Hranice tzv. hanáckých nářečí v minulosti a nyní

Datum zveřejnění:

07.07.2025

DOI:

https://doi.org/10.62800/NR.2025.2.04

Abstrakt:

Studie se zabývá vymezením tzv. hanáckých nářečí od nejstarších pramenů po současnost. Ukazuje, jak se z původně úzce chápaného označení pro nářečí užívaná v povodí Hané vyvinul pojem pokrývající širší středomoravský areál. Analyzuje jazyková i mimojazyková kritéria, podle nichž byly tyto dialekty vydělovány, a upozorňuje na rozpory mezi hranicemi hanáckých dialektů a etnografického regionu Haná. Pozornost je věnována i laickému pojmu „hanáčtina“ a současnému postavení těchto nářečí coby prvku regionální identity. Text je doplněn ukázkami starších nářečních map, též mapovou syntézou zobrazující hranice centrálně středomoravských dialektů a středomoravské nářeční skupiny včetně jejího průniku s regionem Haná.

Klíčová slova:

dialektologie, etnografický region Haná, hanáčtina, nářeční členění, nářeční hranice, regionální identita, středomoravská nářečí

Stáhnout v PDF:

PDF

Zdroje:

LITERATURA:
Atlas Československé socialistické republiky. 1966. Praha: Československá akademie věd.
Bartoš, František. 1895. Dialektologie moravská. Druhý díl. Nářečí hanácké a české. Brno: Matice moravská.
Bartoš, František. 1886. Dialektologie moravská. První díl. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské. Brno: Matice moravská.
Bělič, Jaromír. 1973. Názvy základních nářečních skupin českého jazyka. Slovo a slovesnost 34 (2): 134–137.
Bělič, Jaromír. 1972. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Bratranek, F. Th. 1884. Ueber Mährische Volkslieder. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section 6: 41–44.
Čejka, Mirek – Šlosar, Dušan – Nechutová, Jana (eds.). 1991. Gramatika česká Jana Blahoslava. Brno: Masarykova univerzita.
Český jazykový atlas 5. 2005. Praha: Academia. Též [online] [cit. 25. 2. 2025]. Dostupné z: <http://cja.ujc.cas.cz> [pdf verze], <https://cja.ujc.cas.cz/e-cja> [html verze].
Český jazykový atlas 1. 1992. Praha: Academia. Též [online] [cit. 25. 2. 2025]. Dostupné z: <http://cja.ujc.cas.cz> [pdf verze], <https://cja.ujc.cas.cz/e-cja> [html verze].
Drápala, Daniel – Pavlicová, Martina. 2014. Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím historickým vývojem a smyslem současné existence. Národopisná revue 24 (3): 171–188.
Drápela, Milan Václav. 2003. Komenského mapa Moravy z roku 1624 – nejstarší vydání. Historická geografie 32: 21–30.
Dudik, Beda. 1873. Catalog der nationalen Hausindustrie und der Volkstrachten in Maehren. Brünn: Rudolf M. Rohrer.
Frinta, Antonín. 1927. K roztřídění moravských nářečí. Národopisný věstník českoslovanský 20: 392–398.
Gallaš, Josef Heřman Agapit. 1941. Romantické povídky. Bedřich Slavík (ed.). Praha: Evropský literární klub.
Hanke z Hankeštejna, Jan Nepomuk Alois. 1786. Schilderung der Einwohner des Markgrafthums Mähren. In: Bibliothek der Mährens Staatskunde. Erster Band. Wien: Johann David Hörling. 1–11.
Havránek, Bohuslav. 1934. Nářečí česká. In: Hujer, Oldřich (red.). Československá vlastivěda. Díl III. Jazyk. Praha: Sfinx. 84–218.
Hosák, Ladislav. 1966. K nejstarším dokladům názvů regionů a jejich obyvatel na Moravě a k jejich proměnám. In: Strážnice 1946–1965. Brno: Blok. 195–205.
