Stećky, bogomilský mýtus a nacionalistické naratívy v Bosne a Hercegovine

Datum zveřejnění:

06.01.2025

DOI:

https://doi.org/10.62800/NR.2024.4.05

Abstrakt:

Cieľom štúdie je analyzovať rôzne historické interpretácie stećkov (stredovekých náhrobkov z Bosny a Hercegoviny a okolitých regiónov) a poukázať na ich využitie v konštrukcii národných naratívov a územných nárokov. Štúdia porovnáva národné interpretácie, ktoré stećky prezentujú ako symbol konkrétnych etnických skupín (Bosniakov, Srbov, Chorvátov), s moderným výskumom zdôrazňujúcim ich multikonfesionálny charakter. Osobitná pozornosť sa venuje takzvanému „bogomilskému mýtu“, ktorý stećky spája s heretickou bogomilskou sektou, a jeho úlohe v ideologických diskurzoch od 19. storočia po súčasnosť. Výskum ukazuje, že stećky predstavujú významné kultúrne dedičstvo, ktoré nemožno redukovať na jeden náboženský či etnický príbeh.

Klíčová slova:

bogomilský mýtus, Bosna a Hercegovina, multietnické dedičstvo, nacionalistické naratívy, Stećky (stredoveké náhrobky z Bosny)

Stáhnout v PDF:

PDF

Zdroje:

