Národopisná revue 4/2005

Nehmotné kulturní dědictví

Úvodem je publikována studie Daniela Luthera, která v kontextu uvedené problematiky rozpracovává několik vstupních částí široce pojatého projektu, zabývajícího se péčí o tradiční kulturu v České republice (Identifikácia javov tradičnej ľudovej kultúry v Českej republike. Metodika projektu).
Autorky Marta Ulrychová a Markéta Nová představují historii významné památky z oblasti pololidové dramatiky - tzv. pašijových her na Šumavě ve studii Hořické pašijové hry.
Konkrétním interpretům starší tradice dudácké hudby na Chodsku je věnován příspěvek Vladimíra Baiera Lidová hudba na Chodsku v 19. a v první polovině 20. století.
Tematicky uzavřený celek představují články Jana Miroslava Krista, Karla Pavlištíka a Jitky Matuszkové spojené tématem mužského tance verbuňk - O verbuňku – jeho současnosti a budoucnosti.

Rubrika Proměny tradice přináší zamyšlení Josefa Holcmana nad obyčejem jízdy králů (O kradení krále).
Společenská kronika připomíná jubilea dvou etnologů – Zdeňka Mišurce (nar. 1925) a Marie Brandstettrové (nar. 1945). Nekrology vzpomíná muzeologa Josefa Beneše (1917-2005) a taneční folkloristky Zdenky Jelínkové (1920-2005).
Další pravidelné rubriky se věnují zprávám z konferencí, festivalům a koncertům, recenzím nových publikací a dalším aktivitám z oblasti péče o lidovou kulturu.

Bibliografická příloha NR č. 19: Antonín Satke (1920) - literární vědec, slovesný folklorista, zabýval se také dělnickou a hornickou kulturou

Lidové stavitelství

Alena Dunajová se ve své studii - O lidovém stavitelství a památkové péči zabývá teoretickými otázkami ochrany lidového stavitelství.
Prakticky se tématem lidového stavitelství zabývá Miroslav Válka, který přináší příspěvek o výskytu fenoménu dřevěných mostů - K problematice dřevěných komunikačních staveb. Kryté mosty a lávky na západní Moravě.
Markéta Hanzlíková pak přináší podrobný popis konkrétního domu z oblasti Zlínska - Dům v Kašavě, č. 83. podobně jako Petra Kalábová, která se zaměřila na historii jednoho z vodních mlýnů na Horňácku - Čerešníkův mlýn v Nové Lhotě.
Martin Šimša se ve svém příspěvku Vznik a sídelní uspořádání obce Nová Lhota věnuje sídelnímu rozboru konkrétní lokality na Horňácku.

Fotopřílohou je vzpomenuto 80. výročí založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Společenská kronika obsahuje blahopřání k životnímu jubileu muzikanta Klimenta Navrátila (nar. 1925) a nekrology etnologů Miroslavy Ludvíkové (1923-2005), Zdenka Hanzla (1944-2005) a choreografky Zdeny Kyselé (1918-2004).
Pravidelné rubriky se věnují zprávám z konferencí, výstav, exkurzí, festivalů a recenzím nových knih. Uveřejněny jsou zde také ceny české národopisné společnosti za rok 2004.

Sociální skupiny

V úvodní studii se Igor Nosál zabývá Diskursy o dětství v době post-socialismu. Ľubica Herzánová se pojetím staroby ve článku Cudzia krajina s neznámym jazykom …“ Možné hranice staroby. Andrea Šalingová přednesla studii „Drobné, malé, neškodné.“ Rodové špecifiká podnikania vo vidieckej lokalite. Jana Poláková a Helena Danielová se zabývaly romskou ženskou problematikou – Kořeny – genderový výzkum zaměřený na romské ženy.

