Národopisná revue 3/2012

Č. 3, roč. 22 (2012)

Datum zveřejnění: 11. 9. 2012
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Mariánský kult ve světle etnologických výzkumů
Legenda oputování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícím kováři v obřadním zpěvu 19.-21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství (Věra Frolcová)
Panna Marie ve slovinské lidové tradici (Monika Kropej)

Ostatní studie a materiálové příspěvky
K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku. (Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia) (Eva Krekovičová)
Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (Jiří Höhn)

Fotografická zastavení
Pouť k Panně Marii Žarošské ve fotografiích Jaroslava Pulicara (Helena Beránková)

Společenská kronika
Jubilantka Jana Pospíšilová (Hana Hlôšková)
K životnímu jubileu Jiřiny Kosíkové (Miroslav Válka)
Odešla Libuše Hynková (Daniela Stavělová)
Památce Jana Rokyty (1938-2012) (Magdalena Múčková)
Za Miloslavem Petruskem (1936-2012) (Josef Jančář)

Konference
Seminář Etnografické komise Asociace muzeí a galerií (Jan Káčer)

Výstavy
Kuchyňský nábytek 20. století ze sbírek Moravského zemského muzea (Jarmila Pechová)

Festivaly
MFF Strážnice a Dětská Strážnice 2012 (Marta Ulrychová)

Recenze
R. Jeřábek: Lidová výtvarná kultura (Alena Kalinová)
Sklepy, búdy, presúzy - kudy dál? Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů (Miroslav Válka)
J. Hamar: Hry ľudových babkárov Anderlovcov z Radvane (Andrea Zobačová)
A. Lukáčová: Samko Dudík a jeho kapela (Andrea Hriagyelová Pelle)
Lidové písně a tance z Ratíškovic (Marta Toncrová)
Z. Bláha: Špalíčky lidových písní. Rozhlasová ohlédnutí (Marta Ulrychová)
Jižní Plzeňsko 8, 2010 (Marta Toncrová)

Zprávy
Muzeum slovenské keramické plastiky v Modre (Alena Kalinová)
Sociální a kulturní antropologie na stránkách českých vědeckých časopisů a periodik (Barbora Půtová)
Etnologické terénní šetření mezi azylanty s přispěním Evropského uprchlického fondu (Zdeněk Uherek)

Resumé


Národopisná revue 3/2012 se jako ústředním tématem zabývá mariánským kultem ve světle etnologických výzkumů. Věra Frolcová se zaměřuje na jeden z etnomuzikologických aspektů této tematiky (Legenda o putování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícícím kováři v obřadním zpěvu 19.–21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství). Monika Kropej představuje mariánskou problematiku v širším záběru lidové kultury ve Slovinsku (Panna Maria ve slovinské lidové tradici). Materiálový příspěvek Evy Krekovičové přináší problematiku mariánských písní Slováků v Maďarsku (K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku /Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia/). Mimo hlavní téma je zařazen příspěvek Jiřího Höhna, který se věnuje lidovému výrobci nástrojů z moravských Kopanic (Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici).

V rubrice Fotografická zastavení prezentuje Helena Beránková příspěvek Pouť k Panně Marii Žarošské ve fotografiích Jaroslava Pulicara. Společenská kronika připomíná jubilea etnoložek Jany Pospíšilová (nar. 1952) a Jiřiny Kosíkové (nar. 1952) a nekrology choreografky Libuše Hynkové (1923–2012), hudebníka a rozhlasového redaktora Jana Rokyty (1938–2012) a sociologa Miloslava Petruska (1936–2012). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy z konferencí, výstav, festivalů, recenze nových knih a zprávy oborové.


Legenda o putování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícím kováři v obřadním zpěvu 19.–21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství 

Legendická píseň o Panně Marii a kováři se rozvíjí v kontextu hledání noclehu a narození Ježíše v Betlémě. Je doložena v ústní tradici od roku 1843 a představuje středoevropský písňový typ, který se vyskytuje v českých, slezských, polských, slovenských, maďarských a ukrajinských variantách. Studie přináší první výsledky komparace písní z rukopisných a tištěných pramenů, a to z hledisek textů a nápěvů. Píseň není spojena s poutním místem. Její životnost nese obyčej (jesličkové hry, vánoční a velikonoční koleda, mariánská pobožnost) a tištěná média (školní čítanka, kramářské tisky). Legenda v úloze kolední písně prezentuje žánr západoslovanského folkloru zvaný mariánská koleda. Píseň má několik nápěvů. Notová příloha ukazuje společný česko-moravsko-slezsko-polsko-slovenský písňový typ, který je nositelem tradice od roku 1845 dodnes. Autorka dokládá také vztahy duchovní písně a světské taneční melodie. Legenda jako písňový typ pokrývá určitý terén křesťanského Západu a dotýká se řeckokatolické oblasti Ukrajiny. Přestože nese fragmenty pozdně středověkých pašijí (Maria a kovář) a apokryfů Ježíšova dětství (ruka uzdravená), české znění písně lze prozatím doložit k přelomu 18. a 19. století. Středoevropský námět „Maria a kovář“ má myšlenkovou paralelu v námětu „Maria a převozník“, který rozvíjejí slovinské a chorvatské písně. Oba typy obsahují motiv obrácení hříšníka skrze zázračnou záchranu dítěte, zprostředkovanou Pannou Marií. Je to jeden z obrazů úlohy Matky Boží pomocnice v lidových písních.

