Národopisná revue 3/2010

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 3/2010

Vloženo: 11. 9. 2010
OBSAH

Články a studie
Game over? Aktuální témata domácího etnologického studia dětské hry (Petr Janeček)
Tendence ve vývoji dětských her divadelního charakteru (Dana Bittnerová)
Hry a hračky romských dětí (Jana Poláková)
Ke klasifikaci dětských her (Miroslav Klusák – Miloš Kučera)
Bitva pěti armád. Tzv. dřevárny a příbuzné volnočasové aktivity současné mládeže v České republice (Jana Moravcová)

Fotografická zastavení
Svět zanikajících her – hry s textilními vlákny (Hana Dvořáková)

Proměny tradice
Proměny her strážnických dětí v uplynulém čtvrtstoletí (Petr Horehleď)
Pokus o návrat regionálního folkloru do školní praxe (Alena Schauerová)

Společenská kronika
K životnímu jubileu Barbory Čumpelíkové (Karel Pavlištík)
Odešel Vladimír Baier (Zdeněk Vejvoda)
Za Věrou Rozsypalovou-Bláhovou (Zdeněk Vejvoda)

Diskuse
Mravní principy a česká etnologie (Josef Jančář)

Konference
Kokavské koliesko 2010 – pracovný seminár „Folklór a folkloristika v procesoch komunikácie“ (Alžbeta Lukáčová)

Výstavy
Rok v lidových obyčejích a slavnostech (Alexandra Navrátilová)

Recenze
J. Malina a kol.: Antropologický slovník (Petr Kokaisl)
J. Nosková – M. Ferencová (eds.): Paměť města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.–20. století (Karel Pavlištík)
D. Veselá: Nechť mu Bůh dá vyrůst (Lenka Nováková)
L. Tarcalová: Hody s právem na Uherskohradišťsku (Eva Večerková)
Kol. autorů: 100 let Bartolomějských hodů v Krumvíři (Jarmila Vrtalová)
J. Michl: Legionáři a Československo (Ferdinand Vrábel)
M. Korandová: Všerubský doktor se vrací (Marta Ulrychová)
Z. Vejvoda: Plzeňská věž převyšuje kopce (Věra Thořová)
Slovácko 2008 (Karel Pavlištík)
Folklor České republiky (Josef Jančář)

Zprávy
Soubor Žerotín oslavil čtyřicítku (Petr Horehleď)

Resumé


Národopisná revue 3/2010 je věnována tématu člověk a hra. Obecný vstup do problematiky a přehled základních prací i otázek vztahujících se k tomuto fenoménu přináší příspěvek Petra Janečka (Game over? Aktuální témata domácího etnologického studia dětské hry). Dana Bittnerová se zaměřuje na srovnání první publikované sbírky dětských her v českých zemích od sběratele Štěpána Bačkory z poloviny 19. století a souboru her pražských dětí z let 1992–2004 (Tendence ve vývoji dětských her divadelního charakteru). Studie Jany Polákové je věnována minoritnímu romskému prostředí (Hry a hračky romských dětí), psychologové Miroslav Klusák a Miloš Kučera se pak zabývají teoretickým problémem klasifikace (Ke klasifikaci dětských her). Jana Moravcová nastiňuje fenomén RPG hry (role playing games) a LARPu (live-action role playing) mezi dnešní mládeží na příkladu jedné z her (Bitva pěti armád. Tzv. dřevárny a příbuzné volnočasové aktivity mládeže v české republice).

Rubrika Fotografická zastavení snázvem Svět zanikajících her – hry s textilními vlákny představuje tzv. hry s provázky (Hana Dvořáková). Proměny tradice pak přinášejí příspěvky Proměny her strážnických dětí v uplynulém čtvrtstoletí (Petr Horehleď) a Pokus o návrat regionálního folkloru do školní praxe (Alena Schauerová). Společenská kronika připomíná jubilem etnoložky Barbory Čumpelíkové (nar. 1930) a zveřejňuje nekrology hudebníka a muzikologa Vladimíra Baiera (1932–2010) a zpěvačky a choreografky Věry Rozsypalové-Bláhové (1941–2010). Další pravidelné rubriky se věnují zprávám zkonferencí, výstav a zaktuálního dění v oboru.


