Národopisná revue 2/2014

Č. 2, roč. 24 (2014)

Datum zveřejnění: 26. 6. 2014
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
Tanec v denících, pamětech a memoárové literatuře: interpretační dilema (Daniela Stavělová)
Na hraniciach populárnej literatúry a ľudovej slovesnosti (k jednej maďarsko-slovensko-českej pútnickej legende a k jej medzižánrovým súvislostiam (József Liszka)
Reflexe vztahu venkovského učitele a lokálního společenství na pozadí událostí zaznamenaných ve školních kronikách na Moravě na přelomu 19. a 20. století (Barbora Machová, Eva Šipöczová)
Památníky četnických stanic - jeden z málo známých historicko-etnologických pramenů (Libor Svoboda)
Transkripcia a rekonštrukcia audiozáznamov hier ľudového bábkara Bohuslav Anderleho (Juraj Hamar)

Ohlédnutí
Tvorba inspirovaná lidovou písní a lidovými obyčeji (ke stému výročí narození Vladislava Vaculky) (Petr Spielmann)
K nedožitým devadesátinám Adama Prandy (Jan Krist)

Společenská kronika
Blahopřání Kamile Skopové (Zdeněk Vejvoda)
Aleně Jeřábkové k životnímu jubileu (Miroslav Válka)
K jubileu Olgy Kandertové (Kateřina Klápšťová)
Zemřel člověk... Za Janem Součkem (Jiří Langer)

Výstavy
Výstava Sedlická krajka (Marta Ulrychová)

Recenze
M. Pavlásek - J. Nosková (eds.): Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu (Eva Šipöczová)
J. Pechová (ed.): Lidová kultura v muzeu. Sbírky Etnografického ústavu MZM v Brně. (Josef Jančář)
M. Šimša: Knihy krejčovských střihů v českých zemích v 16. až 18. století (Alena Jeřábková)
V. Thořová - J. Traxler - Z. Vejvoda: Lidové písně z Prahy ve sbírce Františka Homolky. Studie, kritická edice, I. díl (Marta Ulrychová)
J. Hamar (ed.): Ľudové bábkové divadlo v Európe (Andrea Zobačová)
L. Havlíček: Kapitoly k dějinám Valašskokloboucka I-IV (Karel Pavlištík)
F. Fojtík: Od vesna do vesna (Karel Pavlištík)
Z. Procházka - J. Nejdl: Recepty ze zámeckých kuchyní aneb pochoutky ze šlechtických sídel / Rezepte aus Schlossküchen oder Delikatessen aus Adelssitzen aus dem Ende des 19. Jahrhunderts (Marta Ulrychová)
Jižní Plzeňsko X (Marta Toncrová)

Resumé


Národopisná revue 2/2014 je věnována tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů. Daniela Stavělová přináší příspěvek k historickému studiu lidové taneční kultury (Tanec v denících, pamětech a memoárové literatuře: interpretační dilema), József Liszka se zaměřuje na problematiku ovlivňování ústní slovesnosti tištěnou produkcí, konkrétně kramářskými tisky (Na hraniciach populárnej literatúry a ľudovej slovesnosti /k jednej maďarsko-slovensko-českej pútnickej legende a k jej medzižánrovým súvislostiam/). Školními kronikami se zabývají Barbora Machová a Eva Šipöczová (Reflexe vztahu venkovského učitele a lokálního společenství na pozadí událostí zaznamenaných ve školních kronikách na Moravě na přelomu 19. a 20. století), zápisky z četnických stanic přibližuje Libor Svoboda (Památníky četnických stanic – jeden z málo známých historicko-etnologických pramenů). Juraj Hamar přináší praktické zkušenosti z přepisu zvukových záznamů textů her loutkového divadla (Transkripcia a rekonštrukcia audiozáznamov hier ľudového bábkára Bohuslava Anderleho).

V rubrice Ohlédnutí uveřejňuje Petr Spielmann příspěvek Tvorba inspirovaná lidovou písní a lidovými obyčeji. (Ke stému výročí narození Vladislava Vaculky) a Jan Krist příspěvek k nedožitým narozeninám slovenského etnologa Adama Prandy (1924–1984). Společenská kronika připomíná jubilea výtvarnice a spisovatelky Kamily Skopové (*1944), etnoložek Aleny Jeřábkové (*1934) a Olgy Kandertové (*1944) a přináší nekrolog etnologa Jana Součka (1946–2014). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny recenze nových knih a zprávy z oboru. 