Panna Marie ve slovinské lidové tradici 

Studie se věnuje různým formám uctívání Panny Marie ve slovinské lidové tradici. Lidové tradice a zvyky ukazují, že personifikace dní Pátku, Soboty a Neděle – St. Paraskeva/Sv. Petka, Santa Sabida/  Sv. Sobota a Santa Domenica/Sv. Nedelja našly své místo v křesťanství, jsou jim zasvěceny některé kostely nebo se objevují ve výmalbách kostelů. Uctívání „Svaté Neděle“ nebo „Nedělní církve“ se v lidové tradici silně prolíná s uctíváním Panny Marie a místy v něj dokonce přechází. V křesťanské ikonografii často vyobrazení znázorňují Pannu Marii s jednorožcem, Madonu s ochranným pláštěm, Pannu Marii v uzavřené zahradě / Hortus conclusus a mystické zasnoubení Panny Marie. Panně Marii jsou zasvěceny četné svátky stejně jako celý měsíc květen s májovými pobožnostmi. Uctívání Panny Marie bylo obzvláště silné v katolickém prostředí a je tomu tak zřejmě zejména ve Slovinsku. Svědčí o tom mnoho kostelů, kapliček, soch a početné legendy, písně, zjevení a zázraky spojované s Pannou Marií. Většina slovinských poutních kostelů je zasvěcených Panně Marii, mezi nimi rovněž nejznámější slovinský poutní kostel v Brezji. To vše přispělo ke skutečnosti, že uctívání Madony se stále odráží v bohatém duchovním životě, lidových zvycích, svátích, lidové slovesnosti a písňové tradici slovinského lidu.

K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku.(Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia)

Príspevok je sondou do materiálu zo širšie koncipovaného výskumu piesní spätých s ľudovou religiozitou v lokalitách s obyvateľstvom katolíckeho vierovyznania. Výskum sa realizuje v bilingvnom prostredí príslušníkov slovenských jazykových ostrovov v Maďarsku (1991–2011) a u Slovákov žijúcich na Slovensku. Autorka vychádza v prvom rade z materiálov získaných jej vlastným terénnym výskumom piesňového repertoáru v slovenskom jazyku u príslušníkov slovenskej diaspory v Maďarsku, ktorá vykazuje hybridný charakter. Duchovné piesne boli zaznamenané v ústnom podaní priamych nositeľov, prípadne miestnych pamätníkov ako aj v podobe zapísaných textov používaných i pri interpretácii piesní. V príspevku sa sledujú: a) problémy súvislosti duchovných piesní z ústneho podania s pilgrimsongs; b) zastúpenosť mariánskych piesní v získanom fonde; c) frekventované tematické okruhy duchovných piesní a ich kontextové väzby.

Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici

Studie se zabývá produkcí lidového houslaře a hudebníka Štěpána Šopíka z oblasti moravských Kopanic. Analýzou jeho výrobků dochovaných ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici se autor příspěvků snaží charakterizovat Šopíkovu tvorbu, kterou staví v určitých směrech do kontrastu vůči jinému lidovému houslaři, Martinu Kučovi ze Strážnice. Kvalita provedení jednotlivých exemplářů smyčcových nástrojů z dílny S. Šopíka dokládá zaměření především na funkčnost instrumentu, estetická stránka je naopak upozaděna. Z dochovaných Šopíkových nástrojů jsou čtyři uloženy ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (troje housle a baset/vilonocello), několik dalších instrumentů je v majetku muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

Recenze
Miroslav Válka
Recenze
Andrea Zobačová
Studie k tématu Mariánský kult ve světle etnologických výzkumů
Věra Frolcová
Recenze
Andrea Hriagyelová Pelle
Studie k tématu Mariánský kult ve světle etnologických výzkumů
Monika Kropej
Recenze
Marta Toncrová
Ostatní studie a materiálové příspěvky
Eva Krekovičová
Recenze
Marta Ulrychová
Ostatní studie a materiálové příspěvky
Jiří Höhn
Recenze
Marta Toncrová
Fotografická zastavení
Helena Beránková
Zprávy
Alena Kalinová
Společenská kronika
Hana Hlôšková
Zprávy
Barbora Půtová
Společenská kronika
Miroslav Válka
Zprávy
Zdeněk Uherek
Společenská kronika
Daniela Stavělová
Bez rubriky
Společenská kronika
Magdalena Múčková
Společenská kronika
Josef Jančář
Konference
Jan Káčer
Výstavy
Jarmila Pechová
Festivaly
Marta Ulrychová
Recenze
Alena Kalinová
Sklepy, búdy, presúzy - kudy dál? Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů
J. Hamar: Hry ľudových babkárov Anderlovcov z Radvane
Legenda oputování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícím kováři v obřadním zpěvu 19.-21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství
A. Lukáčová: Samko Dudík a jeho kapela
Panna Marie ve slovinské lidové tradici
Lidové písně a tance z Ratíškovic
K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku. (Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia)
Z. Bláha: Špalíčky lidových písní. Rozhlasová ohlédnutí
Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici
Jižní Plzeňsko 8, 2010
id článku: 558
9929
9928
9927
9926
9925