SOURCES AND BIBLIOGRAPHYA:
Dolženkova, A. N. – Djačenko, P. F. 1975. Odessa. Putěvoditěl‘. Odessa: Majak.
Durand, Olivia. 2022. The Statue of Catherine II ‘the Great’ or the Monument to the Odessa Founders. The Hague: EuroClio.
Fajtěl‘berg-Blank, Viktor – Savčenko, Viktor. 2008. Oděssa v epochu vojn i revoljucij (1914-1920). Oděssa: Optimum.
Ferencová, Michaela. 2009. Pomníky v slovensko-maďarských vzťahoch: Etnické zápasy a ich regulácia na južnom Slovensku. Národopisná revue 19 (1): 3–13.
Franko, Ivan. 1963. Die ruthenische Literatur im Jahre 1904. In: Winter, Eduard – Kirchner, Peter (eds.). Beiträge zur Geschichte und Kultur der Ukraine. Ausgewählte deutsche Schriften des revolutionären Demokraten 1882–1915. Berlin: Akademie-Verlag. 112–130.
Hausmann, Guido. 1998. Universität und städtische Gesellschaft in Odessa 1865-1917. Soziale und nationale Selbstorganisation an der Peripherie des Zarenreiches. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
Hofmeister, Alexis. 2007. Selbstorganisation und Bürgerlichkeit. Jüdisches Vereinswesen in Odessa um 1900. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
Hojda, Zdeněk – Pokorný, Jiří. 1996. Pomníky a zapomníky. Litomyšl: Paseka.
Hojda, Zdeněk – Pokorný, Jiří. 2004. O habsburských pomnících v Čechách. In: Rak, Jiří – Vlnas, Vít (eds.). Habsburské století 1791–1914. Česká společnost ve vztahu k dynastii a monarchii. Praha: Pražská edice komandit. spol. 34–48.
Juhász, Ilona L. 2013. Dvojaká historická pamäť. Pomníky ako zdroje politických konfliktov dvoch národov v pohraničnom meste Komárno. In: Soukupová, Blanka – Nosková, Helena – Bednařík, Petr (eds.). Paměť – národ – menšiny – marginalizace – identity. (= Urbánní studie 6). Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. 97–111.
Keller, Mechthild. 1987. Russen und Rußland aus deutscher Sicht: 18. Jahrhundert: Aufklärung. München: Wilhelm Fink.
Kessler, Vojtěch. 2017. Paměť v kameni. Druhý život válečných pomníků. Praha: Historický ústav.
Kohl, Johann G. 1847: Reisen in Südrußland. Erster Theil. Neurußland – Odessa – Ausflüge in die Steppen. Nebst einer Karte der Anlage des Pontus. Dresden – Leipzig: Arnoldische Buchhandlung.
Lamy, Yvon. 1998. Od památek k dědictví. Materiály pro politické dějiny ochranné činnosti. In: Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti. Praha: CEFRES. 169–194.
Liszka, József. 2013. Svätý Ján Nepomucký a symbolický priestor. Fórum spoločenskovedná revue, s. 107–114.
Lozoviuk, Petr. 2017a. „V Oděse se dobře žije“. Cestopisné a protoetnografické obrazy města a jeho obyvatel. Český lid 104 (3): 291–316. https://doi.org/10.21104/CL.2017.3.01
Lozoviuk, Petr. 2017b. Mezi kosmopolitismem a nacionalismem: Oděsa česká a židovská. Studia ethnologica pragensia 3 (1): 50–65.
Lozoviuk, Petr. 2017c. „Etnografická geognosie“ a počátky urbánní protoetnologie. Národopisná revue 27 (2): 107–113.
Lozoviuk, Petr. 2019. Masová turistika v procesu společenských změn. Oděsa jako „kolébka“ ruského turismu. Český lid 106 (3): 275–295. https://doi.org/10.21104/CL.2019.3.01
Malachov, Valerij Pavlovič – Stěpaněnko, Boris Aleksandrovič 2004. Oděssa 1900-1920. Ljudi... Sobytija... Fakty... Oděssa: Optimum.
Nemirovskaja, A. F. – Nemirovskaja T. V. 1998. Der onomastische Raum Odessas (Die Realien der Stadt). In: Koschmal, Walter – Völkl, Ekkehard (eds.). Odessa. Kapitel aus der Kulturgeschichte. Regensburg-Passau: Schriftenreihe des Osteuropainstituts. 45–60.
Nora, Pierre. 1990. Zwischen Geschichte und Gedächtnis. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag.
Otnošenije oděssitov k vosstanovleniju pamjatnika imperatrice Jekatěrině II. Informacionno-analitičeskaja spravka po rezul‘tatam oprosa naselenija g. Oděssy 6-9 ijulja 1995 g. Čornomors‘ki novini 19. 6. 1995.
Poleščuk, Vadim V. 2008. „Vojna pamjatnikov“ v Estonii: etničeskij aspekt. Etnografičeskoje obozrenije (3): 103–118.
