny v tradičnej ansámblovej hudbe v oblasti Bielych Karpát). Tomáš Spurný zaměřuje svou pozornost na dudáckou hudbu jižních a jihozápadních Čech (Několik poznámek k chodské a chebské lidové hudební kultuře a její interpretaci), Marian Friedl na lidovou flétnu severozápadních Karpat (Jaký je původ dlouhých fléten 3+0 a 3+0+2 v depozitářích moravských muzeí?). Marta ToncrováLucie Uhlíková přibližují význam a kontext sbírky Moravské písně milostné editorů Leoše Janáčka a Pavla Váši (Moravské písně milostné – nedoceněný milník moravské hudební folkloristiky). V netematických studiích Andrej Sulitka otvírá etnickou problematiku na základě výzkumu rusínské národnostní menšiny (Rusíni v České republice: „revitalizace“ národnostně menšinové identity).
V rubrice Proměny tradice je uveřejněna esej Bylo by smutný, kdybychom nebyli veselí… (autor Josef Holcman). Rubrika Ohlédnutí přináší pohled na historii ženského cestovatelství – Počátky ženského cestovatelství ve světě a u nás: od Idy Pfeifferové k Barboře Markétě Eliášové (autor Oldřich Kašpar) a připomínku stého výročí narození etnografa Josefa Beneše (autor Josef Jančář). Ve Společenské kronice je připomenuto jubileum teoložky, etnoložky a historičky Evy Melmukové Šašecí (nar. 1932); dále jsou uveřejněny nekrology etnomuzikoložky Olgy Hrabalové (1930–2017), etnologa Jána Podoláka (1926–2017) či kulturního pracovníka a tanečníka Jiřího Parduby (1923–2017). Další pravidelné rubriky obsahují zprávy z výstav, konferencí, festivalů a recenze nových knih.


Aerofóny v tradičnej ansámblovej hudbe v oblasti Bielych Karpát

Do vidieckej hudobnej tradície slovensko-moravského pohraničia v západnej časti Bielych Karpát prenikajú moderné aerofóny v priebehu poslednej štvrtiny 19. storočia. Vtedy začína boom dedinských dychových hudieb a zároveň sa klarinet a trúbka (a neskôr aj iné plechové nástroje) stávajú stabilnou súčasťou sláčikových a cimbalových hudieb. Po 1. svetovej vojne sa, hlavne na slovenskej strane, združujú dychové nástroje ako do 2–4-členných hudieb s harmonikou, tak sú súčasťou tzv. džezov – zoskupení predstavujúcich vidiecku podobu mestských tanečných orchestrov; tiež do vidieckeho inštrumentára preniká saxofón. Z hľadiska herného štýlu možno napriek individuálnym osobitostiam badať spoločné regionálne znaky, a to ako vo variačnej technike, tak vo vzájomnej súhre melodických hlasov. V ozdobnej hre klarinetistov sa javia ako najštýlotvornejšie figurálne ozdoby, u trubkárov sú to skôr zaužívané melodické vzorce pri variantnej heterofónii. Pre hru melodických nástrojov v dychových hudbách je príznačná variačná striedmosť, charakteristické je však deformovanie niektorých rytmických vzorcov (okolie Trenčína). Z hľadiska viachlasu dominuje heterofónia a terciový paralelizmus, v prípade rozvinutých klarinetových štýlov (Horňácko) figuratívny protihlas.

Několik poznámek k chodské a chebské lidové hudební kultuře a její interpretaci

Příspěvek předkládá zamyšlení nad některými jevy spjatými s dudáckou hudbou jižních a západních Čech. Metodologicky vychází jak z analýzy dobových pramenů, tak z vlastní hudební praxe autora a snaží se je aplikovat na další analýzu, ale i interpretaci lidové dudácké hudby Chebska a Chodska. Na základě katalogizace rukopisných záznamů německých písní z Čech, Moravy a Slezska, uložených v Etnologickém ústavu AV ČR v Praze, tištěných českých i německých písňových sbírek z Čech i na základě nejstarších zvukových záznamů české lidové hudby lze zmapovat kontinuální vývoj lidové dudácké hudby v jižních a západních Čechách od počátku 19. století do dnešní doby. Analýza všech pramenů ukazuje, že lidová dudácká hudba etnografických regionů Chebska a Chodska tvořila jednolitou kulturu i přes jazykové rozdíly obou oblastí. Díky notovým záznamům v nejstarších sbírkách lidové hudby i díky nejstarším zvukovým záznamům lze spolehlivě provést stylovou poučenou interpretaci lidové dudácké hudby těchto oblastí i v současné době.

Jaký je původ dlouhých fléten 3+0 a 3+0+2 v depozitářích moravských muzeí?