LITERATURA
de Asboth, Janos [Asbóth, János]. 1890. An Official Tour through Bosnia and Herzegovina. With an Account of the History, Antiquities, Agrarian Conditions, Religion, Ethnology, Folklore, and Social Life of the People. (Authorized English edition). London: Swan Sonnenschein & Co.
Aščerić-Todd, Ines. 2022. Patarenes, Protestants and Islam in Bosnia: Deconstructing the Bogomil Theory. Islam and Christian–Muslim Relations 33 (3): 213–234. https://doi.org/10.1080/09596410.2022.2121494
Assmann, Jan. (1997) 2001. Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Preklad M. Pokorný. Praha: Prostor.
Balić, Smail. 1992. Das unbekannte Bosnien. Europas Brücke zur islamischen Welt. Köln – Weimar – Wien: Böhlau Verlag.
Bašagić, Safvet-beg. 1900. Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463–1850). Sarajevo: Vlastita naklada.
Benac, Alojz. 1966. Bogomili i umjetnost na stećcima. Izraz 10 (8–9): 213–221.
Benac, Alojz. 1967. Stećci. Beograd: Jugoslavija.
Bešlagić, Šefik. 2004. Leksikon stećaka. Sarajevo: Svijetlost.
Bringa, Tone. 1995. Being Muslim the Bosnian Way. Identity and Community in a Central Bosnian Village. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Dautović, Dženan. 2015. Crkva bosanska: moderni historiografski tokovi, rasprave i kontroverze (2005-2015). Historijska traganja 15: 127–160.
Dautović, Dženan. 2023. Vjerske prilike u srednjovjekovoj Bosni. In: Dedić, Enes (ed.). Historija Bosne i Hercegovine II. Srednjovjekovna Bosna. Sarajevo: Univerzitet u Sarajevu – Institut za historiju. 193–228.
Dizdar, Gorčin. 2014. Debosnizacija stećaka. Godišnjak BZK Preporod 14: 265–269.
Dodig, Radoslav. 2006. Vulgarizacija stećaka. Status. Magazin za političku kulturu i društvena pitanja. 10: 244–249.
Džaja, Srećko M. 2006. Srednjovjekovna crkva bosanska u procijepu suprotstavljenih kontekstualizacija. Status. Magazin za političku kulturu i društvena pitanja 10: 250–255.
Evans, Arthur J. 1877. Through Bosnia and the Herzegovina on Foot. During the Insurrection, August and September 1875. 2nd ed. London: Longmans, Green, and Co.
Filipović, Nedim. 1970. Napomene o islamizaciji u Bosni i Hercegovini u XV vijeku. In: Godišnjak, vol. VII. Centar za balkanološka ispitivanja, knjiga 5. Sarajevo: Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine. 141–167.
Fine, John A. 2007. The Bosnian Church. Its Place in State and Society from the Thirteenth to the Fifteenth Century. London: SAQI.
Glušac, Vaso. 1924. Srednjovjekovna „bosanska crkva“. Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor 4: 1–55.
Halbwachs, Maurice. (1997) 2009. Kolektivní paměť. Preklad Y. A. Ghosh, M. Černá, K. Gajdošová, B. Spalová. Praha: Sociologické nakladatelství.
Havlíková, Lubomíra. 2009. Jihoslovanská etnika a státy ve středověku. In: Šesták, Miroslav – Tejchman, Miroslav – Havlíková, Lubomíra – Hladký, Ladislav – Pelikán, Jan. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 9–109.
Hladký, Ladislav. 2005. Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno: Masarykova univerzita v Brně.
Hladký, Ladislav. 2009. Jihoslovanské oblasti v rámci osmanské říše. In: Šesták, Miroslav – Tejchman, Miroslav – Havlíková, Lubomíra – Hladký, Ladislav – Pelikán, Jan. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 115–137.
Hoare, Marko Attila. 2007. The History of Bosnia. From the Middle Ages to the Present Day. London: SAQI.
Ibraković, Dželal. 2008. Bosna, Islam – Bošnjaci (Etnološko-povijesne skice). Sarajevo: Fakultet političkih nauka.
Jalimam, Salih. 2003. Historija bosanskih bogumila. Tuzla: Društvo studenata “Demus”.
Kraljačić, Tomislav. 1987. Kalajev režim u Bosni i Hercegovini 1882–1903. Sarajevo: Veselin Masleša.
Kropáček, Luboš. 1996. Islámský fundamentalismus. Praha: Vyšehrad.
Lovrenović, Dubravko. 2005. Bošnjačka recepcija bosanskog srednjovjekovlja (Geneza bogumilskog mita i njegove suvremene političke implikacije). Zeničke sveske. Časopis za društvenu fenomenologiju i kulturnu dijalogiku 2. 241–290.
Lovrenović, Dubravko. 2010. Stećci. Bosansko i humsko mramorje srednjeg vijeka. Sarajevo: Rabic.
Mentel, Andrej. 2014. Kultúrny kapitál a formovanie edukačného poľa v Bosne a Hercegovine počas rakúsko-uhorskej okupácie. Sociální studia / Social Studies 11 (2): 27–50.
Mentel, Andrej. 2020. Folklorizmus a kultúra pamäti v súčasnej Bosne a Hercegovine. Národopisná revue 30 (4): 285–296.
Mujanović, Mihad. 2018. Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878–1918. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Nikolić Viduša, Petko. 2014. Stećci, laž i bogumili. Beograd: Pešić i sinovi.
Rački, Franjo. (1870) 1931. Borba južnih Slovena za državnu neodvisnost. Bogumili i Patareni. (II. izdanje uspomen stogodišnjice od rođenja Franje Račkoga). Beograd: Srpska kraljevska akademija.
Skarić, Vladislav. 1932. Bogumilski grobovi i bosančica. Dvije historijske zablude. In: Narodno jedinstvo. Ilustrovan zvanični almanah-kalendar Drinske banovine za 1932 godinu. God. III. Sarajevo: Izdanje kraljevske banske uprave Drinske banovine, Državna štamparija. 356–358.
Stehlík, Petr. 2013. Bosna v chorvatských národně-integračních ideologiích 19. století. Brno: Masarykova univerzita.
Südland, L. von [Pilar, Ivo]. 1918. Die südslawische Frage und der Weltkrieg. Übersichtliche Darstellung des Gesamtproblems. Wien: Manzsche K.u.K Hof-, Verlags- und Universitätsbuchhandlung.
Šidak, Jaroslav. 1941–1942. Samostalna „Crkva bosanska“ i njezini redovnici. Nastavni vjesnik 50: 1–20.
Truhelka, Ćiro. 1891. Starobosanski mramorovi. Glasnik Zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini 3 (4): 368–387.
Wenzel, Marian. 1999. Bosanski stil na stećcima i metalu – Bosnian Style on Tombstones and Metal. Biblioteka "Kulturno naslijeđe BiH". Sarajevo: Sarajevo-Publishing.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE
UNESCO. “The Criteria for Selection.” UNESCO World Heritage Convention [online] [cit. 20. 10. 2024]. Dostupné z: <https://whc.unesco.org/en/criteria/>.
UNESCO 2016. “Stećci Medieval Tombstone Graveyards.”. UNESCO World Heritage Convention [online] [cit. 4. 10. 2024]. Dostupné z: <https://whc.unesco.org/en/list/1504>.