Tanec v denících, pamětech a memoárové literatuře: interpretační dilema

Studie představuje etnologií dosud málo využívané prameny lidové provenience, které přinášejí cenné doklady o žité podobě lidové taneční kultury. Vznik těchto pramenů souvisí s obdobím, kdy se z řad venkovského obyvatelstva rekrutuje jakýsi druh písmáků, kteří se orientují na hospodářské záležitosti selského stavu, jejich zájem se obrací i k projevům společenského a kulturního života a ve druhé polovině 19. století pak k vlasteneckým akcím. Zvláštní pozornost je tu věnována líčení tanečních zábav v kontextu dobových událostí. Interpretace těchto zdrojů vyžaduje kombinování různých metod a přístupů: etnochoreologie tu nalézá oporu jednak v přístupu tzv. nové kulturní historie zaměřené na studium mentalit, stejně tak jako v narativním přístupu. Pramenný materiál je vnímán jako vyprávění ze života, která jsou zároveň výrazem situace a kontextu, v němž je produkováno. Základními interpretačními dilematy jsou tu otázky, zda akcentovat strukturu interpretovaného (text) nebo jeho funkci (kontext), jestli se při tom zaměřit na obsah či formu; zda vycházet z části či celku a jestli směřovat interpretací k jedinci nebo ke kultuře.

Na hraniciach populárnej literatúry a ľudovej slovesnosti (k jednej maďarsko-slovensko-českej pútnickej legende a k jej medzižánrovým súvislostiam)

Autor štúdie sa zaoberá problematikou vzájomných vzťahov a interetnických procesov medzi písomnou a ľudovou kultúrou. Na konkrétnom príklade legendárnej balady o pútničke, ktorá doniesla do Mariazellu svoje srdce vyrvané zbojníkmi, predstavuje prenos textu v rámci písomníctva (v interetnických súvislostiach), ako i z písomníctva do ústnej slovesnosti. Tematika sa vyskytuje v jarmočných (púťových) tlačiach, a to v ich maďarskej, slovenskej i českej podobe. Predpokladá sa, že existovali/existujú aj nemecké varianty, no tieto sa konkrétnym materiálom zatiaľ nepodarilo doložiť. Varianty známe z písomníctva sa vyskytujú ojedinelo aj v maďarskej a slovenskej ústnej slovesnosti, nie je však doložený ich organický život vo folklóre: nepoznáme ďalšie varianty, pravdepodobne sa prednášali z rukopisných materiálov, a to bez melódie atď. Proces folklorizácie sa v tomto prípade nezavŕšil, texty prevzaté z písomníctva sa nestali organickou súčasťou ani maďarskej, ani slovenskej ústnej slovesnosti. Na základe našich súčasných poznatkov môžeme konštatovať, že ostali niekde na polceste folklorizácie.

Reflexe vztahu venkovského učitele a lokálního společenství na pozadí událostí zaznamenaných ve školních kronikách na Moravě na přelomu 19. a 20. století

Předkládaná studie se věnuje problematice sociálního postavení venkovského učitele a jeho vztahům s vesnickým lokálním společenstvím na konci 19. a začátku 20. století. Vychází z rozsáhlého pramenného studia školních kronik z pěti moravských okresů (Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště, Znojmo, Žďár nad Sázavou). Na základě analýzy zápisů z kronik autorky definují autoobraz učitele a rekonstruují hetereobraz: učitelovo nazírání společenství a vzájemných vztahů. Analyzuje situace, které bývaly předmětem častých neshod učitele na jedné straně a církevní správy, obecního zastupitelství a místního obyvatelstva na straně druhé (vyplácení učitele, školní docházka, stavba nové školy, vztah s místním duchovním). Učitel, který vstupoval do místní komunity jako cizí element, stál na pomezí světa vnitřního a vnějšího (byl představitelem státu) a svou pozici si musel vybudovat a obhájit. Pomocí vymezených situací autorky hledají hlubší faktory ovlivňující vztahy učitele s ostatními zainteresovanými stranami. Studie zdůrazňuje význam školních kronik pro studium sociální kultury venkova a jejich přínos pro etnologii vesnice konce 19. a počátku 20. století.

