Kontinuita a diskontinuita středověké městské krajiny v západoslovanském prostoru

Datum zveřejnění:

31.03.2025

DOI:

https://doi.org/10.62800/NR.2025.1.01

Abstrakt:

Studie zkoumá vývoj urbanizace v západoslovanském prostoru. Během 12. století proběhla v této oblasti kolonizace, která byla urychlena po zániku státnosti Polabských Slovanů. Německé osídlení slovanských území se brzy přelilo do středoevropských států. Kolonisté s sebou přinesli nový typ městských sídel, která byla právně zajištěna a měla specifickou strukturu a charakter. Vstup městské kultury do západoslovanského prostředí způsobil socioekonomickou revoluci, která zcela proměnila místní společnost. Zároveň tento proces způsobil i nevratné etnické změny, které byly v některých oblastech pro původní obyvatelstvo fatální. Jinde však došlo k slavizaci měst a nová městská kultura se stala součástí místní společnosti. V důsledku toho vznikla ve střední Evropě zvláštní kulturní oblast.

Klíčová slova:

13. století, německá středověká kolonizace, středověk, vývoj městského osídlení, západní Slované

Stáhnout v PDF:

PDF

Zdroje:

Augustin-Lendzion, Ewa. 2010. Średniowieczne miasta Pomorza Zachodniego – wynik wpływu różnorodnych czynników. Przestrzeń i Forma 13: 313–322.
Beranová, Magdalena – Lutovský, Michal. 2009. Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha: Libri.
Bogucka, Maria – Samsonowicz, Henryk. 1986. Dzieje miast i mieszczaństwa w Polsce przedrozbiorowej. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódż: Zakład Narodowy imieniu Ossolińskich Wydawnictwo.
Doležalová, Anna (ed.). 2014. Střední Evropa na cestě od minulosti k budoucnosti. Praha: Masarykův ústav AV ČR.
Flodr, Miroslav. 1993. Iura originalia civitatis Brunensis. Privilegium českého krále Václava I. z ledna roku 1243 pro město Brno. Brno: SNIP.
Havelka, Miloš – Cabada, Ladislav (eds.). 2000. Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy. Plzeň: Západočeská univerzita.
Herrmann, Joachim (ed.). 1985. Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neiße vom 6. bis 12. Jahrhundert. Berlin: Akademie Verlag, 1985.
Janin, Valentin Lavrenťjevič. 2008. Očerki istorii srednevekovogo Novgoroda. Moskva: Jazyki slavjanskich kul‘tur.
Klápště, Jan. 2005. Proměny českých zemí ve středověku. Praha: Lidové noviny.
Labuda, Jozef. 1990. K problematike osídlenia bánských miest na Slovensku. Historický časopis 38 (3): 391–397.
Lukáčka, Jan. 2010. Podoby stretnutí a komunikácie v stredovekom meste. In: Lukáčka, Ján – Štefánik, Martin a kol. Stredoveké mesto ako miesto stretnutí a komunikácie. Bratislava: Historický ústav SAV. 11–16.
Marcu Istrate, Daniela. 2021. Entstehung und Entwicklung der siebenbürgischen Stadtkirchen im 12.–15. Jahrhundert. In: Wolf, Markus (ed.). Sachgeschichte(n) Beiträge zu einer interdisziplinär verstandenen Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit Festschrift für Barbara Scholkmann zu ihrem 80. Geburtstag. Tübingen: Universität Tübingen. 445–463. https://doi.org/10.15496/publikation-61467
Marsina, Richard. 2010. K počiatkom stredovekých miest na Slovensku. In: Lukáčka, Ján – Štefánik, Martin a kol. Stredoveké mesto ako miesto stretnutí a komunikácie. Bratislava: Historický ústav SAV. 16–27.
Michaluk, Dorota. 2006. Problemy badawcze miast pogranicza polsko-rusko-litewskiego (do unii lubelskiej 1569 roku). In: Nodl, Martin (ed.). Sociální svět středověkého města. (=Colloquia mediaevalia Pragensia 5). Praha: Filosofia. 185–195.
Musílek, Martin. 2013. Mincmistr Eberhard a jeho přátelé. Několik poznámek k počátkům Havelského Města. Mediaevalia Historica Bohemica 16 (2): 7–23.
Niemeyer, Wolfgang. 2013. Deutsche und Slawen als Nachbarn. Die Siedlungen vor und nach dem Beginn der askanischen Herrschaft über Brandenburg. Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für ­Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 25: 31–42. https://­journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/mitt-dgamn/issue/view/1810
Piskorski, Jan M. 2006. Średniowieczna kolonizacja Europy Środkowej jako problém historii powszechnej i porównawczej historii historiografii. Przegłąd Historyczny 97 (2): 203–220.
Procházka, Vladimír 1968. O vymření polabsko-pobaltské větve Slovanů. Český lid 55 (2–3): 153–165, 231–247.
Rãdvan, Laurenţiu. 2011. New Perspectives on the Process of Urbanization in Medieval Moldavia. Colloquia. Journal for Central-European History 18, s. 27–50.
Słoń, Marek. 2006. Dlaczego tylko jeden Wrocław? Próba porównania rozwoju aglomeracji miejskich Wrocławia, Pragi, Krakowa i Poznania. In: Nodl, Martin (ed.). Sociální svět středověkého města. ­­(­­= Colloquia mediaevalia Pragensia 5). Praha: Filosofia. 119–131.
Schich, Winfried. 2010. Slawen und Deutsche im Gebiet der Germania Slavica. In: Kaser, Karl (ed.). Wieser Enzyklopädie des europäischen Ostens. Bd 12: Kontinuität und Brüche. Lebensformen – Alteingesessene – Zuwanderer von 500 bis 1500. Klagenfurth: Wieser: 404–411.
Schulz, Matthias. 2013. Slawisch oder deutsch? Die Entwicklung Prenzlaus im 12. und 13. Jahrhundert. Praehistorica 31 (2): 501–515.
Szende, Katalin. 2022. The Birth of Oppida: Small Towns in ­Hungary in the Angevin Period. Urban History 49: 484–501. https://doi.org/10.1017/S0963926821000298
Trávníček, Jan (ed.). 2009. V kleštích dějin. Střední Evropa jako pojem a problém. Brno: Host.
Třeštík, Dušan. 2001. „Eine große Stadt der Slawen namens Prag“. ­Eine große Stadt der Slawen namens Prag“ (Staaten und Sklaven in Mitteleuropa im 10. Jahrhundert). In: Sommer, Petr (ed.). ­Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. (=Colloquia mediaevalia Pragensia 2). Praha: Filosofia. 93–138. https://doi.org/10.47376/filosofia.2001.1
Vaníček, Vratislav. 2000. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha – Litomyšl: Paseka.
Vargová, Zuzana. 2015. Koncepcie strednej Európy. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa.
Vojtíšek, Jan. 2012. Mincmistr Eberhard a jeho potomci. Působení jedné gründerské rodiny ve středověkých Čechách. In: Musílek, Martin (ed.). Havelské Město pražské ve středověku. Historie – archeo­logie – stavební historie. Praha: Casablanca. 158–185.