Národopisná revue 4/2002

Slovesná folkloristika a slovesné projevy

Marta Šrámková charakterizuje městské vyprávění a jeho postavení v rámci slovesné folkloristiky  příspěvkem „Vyprávění ve městě jako specifický druh narace“. Jolana Darulová a Katarína Koštialová přinášejí téma svatebních oznámení a blahopřejných telegramů jako nového fenoménu, který nahradil zvyk ústního a osobního zvaní na svatbu - „Dovoľujeme si vám oznámiť … (K novodobým svadobným tradíciám)“. Osobní postřehy k odrazu jazykové vzdělanosti v ústním projevu určitých skupin obyvatel zpracovala Dagmar Klímová v příspěvku „Ústní tradice trochu jinak aneb Jak se Honzík učil latinsky“. Juraj Hamar načrtl základní historické body slovenského loutkového divadla – „Gašparko eště žije. K tradičnému bábkovému divadlu na Slovensku“.

V Proměnách tradice se objevují příspěvky o dudáckých muzikách na Chodsku po 2. světové válce (Vladimír Baier) a modrotiskových formách z Ivanovic na Hané (Jarmila Pechová). Rubrika Fotografická zastavení se ohlíží za fotografiemi z předvádění obřadního dívčího tance královničky v podání frekventantek spolku Vesna v Brně koncem 19. století. Společenská kronika připomíná jubilea badatele v oblasti lidového stavitelství Luďka Štěpána (nar. 1932), etnoložky a romistky Evy Davidové (nar. 1932) a kapelníka dechové hudby Václava Maňase (nar. 1942). Další pravidelné rubriky přinášejí zprávy z folklorních festivalů, odborného dění, recenze knih a CD.

Bibliografická příloha NR č. 16: Jaroslav Markl (1931–1985) - etnomuzikolog, folklorista, sběratel lidových písní

Věrské  projevy současnosti

Tatjana Bužeková přináší výsledky výzkumu pověrečných představ na západním a středním Slovensku. Zabývá se zejména lidmi používajícími magické prostředky s cílem uškodit jiným lidem – „Susedky - bosorky“. Kartářstvím a kartářkami se zabývá Zdeňka Machálková v příspěvku „Kartářství jako fenomén současné duchovní kultury“. Postřehy ze studentského výzkumu v okolí Žiliny a Zvolenu na Slovensku představuje Zuzana Galiová - „Nadprirozené bytosti a niektoré aspekty ich vnímania v súčasnosti“. Problematice Romů a jejich duchovnímu životu se věnuje Hana Dvořáková – „Romské poutě jako jedna z podob účasti na oficiálním náboženském kultu“. Obrazová příloha v tomto čísle je rovněž věnována poutím – autorem fotografií z konce 90. let 20. století je Jaroslav Pulicar.

Rubrika Ohlédnutí přináší příspěvek Petra Kalety „Po stopách židovského dědictví v Haliči“. Společenská kronika připomíná tanečníka verbuňku Miloše Janulíka (1921–1991) a jubilea dalších výrazných osobností českého a moravského folklorismu: tanečníka, hudebníka a zpěváka Jiřího Pospíšila (nar. 1927), tanečníka a organizátora folklorního hnutí Jana Miroslava Krista (nar. 1932) a režiséra a hudebníka Václava Bárty (nar. 1937).  Další pravidelné rubriky se věnují výstavám, zprávám z festivalů, recenzím nových knih a CD.

Problematika dětí a mládeže

Jana Pospíšilová zaměřila svou studii na dosud opomíjené téma dětských výzkumů – pracovní činnost a povinnosti („Dítě a práce“). Dana Bittnerová se zabývá dětskými hrami z hlediska jejich funkce v dětské komunikaci – „Tendence ve vývoji dětského herního repertoáru. Příklad sociálně stratifikačních her deseti až jedenáctiletých dětí“. O zachycení některých momentů dětského světa Romů se pokouší Zuzana Palubová v příspěvku „Okamihy". Zo života mladých Rómov v Čakajovciach“; úloze dětských folklorních souborů ve výchově se věnuje Juraj Hamar v článku „Neplatiči daní z dedičstva (kultúrneho)“.

Rubrika Proměny tradice přináší konkrétní příspěvky z dějin folklorního hnutí: „O práci v dětském folklorním souboru (kroužku)“ - Karel Pavlištík, „Pěvecká soutěž „Zazpívej, slavíčku“ od Anny Maděričové a „Jak se rodí festival“ Romany Habartové. Ve čtyřech dopisech patnáctiletého chlapce ze dnů vypuknutí 1. světové války se zobrazují „Prázdniny roku 1914“ – článek Marty Ulrychové. Rubrika Společenská kronika je věnována čtyřem jubileím - muzeolog a etnograf Josef Beneš (nar. 1917), hudebník Jaromír Štrunc (nar. 1932), hudebník Vladimír Baier (nar. 1932) a etnografka Věra Kovářů (nar. 1932). Zařazen je také nekrolog choreografky Věry Svobodové (1928-2002). Další pravidelné rubriky se týkají konferencí, výstav, koncertů, festivalů, knih a CD.

Richard Jeřábek pojednává o etnickém a kulturním rozhraní mezi českým, polským a německým obyvatelstvem – „Lašsko, Kravařsko a Hřebečsko – národopisné oblasti na etnických a kulturních rozhraních“. Historické kořeny a formování Hřebečska, se zaměřením na převážně německé prameny a literaturu podrobně sleduje Karel Severin v příspěvku „Národopis Hřebečska“. Miroslav Válka přináší „Příspěvek k etnografické rajonizaci západní Moravy. Zpráva o „Horácích“ ze 16. století.“ Tradičnímu oděvu na Hřebečsku se věnuje Alena Jeřábková „Svatební pláštěnka jako relikt renesančního oděvu“. V rubrice Proměny tradice je zařazen příspěvek Aleny Křížové „Loketský zlidovělý šperk.“ a Vladimíra J. Horáka „Některé obyčeje jarní novoročního cyklu u českého a německého etnika v oblasti Hané a Nízkého Jeseníku“. 

Společenská kronika se věnuje dvěma osobním výročím: rozhlasový redaktor a dramaturg Jaromír Nečas (nar. 1922) a muzikolog a hudební skladatel Miloš Štědroň (nar. 1942). Je zde také vzpomenuto 45. výročí založení souboru Šumava z Klatov. 

V pravidelných rubrikách jsou zařazeny  zprávy z výstav, přehlídek, koncertů, recenze knih a glosy.