Památníky četnických stanic – jeden z málo známých historicko-etnologických pramenů

Studie pojednává o tzv. památnících četnických stanic, prameni, který byl dosud využíván nejvíce zájemci o moderní vojenskou historii (v mnoha památnících jsou barvitě popsány události let 1937 až 1939 a května 1945), o historii bezpečnostních sborů a regionální dějiny. Možnosti využití památníků pro sociální dějiny, dějiny každodennosti a dějiny kriminality zůstávala zatím stranou. Památníky četnických stanic byly jedním z plodů nebývalého rozmachu kronikářství v tehdejším Rakousko-Uhersku a později v Československu v první polovině 20. století. Jako úřední dokument existovaly sice jen necelých čtyřicet let, za to však v jedné z nejdynamičtějších a nejdramatičtějších etap české moderní historie ohraničené z jedné strany první světovou válkou, z druhé strany nástupem komunistické totality. Všechny společenské zvraty našly odraz i v četnických pamětních knihách, které se tak staly jedním z důležitých pramenů moderní české historie.

Transkripcia a rekonštrukcia audiozáznamov hier ľudového bábkara Bohuslava Anderleho

Anton Anderle (1944–2008) bol pokračovateľom tretej generácie ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane. Napriek tomu, že v päťdesiatich rokoch 20. storočia bola vtedajšími štátnymi organmi v Československu činnosť ľudových bábkarov najskôr obmedzená a neskôr úplne zakázaná, ale časť ich repertoáru zostala stále živá v ich pamäti. V roku 1972 Anton nahral na cievkový magnetofón svojho otca Bohuslava Anderleho (1913–1976), ktorý mu spamäti, bez bábok a mimo scénu, nahovoril takmer tridsať bábkových hier z tradičného Anderlovského repertoáru. Príspevok hovorí o transkripcii a rekonštrukcii týchto audiozáznamov, heuristike, autopsii a ďalších metódach s ktorými autor pri prepisoch pracoval. Konečnú podobu transkribovaných a rekonštruovaných textov autor publikoval v monografii Hry ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane (2010), ktorá okrem iného obsahuje aj dvadsaťosem hier, komentáre k repertoáru i k typológii postáv a napokon aj transkripciu piesní ktoré Bohuslav Anderle zaradil do niektorých hier.

Výstavy
Marta Ulrychová
Recenze
Eva Šipöczová
Recenze
Josef Jančář
Recenze
Alena Jeřábková
Recenze
Marta Ulrychová
Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
Daniela Stavělová
Recenze
Andrea Zobačová
Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
József Liszka
Recenze
Karel Pavlištík
Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
Barbora Machová, Eva Šipöczová
Recenze
Karel Pavlištík
Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
Libor Svoboda
Recenze
Marta Ulrychová
Studie k tématu Heuristika, kritika a interpretace etnografických pramenů
Juraj Hamar
Recenze
Marta Toncrová
Ohlédnutí
Petr Spielmann
Bez rubriky
Ohlédnutí
Jan Krist
Společenská kronika
Zdeněk Vejvoda
Společenská kronika
Miroslav Válka
Společenská kronika
Kateřina Klápšťová
Společenská kronika
Jiří Langer
Výstava Sedlická krajka
M. Pavlásek - J. Nosková (eds.): Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu
J. Pechová (ed.): Lidová kultura v muzeu. Sbírky Etnografického ústavu MZM v Brně.
M. Šimša: Knihy krejčovských střihů v českých zemích v 16. až 18. století
V. Thořová - J. Traxler - Z. Vejvoda: Lidové písně z Prahy ve sbírce Františka Homolky. Studie, kritická edice, I. díl
Tanec v denících, pamětech a memoárové literatuře: interpretační dilema
J. Hamar (ed.): Ľudové bábkové divadlo v Európe
Na hraniciach populárnej literatúry a ľudovej slovesnosti (k jednej maďarsko-slovensko-českej pútnickej legende a k jej medzižánrovým súvislostiam
L. Havlíček: Kapitoly k dějinám Valašskokloboucka I-IV
Reflexe vztahu venkovského učitele a lokálního společenství na pozadí událostí zaznamenaných ve školních kronikách na Moravě na přelomu 19. a 20. století
id článku: 566
9929
9928
9927
9926
9925