Chloupek, Jan. 1969. Po letech k tzv. východomoravským nářečím. Slovo a slovesnost 30 (2): 178–182.
Ireinová, Martina – Stupňánek, Bronislav. 2020. Druhý život nářečí: Centrální středomoravské dialekty užívané ve veřejné komunikaci a tzv. hanácké obrození. Národopisná revue 30 (4): 317–325.
Jeřábek, Richard. 2004. Morava a Slezsko – etnický a etnografický obraz. In: Woitsch, Jiří – Bahenský, František (eds.). Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IV. Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500–1900). Národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky. 38–68.
Jeřábek, Richard. 1997. Moravský lid a jeho kultura očima a perem dobových badatelů. In: Jeřábek, Richard (ed.). Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786–1884. Strážnice: Ústav lidové kultury. 8–13.
Jeřábek, Richard (ed.). 1997. Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786–1884. Strážnice: Ústav lidové kultury.
Jeřábek, Richard. 1987. Národopisné oblasti a skupiny na Moravě v díle Františka Bartoše. Časopis Matice Moravské 106: 240–246.
Jurende, Karel Josef. 1815. Grundrisse zur Ethnographie Mährens. Moravia: 57–59, 81–82.
Kloferová, Stanislava. 2007. Dialektologie. In: Pleskalová, Jana – Krčmová, Marie – Večerka, Radoslav – Karlík, Petr (eds.). Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia. 336–376.
Kloferová, Stanislava. 2005. Svazky izoglos v nářečích. In: Český jazykový atlas 5. Praha: Academia. 608–651.
Kopečný, František. 1958. Mapy k diferenciaci severohanácké oblasti. In: Machek, Václav (ed.). Studie ze slovanské jazykovědy. Sborník k 70. narozeninám akademika Františka Trávníčka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 383–386.
Kopečný, František. 1957. Nářečí Určic a okolí. Prostějovský úsek hanáckého nářečí centrálního. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
Kořistka, Carl. 1861. Abstammung, Sprache, Charakter und Volkstracht der Bevölkerung. In: Die Markgraftschaft Mähren und das Herzogthum Schlesien in ihren geographischen Verhältnissen unter Mitwirkung mehrerer vaterländischer Naturforscher und Geographen. Wien – Olmüz: Eduard Hölzel. 252–262.
Ludvíková, Miroslava. 2002. Lidový kroj na Hané. Přerov: Muzeum J. A. Komenského v Přerově.
Maniak, Alois. 1838. Grundlinien zur Darstellung der mährischen Slavenstämme. Moravia 17 (26. 4.): 65–66.
Mazlová, Věra. 1942. Systém hanáckých samohlásek. (Fonetická studie z moravské dialektologie). Časopis pro moderní filologii 28: 137–144, 270–276.
Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Desátý díl. Gens – Hedwigia. 1896; Sedmnáctý díl. Median – Navarrete. 1901. Praha: J. Otto.
Pauliny, Eugen – Utěšený, Slavomír. 1979. Československá socialistická republika. Nářečí. Praha: Komenium.
Pechová, Jarmila – Beránková, Helena (eds.). 2013. Lidová kultura v muzeu. Sbírky Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Brno: Moravské zemské muzeum.
Petrů, Eduard (ed.). 1985. Copak to ale za mozeka hraje? Hanácké zpěvohry 18. století. Ostrava: Profil.
Pitáková, Yvonna. 1957. Nářeční slovník dvou obcí na Blanensku. Brno: Masarykova univerzita. [Rukopis studentské práce; archiv dial. odd. ÚJČ AV ČR v Brně.]
Roubic, Antonín. 1993. Nejstarší zprávy o Hané. Studie Muzea Kroměřížska 92/93: 12–15.
Schimek, Maximilianus Venceslaus. 1780. Von den Hanacken in Mähren. Göttingen: Vandenhoek.
