Antropologie tance
Úvodní studii k tématu napsala Daniela Stavělová - „Jak se dnes v čechách tancuje. Otázky taneční antropologie“. Klára Davidová se věnuje tzv. taneční scéně, fenoménu městské taneční zábavy posledního desetiletí, který se vyvinul až v určitou subkulturu s vlastní módou, hudbou vytvářenou pomocí moderních technologií, časopisy, masmediálními pořady, stylem prožívání včetně drog apod. – „Rituální mejdan postmoderní doby“. Další dvě studie se zaměřují na taneční projevy, které, opět zvláště ve větších městech a za podpory nejrůznějších kurzů, získaly v posledních letech v českých zemích mnoho svých příznivců: Zdeňka Lammelová zmapovala zájem o břišní tance v příspěvku „Takový český Orient. Břišní tanec: Způsob jak být ženou“ a Veronika Švábová tzv. africký tanec v příspěvku “Ve znamení bubnů. Africký tanec v Africe a v čechách“.
Rubrika Fotografická zastavení prezentuje masky z taneční hry tančené při mrtvém. Fotografie z roku 1922 byla pořízena učitelkou a spisovatelkou Amálií Kožmínovou (1876-1951) na Podkarpatské Rusi.
Do Proměn tradice je zařazen příspěvek Daniela Drápaly „Drátenické metamorfózy“, který se zabývá historií a současným stavem drátenického řemesla.
Společenská kronika přináší jubilea skladatele Emanuela Kuksy (nar. 1923), etnomuzikologa Dušana Holého (nar. 1933), cimbalisty a sběratele lidových písní Jiřího Tesauera (nar. 1933) a uměleckého vedoucího folklorního souboru Vysočan z Jihlavy Míly Brtníka (nar. 1928).
V nekrologu je vzpomenuta osobnost fotografa Jana Berana (1913-2003).
Další pravidelné rubriky jsou věnovány zprávám ze soutěží, výstav, konferencí, recenzím nových knih a CD.
Číslo je doplněno o výňatky z oficiálního dokumentu Kulturní politika v české republice a o seznam knih a časopisů z mezinárodní výměny Ústavu lidové kultury ve Strážnici.