Portnov, Andrij. 2008. Pluralität der Erinnerung: Denkmäler und Geschichtspolitik in der Ukraine. Osteuropa 58 (6): 197–210.
Roettig, Petra. 1992. Sprechende Denkmäler. Von der Inschrift zum Graffito – Formen des Denkmalkommentars. Kritische Berichte. Zeitschrift für Kunst und Kulturwissenschaften 20 (3): 75–82.
Samida, Stefanie. 2014. Denkmale. In: Samida, Stefanie – Eggert, Manfred K. H. – Hahn, Hans Peter (eds.). Handbuch Materielle Kultur Bedeutungen, Konzepte, Disziplinen. ‎Stuttgart – Weimar: J. B. Metzler. 189–192. https://doi.org/10.1007/978-3-476-05346-6
Savčenko, Viktor A. 2013. Projekt «Ukraina». Vol‘naja Oděssa – Oděsskaja respublika – Jugo-Zapadnyj kraj (1917-1919). Char‘kov: Folio.
Speitkamp, Winfried. 1997. Denkmalsturz und Symbolkonflikt in der modernen Geschichte. Eine Einleitung. In: Speitkamp, Winfried (ed.). Denkmalsturz. Zur Konfliktgeschichte politischer Symbolik. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. 5–21.
Z Oděssy, ukrajinského přístavu. 1918. Český svět č. 34, 26. 4., nestr.

ELEKTRONIC SOURCES:
„Istorija pamjatnika Jekatěrině II v Oděsse.“ TASS [online] 29. 12. 2022 [cit. 12. 11. 2024]. Dostupné z: <https://tass.ru/info/16711765>
Ivančenko, Sergej. [nedat.]. „Ekatěrininskaja ploščad‘, pamjatnik Jekatěrině II i osnovatěljam Oděssy.“ IV. studio. Oděsa, jaku mi ně zastali [online] [cit. 15. 11. 2024]. Dostupné z: <http://lost-odessa.iv-studio.od.ua/ekaterina.html#open1>
„Iz Oděssy gonjat pamjatnik Jekatěrině II: ‚Zapretila učit‘ na ukrainskom, pečatat‘ ukrainskije knigi, potom uničtoženije Seči, děportacii‘.“ Nastojaščeje Vremja [online] 13. 11. 2022 [cit. 19. 11. 2024]. Dostupné z: <https://www.currenttime.tv/a/iz-odessy-gonyat-pamyatnik-ekaterine-ii-zapretila-uchit-na-ukrainskom-pechatat-ukrainskie-knigi-potom-unichtozhenie-sechi-deportatsii-/32125877.html>.
„Perelik ob’jektiv monumental‘noho mystectva, jaki roztašovani na terytoriji Kyjivs‘koho rajonu m. Odesy. Dodatok do rišennja vykonavčoho komitetu Odes‘koji mis‘koji rady vid 23.03.2010 r. №196“. Dostupné z: <https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://omr.gov.ua/images/File/Dodatku2010/196dod.rtf&ved=2ahUKEwiR-7zm8-WKAxVd9rsIHdV6FisQFnoECBgQAQ&usg=AOvVaw11DR_nKtfV9TtSd8L4HU41>.
„Pomník legionářům se sochou T. G. Masaryka.“ TGM [online] [cit. 24. 11. 2024]. Dostupné z: <http://tg-masaryk.cz/mapa/index.jsp?id=255&misto=Pomnik-legionarum-se-sochou-T.-G.-Masaryka>.
Polese, Abel. 2007. Where Marx Meets Ekaterina (the Great): The Dichotomy between National and Plural Identities in Odessa. Paper presented at the 12th ASN Annual Convention, Columbia University, 12–14 April 2007 [online] [cit. 15. 11. 2024]. Dostupné z: <http://www.academia.edu/download/8293884/Where%20Marx%20meets%20Ekaterina.doc>.
Šustrova, Marija. 2022. „V Odesse vtorojj raz snosjat pamjatnik Ekaterine II.“ Gazeta.ru [online] 22. 12. [cit. 29. 9. 2024]. Dostupné z: <https://www.gazeta.ru/social/2022/12/28/16012561.shtml>.
„Ul. Jevropejskaja (Jekatěrininskaja, Karla Marksa, Adol‘fa Gitlera).“ Vikna Oděsa [online] [cit. 20. 11. 2024]. Dostupné z: <https://viknaodessa.od.ua/old-photo/?ulitsa_ekaterininskaya>.
Voronkova, Ljudmila. 2007. „Oděssa: Istorija odnogo pamjatnika ot kazarmy – k monumentu.“ Segodnya [online] [cit. 29. 11. 2024]. Dostupné z: <http://www.segodnya.ua/life/travel/odecca-ictorija-odnoho-pamjatnika-ot-kazarmy-%E2%80%94-k-monumentu.html>.