Schwoy, František Josef. 1786. Topographische Schilderung des Mark­grafthum Mähren. Prag – Leipzig: Kašpar Widtmann.
Skulina, Josef. 1966. O šíření obecné hanáčtiny. Naše řeč 49 (2): 88–93.
Slavík, Bedřich. 1940. Hanácké písemnictví. Olomouc: R. Promberger.
Stupňánek, Bronislav – Vondráková, Alena. 2022. Vybrané jevy hláskoslovného vývoje českých nářečí ve 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Sušil, František. 1835. Moravské Národní Písně. Brno: Josef Jiří Traszler.
Šafařík, Pavel Josef. 1842. Slovanský národopis. Praha: vlastním nákladem. [2. vyd.]
Šembera, Alois Vojtěch. 1881. Mapa země moravské. S částmi pohraničnými Slezska, Čech, Rakous i Uher. Vídeň: vlastním nákladem.
Šembera, Alois Vojtěch. 1864. Základové dialektologie československé. Vídeň: vlastním nákladem.
Šimečková, Marta. Slovník centrálně středomoravských dialektů. Rukopis.
Šimečková, Marta. 2022a. Dynamika kulturní češtiny 16.–18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví. Praha: Academia.
Šimečková, Marta. 2022b. Jazyky a nářečí jako součást regionální identity a kulturní dědictví (na příkladu České republiky). Národopisná revue 32 (2): 114–124.
Toncrová, Marta – Uhlíková, Lucie. 2011. Edice lidových písní a čistota dialektu. In: Uhlíková, Lucie – Toncrová, Marta (eds.). Hudební a taneční folklor v ediční praxi. Praha: Etnologický ústav AV ČR. 41–58.
Trávníček, František. 1935. Historická mluvnice československá. Úvod, hláskosloví a tvarosloví. Praha: Melantrich.
Trávníček, František. 1927. Odpověď prof. Frant. Trávníčka. Národopisný věstník českoslovanský 20: 398–401.
Trávníček, František. 1926. Moravská nářečí. Praha: Národopisná společnost českoslovanská.
Utěšený, Slavomír. 1981. Připomínky k hierarchii členění českých nářečí. Naše řeč 64 (3): 132–137.
Utěšený, Slavomír. 1958. Monografie o centrálním hanáckém nářečí. Slovo a slovesnost 19 (2): 150–155.
Utěšený, Slavomír. 1949. Vývoj moravských samohlásek. Disertační práce. Olomouc: Palackého Universita v Olomouci.
Válka, Miroslav. 2013. Etnografická rajonizace a diferenciace Moravy a Slezska. Staronový problém české etnologie. Folia ethnographica 47 (2): 115–137.
Vyhlídal, Jan. 1912. Z hanáckého kraje. Brno: Benediktinská knihtiskárna.
Woitsch, Jiří. 2014. Národopisné oblasti a etnografická diferenciace obyvatelstva. In: Bahenský, František a kol. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada. Lidová kultura. Praha – Litomyšl: Nakladatelství Paseka. 13–42.
Zapletal, Ladislav. 1979. Komenského mapa Moravy z roku 1627. Olomouc – Přerov: Univerzita Palackého – Okresní vlastivědné mu­zeum J. A. Komenského v Přerově.

INTERNETOVÉ ZDROJE:
Malach, Roman – Válka, Miroslav. 2015. Etnografická a kulturně-geografická diferenciace a rajonizace Moravy a Slezska [online] [cit. 27. 2. 2025]. Dostupné z: <https://gistralik.muni.cz/data/02_diferenciace_a_rajonizace.pdf>.
Stupňánek, Bronislav – Vondráková, Alena. 2024. Nářečí českého jazyka. Nářeční skupiny a podskupiny. Verze 1.0 [online] [cit. 24. 2. 2025]. Dostupné z: <https://www.jamap.cz/download/mapa-narecni-skupiny.pdf>.
Šipková, Milena. 2017. Středomoravská nářeční skupina. Nový encyklopedický slovník češtiny [online] [cit. 20. 2. 2025]. Dostupné z: <https://www.czechency.org/slovnik/STŘEDOMORAVSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA>.