Doklady o užívání dlouhých fléten se třemi až pěti otvory v uspořádání 3+0, 3+0+2 nebo 5+0 nacházíme v pásu od Moravy, přes severní a východní Slovensko, jižní Polsko, Maďarsko až do Rumunska a Moldavsko. Kromě toho se s příbuznými nástroji setkáme i v okruhu arabské (tedy i perské a turecké) hudby a v uralsko-altajské oblasti. V severozápadních Karpatech tradice hry i výroby těchto nástrojů vymizela bezezbytku či byla případně převrstvena pravděpodobným nástupcem v podobě středoslovenské fujary. Nedávný výzkum podniknutý v depozitářích a soukromých sbírkách na moravsko-slovenském pomezí vyvolal několik otázek. Na základě analogie se společný původ dlouhých fléten se třemi hmatovými otvory (3+0) hledá u basových verzí tzv. bubnových píšťal (tabor pipe / Trommelpfeife) pozdně středověkého instrumentálního souboru píšťala + buben. Velmi podobné nástroje však nacházíme také v nástrojích s pěti hmatovými otvory typu 5+0 známými v Rumunsku jako caval a v Maďarsku jako hosszú furulya. Pokud jsou tyto nástroje spřízněny s dlouhými flétnami z východomoravské provenience, mohou být tzv. dolaďovací otvory rudimentem dřívějších hmatových otvorů a takovéto dlouhé flétny neznámým vývojovým článkem středoslovenské fujary.

Moravské písně milostné – nedoceněný milník moravské hudební folkloristiky

Studie přibližuje první vědeckou zpracovanou českou písňovou edici – Moravské písně milostné připravené hudební skladatelem Leošem Janáčkem a filologem Pavlem Vášou a vydané po jednotlivých sešite v letech 1930–1937. Autorky podávají zhodnocení významu sbírky, objasňují důvody, proč se její vydání protáhlo na více než dvacet let (a Janáček se ho nedožil), přibližují zvláštní strukturu edice i možné příčiny nedostatečného docenění díla. Konstatují, že publikace představuje v českém kontextu ojedinělý publikační počin, a to z několika důvodů: 1. lze ji právem označit jako první náročně, vědecky zpracovanou edici jednoho písňového druhu v českém folkloristickém bádání; 2. na základě osobitého pojetí zejména L. Janáčka je v ní materiál rozdělen do písňových skupin na základě příbuznosti hudební a slovesné složky, psychického a citového účinu (působnosti); 3. jde o první vědeckou písňovou edici vybavenou řadou rejstříků, třebaže tato součást díla ještě zcela nepřekonala počáteční obtíže a vnesla do sbírky řadu nepřesností; jako sbírka milostných lidových písní z Moravy a Slezska představuje důležitou vývojovou etapu na cestě k vzorové edici vědeckého typu.

Rusíni v České republice: „revitalizace“ národnostně menšinové identity

Příspěvek ukazuje na vybrané aktivity a jejich roli na vytváření konstrukce národnostně menšinové sebeidentity Rusínů. Iniciátorem oživení spolkového života Rusínů je v současnosti spolek Rusíni.cz – Rusínská iniciativa v ČR, který byl založen v roce 2011. Vedle generačně starší členské základny Společnosti přátel Podkarpatské Rusi tvoří členskou základna nového spolku příslušníci mladé generace Rusínů, imigrantů z východního Slovenska. Spolek Rusíni.cz si stanovil za cíl aktivně rozvíjet činnost v oblasti komunitního života Rusínů v Praze, uchovávat a propagovat kulturní tradice Rusínů a informovat českou veřejnost o Rusínech. Z postojů zástupců spolku vyplývá, že revitalizace rusínství se zakládá na uchovávání obyčejových tradic kalendářního cyklu a jazyka v podobě rusínských dialektů na východním Slovensku. Národnostní identita Rusínů je z pozice zástupců zmíněného spolku deklarovaná jako kulturně a etnicky podmíněná samozřejmost.

Studie a materiály k tématu Hudební folklor v současném bádání
Tomáš Spurný
Festivaly, přehlídky
Marta Ulrychová
Studie a materiály k tématu Hudební folklor v současném bádání
Marta Toncrová – Lucie Uhlíková
Festivaly, přehlídky
Dorota Gremlicová
Ostatní studie
Andrej Sulitka
Recenze
Marta Toncrová – Lucie Uhlíková
Proměny tradice
Josef Holcman
Recenze
Peter Salner
Ohlédnutí
Oldřich Kašpar
Recenze
Marta Ulrychová
Ohlédnutí
Josef Jančář
Recenze
Marta Pavelková
Společenská kronika
Lia Ryšavá
Recenze
Adéla Adámková
Společenská kronika
Marta Toncrová
Zprávy
Michal Pavlásek
Společenská kronika
Miroslav Válka
Bez rubriky
Společenská kronika
Karel Pavlištík
Výstavy
Marta Ulrychová
Výstavy
Barbora Půtová
Výstavy
Daniel Drápala
Konference
Klára Nádaská
Studie a materiály k tématu Hudební folklor v současném bádání
Marian Friedl
Konference
Jan Semrád
Studie a materiály k tématu Hudební folklor v současném bádání
Peter Obuch
Festivaly, přehlídky
Marta Ulrychová
Několik poznámek k chodské a chebské lidové hudební kultuře a její interpretaci
Mrákovská hyjta 2016
Moravské písně milostné – nedoceněný milník moravské hudební folkloristiky
Celostátní přehlídka choreografí folklorních souborů v Jihlavě 2016
Rusíni v České republice: „revitalizace“ národnostně menšinové identity
J. Mačuda – J. Schneiderová: Tradiční lidový oděv na Znojemsku; J. Mačuda: Od Hromnic až do Tří králů
Bylo by smutný, kdybysme nebyli veselí…
J. Tancer: Rozviazané jazyky. Ako sme hovorili v starej Bratislave
Počátky ženského cestovatelství ve světě a u nás: od Idy Pfeifferové k Barboře Markétě Eliášové
M. Korandová: Piruety na ostří nože
id článku: 578
10115
10114
10113
10112
10111