Proměny tradice:
Daniel Drápala: Ke vzniku a významovým proměnám označení „metlář“.
Jaroslav Fiala: Chodské lidové tradice v činnosti Vladimíra Baiera.
Společenská kronika přinesla příspěvek k 60. narozeninám strážnického zpěváka Václava Harnoše (nar. 1930) a nekrology horňáckého hudce a zpěváka Emila Miškeříka (1916 – 2004), folkloristy a muzikanta Jaroslav Jurášek (1925 – 2005) a etnologa Ludvík Kunz (1914 – 2005).

Zprávy z konferencí:
„K počátkům našich muzeí“ (Muzeum města Brna, říjen 2004)
Setkání krajanů (Společnost vyškovského jazykového ostrůvku, listopad 2004, Kollbach)
„Dudy a dudáci“ (Muzeum Dr. B. Horáka v Rokycanech, únor 2005)

Výstavy:
„Chvála tradice. Ohlasy folklóru v ilustraci a užité grafice“ (Podhorácké muzeum v Předklášteří u Tišnova, říjen 20004 – únor 2005)
„Evropská etnologická muzea“ (prosinec 2005, Lublaň, Slovinsko)
„Vojna veselá a smutná. Humor, trable, smrt, kamarádi, zbabělci a hrdinové“ (únor 2005, Plzeň)
Národopisná expozice „Dřevo, proutí, sláma v tradiční rukodělné výrobě“ (Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín)

Recenze:
M. Vaněk a kol.: Orální historie. Metodické a „technické“ postupy. Olomouc 2003.
M. Mušinka: Hlasy predkov. Zvukové záznamy folkloru Zakarpatska z archívu Ivana Paňkevyča (1929, 1935). Prešov 2002.
J. Pospíšilová (ed.): Rajče na útěku. Brno 2003.
J. Kráčmar: Tak u nás bývávalo. Olomouc 2004.
J. Jeroným: Cyril Höschl – kde bydlí lidské duše. Praha 2004.
Zprávy: Sušilovský rok na Moravě.

Výtvarný folklorismus

První číslo Národopisné revue v roce 2005 je věnováno výtvarnému folklorismu, resp. využívání některých prvků z oblasti výtvarné lidové kultury jako inspiračního zdroje, případně jejich ovlivňování slohovými jevy. Juraj Zajonc zaměřil svou studii na tištěné sborníky, které poznamenaly slovenskou výšivku (Slovenský ornament v tlačených vzorníkoch. /K vzniku a významu zbierok vzorov od konca 19. do polovice 20. storočia/), Alena Křížová zachytila problematiku lidového ornamentu jako součást školních osnov kreslení a ručních prací (Výuka kreslení lidového ornamentu /Podle časopisu Náš směr/). Krojem jako symbolem národní identity se zabývala Anna Pohořálková (Česká společnost a kroj v osmdesátých letech 19. století). Iva Magulová studovala dějiny instituce, která byla v roce 1909 vytvořena pro podporu rozvoje rukodělné výroby (K činnosti Zemského ústavu pro zvelebování živností pro zemi Moravu v Brně).
Následující studie jsou věnovány ikonografické problematice: Daniel Drápala se zabýval zobrazováním tzv. portášů, kteří od poloviny 17. do počátku 19. století působili na Moravě i ve Slezsku jako bezpečnostní oddíl, Jana Tichá se věnovala mýtu o slovanském bohu Radegastovi.
Rubrika Proměny tradice přináší článek Lidový oděv a jeho současná společenská potřeba (autorka Romana Habartová).
Společenská kronika připomíná životní jubileum choreografky Jiřiny Mlíkovské (nar. 1925) a etnochoreoložky Zdenky Jelínkové (nar. 1920); přináší také nekrolog choreografa Jana Čumpelíka (1925-2004) a vedoucí brněnského folklorního souboru Javorník Olgy Tesauerové (1933-2004).
Další pravidelné rubriky obsahují zprávy z konferencí, výstav, festivalů a recenze nových knih.