Game over? Aktuální témata domácího etnologického studia dětské hry

Zakladatelskou roli v oblasti studia her a hraní sehrála v odborném diskurzu především etnologie, obor, který se historicky jako jeden z prvních začal zabývat ludickými aktivitami – zprvu samozřejmě především sběrem a klasifikací dětských formalizovaných her. K odbornému studiu her a hraní může etnologie významně přispívat i dnes, kdy se tímto tématem úspěšně zabývají i další humanitní a společenské vědy jako psychologie či pedagogika. Etnologické studium hry by se mělo zaměřit především na sběr, popis, klasifikaci a interpretaci lokálních kulturních projevů herního chování. K nejaktuálnějším tématům domácího etnologického studia hry patří vytvoření katalogu a syntetické interpretace historické vrstvy dětských her, sběr, klasifikace a analýza současných dětských her a v neposlední řadě i sběr, klasifikace a analýza současných synkretických her, včetně výzkumu jejich vztahu k zábavnímu a hernímu průmyslu a populární a masové kultuře.

Tendence ve vývoji dětských her divadelního charakteru

Studie věnovaná dětským hrám divadelního charakteru si klade otázku podoby obsahu dramatické zápletky a jejího ztvárnění v minulosti a současnosti. Při uvažování o vývojových tendencích repertoáru pramenů vychází ze sběrů Štěpána Bačkory pro deskripci stavu v polovině 19. století, pro analýzu současných dětských her využívá výzkumu u žáků prvního stupně ZŠ v Praze. Na základě komparace dvou obsahových rovin her (1. tematická oblast, v jejímž rámci hráč přijímá novou herní identitu, 2. strukturální motivy podílející se na výstavbě příběhu dramatické zápletky) studie dospívá k několika zjištěním. Z hlediska tematického z repertoáru zmizely hry odkazující na agrární kulturu a na křesťanskou víru, transformací procházejí hry volby partnera, posíleno bylo naopak téma sociální šikany. Zmíněné tendence jsou podmíněny vývojem v oblasti ekonomické, proměnou sociálních vztahů v rámci lokálních společností a samozřejmě i médii. Z hlediska strukturálních motivů dochází k redukcím, a to jak na úrovni jejich počtu, který se uplatňuje při výstavbě konkrétní dramatické zápletky, tak na úrovni jejich podoby. Řazení a podoba strukturálních motivů ovlivňují současné hry divadelního charakteru. Prosadily se hry s jednoduchou a předjímatelnou výstavbou, snadno zapamatovatelnou slovesnou a pohybovou složkou, kterou by zvládl větší počet „nesehraných“ hráčů. Tyto tendence jsou podmíněny omezováním příležitostí vhodných pro realizaci hry, nestabilitou hráčských skupin, jejich věkovou homogenitou a s ní související absencí relevantních „expertů“, zejména teenagerů.

Hry a hračky romských dětí

Příspěvek se zabývá výzkumem dětského folkloru mezi Romy. Autorka vychází z vlastních zkušeností z terénních výzkumů, písemných vzpomínkových pramenů i literatury. Podklady pro studii získala v letech 2005–2010 v různých typech sídlištních lokalit. Každá přináší specifika v herních projevech, ve znalosti a variabilitě her i postoji vůči hračkám. Děti v romských osadách využívají hračky kolektivně. Hry mají jednoduchá pravidla, nemají příliš dlouhé trvání, záleží na okamžité situaci, počasí a také na možnosti využít okolní prostor a nabízený materiál. Velkou variabilitu a možnosti jim poskytuje příroda v nejbližším okolí. V prostředí romských osad je dodnes možné zaznamenat novodobé varianty tradičních dětských her. Děti z nesegregovaného prostředí malého města mají větší vztah k hračkám a také „hraní si“ chápou ve smyslu, jaký se blíží běžnému pojetí. Dětem z městských aglomerací chybí nejvíce samotný prostor ke hrám. Bližší kontakt s denní realitou i okolním majoritním obyvatelstvem se odráží na různorodosti her (karty, čára), používaných hraček (hračky na písek) a např. i na používání dětských rozpočitadel implikovaných z českého kulturního prostředí.

