Národopisná revue 2/2010

Č. 2, roč. 20 (2010)

Datum zveřejnění: 11. 3. 2010
PDF
celého čísla
OBSAH

Články a studie
Některé aspekty revitalizace tradičních technologií lidového stavitelství (Václav Michalička)
Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí (Alena Dunajová - Ivana Žabičková)
Dřevostavby - tradice a současnost (Marie Baďuříková)
Lokální vytápění - nové návraty starých témat (Martin Šimša)

Fotografická zastavení
„Ten hřích ně ostál..." (Helena Beránková)

Proměny tradice
Kořeny folklorismu a jeho současný význam (Josef Jančář)
Proměny lidové písně (Marta Toncrová)

Rozhovor
Když se koníček stane povoláním. (Rozhovor s Janem Kristem u příležitosti životního jubilea) (redakce)

Společenská kronika
Blahopřání Jiřině Mlíkovské (*3. 2. 1925) (Kateřina Černíčková)
Významné životní jubileum Bruna Nettla (Petr Číhal)
Zemřela Helena Lisická (Miroslav Válka)

Konference
Dudy a dudáci: Zora Soukupová (Zdeněk Vejvoda)

Výstavy
Příběh renesanční židle (Miroslav Válka)
Výstava Na sv. Mikuláše (Jana Koštuříková)

Recenze
M. Gilbert: Křišťálová noc. Předehra záhuby (Andrea Zobačová)
B. Sikimić - P. Hristov (eds.): Kurban in the Balkans (Barbora Machová)
I. Zuskinová (ed.): Pastierska kultúra, jej dokumentácia a prezentácia. Etnológ a múzeum XII (Marta Pastieriková)
V. Thořová: Jarní obchůzkové koledy děvčat na Olomoucku a Přerovsku. Smrtná a Květná neděle (Marta Toncrová)
P. Valíček: „... mně bude muzika, do rána, do dňa hrát!" O lidové hudbě a kroji v Hroznové Lhotě (Petr Horehleď)
Vesnice. Fotografie studentů Katedry fotografie FAMU... (Helena Beránková)
Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně 2008 (Josef Jančář)

Zprávy
Problematika poutí v diplomových pracích Ústavu evropské etnologie FF MU v Brně (Iva Magulová)
Národopisná bibliografie na internetových stránkách České národopisné společnosti (Jiřina Veselská)
Začlenění Národopisné revue do mezinárodních bibliografických databází (Petr Horehleď)

Resumé


Národopisná revue 2/2010 je věnována především návratům a obnovování tradičních stavebních materiálů a stavebních technik v současném životním stylu. Václav Michalička se zamýšlí nad smyslem revitalizace, jeho výslednými podobami a jejich funkcemi (Některé aspekty revitalizace tradičních technologií lidového stavitelství). Alena Dunajová a Ivana Žabičková odkrývají v těchto souvislostech problematiku hlíny (Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí), Marie Baďuříková se zabývá dřevem jako základním stavebním materiálem zejména venkovských oblastí (Dřevostavby – tradice a současnost). Statisticky zaměřený příspěvek pojednávající o využití krbů, krbových kamen a kachlových kamen v současném systému vytápění obydlí přináší Martin Šimša (Lokální vytápění – nové návraty starých témat).

Fotografické zastavení je věnováno snímkům K. O. Hrubého (1916–1998) dokumentujících výrobu nepálených cihel na jihovýchodní Moravě. Proměny tradice přinášejí příspěvky Kořeny folklorismu a jeho současný význam (Josef Jančář) a Proměny lidové písně (Marta Toncrová). Rozhovor ve stejnojmenné rubrice je veden s etnologem Janem Kristem při příležitosti jeho životního jubilea (*1950). Další dvě jubilea přináší Společenská kronika: choreografka Jiřina Mlíkovská (*1925) a muzikolog Bruno Nettl (*1930). Nekrolog připomíná osobnost spisovatelky Heleny Lisické (1930–2009). Další informace jsou obsaženy v pravidelných rubrikách zpráv z konferencí, výstav, z vydavatelských a jiných odborných aktivit.


Některé aspekty revitalizace tradičních technologií lidového stavitelství

V tradičních stavebních technologiích je zakódováno značné množství informací a výpovědí, které lze účelně využít v procesu budování a zdokonalování kulturní paměti společnosti. V případě revitalizace tradičních technologií lidového stavitelství se jedná o znovuoživení historických výrobních postupů. V praxi se k nim přistupuje z různých příčin a potřeb, primární je snaha o uchování znalostí před definitivním zapomněním. Skutečnou revitalizaci znamená teprve až nalezení opětovné společenské opodstatněnosti tradičních technologií a aktivní sociální uplatnění. Nezbytnou podmínkou opodstatněné revitalizace je funkčnost obnovených technologií. O úspěšnou revitalizaci historických jevů se mohou pokusit především paměťové instituce muzejní a památkové péče. Ty totiž mají možnosti zkoumat originální a autentické prvky, vyčíst z nich potřebné informace, ty pak vědecky vyhodnotit, následně ověřovat a aplikovat. Především muzea v přírodě svým charakterem přímo splňují podmínky experimentálních center, která jsou jedinečnou šancí, jak revitalizovat tradiční technologie lidového stavitelství v co nejreálnější a historicky identické podobě.

Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí

Autorky se zabývají fenoménem návratu hlíny jako stavebního materiálu pro novostavby a opravy tradičních hliněných staveb. V první části je po historickém exkursu podána charakteristika užívání hliněné technologie ve vesnickém prostředí na střední a jižní Moravě, kde od 18. století a zvláště v 19. století převažovaly hliněné konstrukce při stavbě selských usedlostí. V posledních deseti letech se tu hlína opět uplatňuje při opravách památkově chráněných objektů, což je doloženo konkrétními případy. Druhá část příspěvku mapuje situaci v zahraničí, kde zvláště Francie patří v oblasti výzkumu staveb z nepálené hlíny k evropské špičce. Poblíž Lyonu stojí experimentálního sídliště z nepálené hlíny a výzkumu hliněných stavebních technologií se věnují speciální vysokoškolské programy (středisko CRATerre, projekty GAIA, TERRA 2000). Dalšími evropskými zeměmi, v nichž se věnuje velká pozornost uplatnění hlíny ve stavitelství, je Německo s universitním výzkumem a centrální organizací (Dachverband Lehm) a Rakousko, kde se významně experimentuje v oboru ekologické architektury. V příspěvku jsou dále analyzovány nejčastější poruchy stávajících hliněných staveb (především vlhkost a její příčiny), přestavby těchto objektů a způsoby užití hliněného materiálu v novostavbách.

Dřevostavby – tradice a současnost

Dřevo je prvotním a základním stavebním materiálem pro stavbu lidských obydlí v české republice. Používalo se jako masiv v podobě kulatiny, hranolů, prken a střešní krytiny. Stavby ze dřeva se zachovaly především ve vesnickém osídlení. V současné době zemědělské usedlosti i samostatně stojící roubené domy slouží převážně k rekreačním účelům. Stavby ze dřeva ovlivňoval dlouhodobý vývoj a regionální zvyklosti. Velikost domu a půdorysné členění závisely vždy na ekonomických možnostech majitelů a na měnících se předpisech. V současné době nelze domy k bydlení stavět stejným způsobem. Porovnáním jednotlivých konstrukcí, použitých materiálů a jejich opracování získáme přehled o zásadních rozdílech mezi dřevěnými roubenými stavbami z minulého období a stavbami současnými. K památkovým objektům, jejich opravám nebo rekonstrukcím musíme přistupovat odlišně. Měly by být opravovány formou vědecké rekonstrukce s ohledem na jejich využití. Nové roubené domy by měly architektonickým výrazem, hmotou, detailem i opracováním materiálů odpovídat okolní zástavbě a přírodnímu prostředí.

Lokální vytápění – nové návraty starých témat

Moderní technologie přinesly v posledních dvou desetiletích do našich domácností řadu nových možností, jak zajistit jejich vytápění. Některé, jako například krby, jsou v u nás zcela nové, bez delší tradice. Oproti tomu kachlová kamna navazují na osvědčené, avšak opomíjené technické řešení. S ohledem na trendy posledních let, zdůrazňující šetření energií a využití obnovitelných zdrojů, se zvláštní oblibě těší především topidla spalující biomasu, jako je dřevo, štěpky, pilinové peletky či brikety. Z šetření statistické analýzy ENERGO 2004 je zřejmé, že využití těchto paliv je vzhledem k ostatním energiím spíše okrajové. V městských lokalitách se pohybuje okolo 2,5 %, kdežto u venkovských sídel běžně překračuje 10 %. Zastoupení jednotlivých spotřebičů na palivové dřevo v domácnostech pak vykazuje určitou konzervativnost Morava, kde se většina dřeva stopí v kotlích ústředního topení, případně kuchyňských sporácích. V čechách je oproti tomu větší zastoupení krbů a lokálních topidel, což koresponduje s údaji z městských lokalit, kde podíl krbů mezi ostatními spotřebiči, v některých krajích přesahuje 25 %. Nakolik se jedná o dlouhodobější trend nebo jen módní tendenci ukáže další vývoj.

Společenská kronika
Petr Číhal
Společenská kronika
Miroslav Válka
Konference
Zdeněk Vejvoda
Výstavy
Miroslav Válka
Výstavy
Jana Koštuříková
Recenze
Andrea Zobačová
Recenze
Barbora Machová
Články a studie
Václav Michalička
Recenze
Marta Pastieriková
Články a studie
Alena Dunajová - Ivana Žabičková
Recenze
Marta Toncrová
Články a studie
Marie Baďuříková
Recenze
Petr Horehleď
Články a studie
Martin Šimša
Recenze
Helena Beránková
Fotografická zastavení
Helena Beránková
Recenze
Josef Jančář
Proměny tradice
Josef Jančář
Zprávy
Iva Magulová
Proměny tradice
Marta Toncrová
Zprávy
Jiřina Veselská
Rozhovor
redakce
Zprávy
Petr Horehleď
Společenská kronika
Kateřina Černíčková
Bez rubriky
Významné životní jubileum Bruna Nettla
Zemřela Helena Lisická
Dudy a dudáci: Zora Soukupová
Příběh renesanční židle
Výstava Na sv. Mikuláše
M. Gilbert: Křišťálová noc. Předehra záhuby
B. Sikimić - P. Hristov (eds.): Kurban in the Balkans
Některé aspekty revitalizace tradičních technologií lidového stavitelství
I. Zuskinová (ed.): Pastierska kultúra, jej dokumentácia a prezentácia. Etnológ a múzeum XII
Revitalizace hliněných staveb na přelomu tisíciletí
id článku: 549
9859
9790
9789
9788
9787