Ke klasifikaci dětských her

Příspěvek se věnuje otázce klasifikace na materiálu sbírky her současných školních dětí od 1. do 9. třídy (celkem asi 1600 případů v 81 třídách od 1. do 9. ročníku). Na sbírku (vytvořenou za pomoci studentů v terénu) byly dvakrát použity postupy inspirované manžely Opieovými z Oxfordu. Jednak přepracovaný systém tzv. základních motivů (1. honičky, 2. chytačky, 3. schovky, 4. lovy, 5. závody, 6. souboje, 7. výdrže, 7*. školky, 8. bravura, 8* lekačky, 9. hádanky, 10. horory, 11. nápodoby, 12. trefování, 13. gender), jednak pro třídění „zezdola“ – idea tzv. základní hry (1. dotknout se, 2. v dotyku na tělo, 3. vrh objektu – s dotykem na tělo, 4. vrh objektem – na dráze, 5. běh – s dotykem na tělo, 6. b?h – na dráze, 7. kompozice pohybu – žonglování a rytmika, 8. kompozice objektu, 9. hádání, 10. fiktivní identity a příběhy). V obou klasifikacích autoři narazili na možnost v budoucnosti uvažovat o dvou kombinujících se rovinách, o rovině činnosti tělesných subjektů a o rovině rolí ve hře. Ta první obsahuje poetiku pudů (orálního, análního, zíracího aj. v jejich nejrůznějších transformacích), ta druhá kulturní a morální vztahy („oidipské“ či od oidipských odvozené vztahy), s těmito pudy zacházející, jako soutěž, „šikana“, „demokratické“ distribuce.

Bitva pěti armád. Tzv. dřevárny a příbuzné volnočasové aktivity současné mládeže v české republice

Příspěvek se zabývá tématem her na hraní rolí na živo (Live-Action Role Playing) v české republice v současnosti. Obecná část zahrnuje vysvětlení používaných pojmů LARP a dřevárna, stručnou historii těchto her ve světě a u nás, popis jednotlivých typů dřeváren včetně stručného přehledu nejznámějších akcí tohoto druhu a zmiňuje také komunitu hráčů, její složení a vztah k dalším podobným volnočasovým aktivitám. Druhá část příspěvku je věnována jedné z největších fantasy dřeváren v české republice – Bitvě pěti armád. Autorka v ní popisuje vznik této akce v roce 2000 a její vývoj až do současnosti, herní pravidla pro výrobu zbraní a kostýmů a soubojový systém, používané herní předměty, průběh příprav na hru ze strany hráčů i organizátorů a průběh vlastní hry s přihlédnutím k ročníku 2010. Text je doplněn mapou herního světa a několika fotografiemi hráčů v kostýmech.

Diskuse
Josef Jančář
Konference
Alžbeta Lukáčová
Výstavy
Alexandra Navrátilová
Recenze
Petr Kokaisl
Recenze
Karel Pavlištík
Články a studie
Petr Janeček
Recenze
Lenka Nováková
Články a studie
Dana Bittnerová
Recenze
Eva Večerková
Články a studie
Jana Poláková
Recenze
Jarmila Vrtalová
Články a studie
Miroslav Klusák – Miloš Kučera
Recenze
Ferdinand Vrábel
Články a studie
Jana Moravcová
Recenze
Marta Ulrychová
Fotografická zastavení
Hana Dvořáková
Recenze
Věra Thořová
Proměny tradice
Petr Horehleď
Recenze
Karel Pavlištík
Proměny tradice
Alena Schauerová
Recenze
Josef Jančář
Společenská kronika
Karel Pavlištík
Zprávy
Petr Horehleď
Společenská kronika
Zdeněk Vejvoda
Bez rubriky
Společenská kronika
Zdeněk Vejvoda