Národopisná revue 3/2012

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 3/2012

Vloženo: 11. 9. 2012
OBSAH

Studie k tématu Mariánský kult ve světle etnologických výzkumů
Legenda oputování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícím kováři v obřadním zpěvu 19.-21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství (Věra Frolcová)
Panna Marie ve slovinské lidové tradici (Monika Kropej)

Ostatní studie a materiálové příspěvky
K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku. (Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia) (Eva Krekovičová)
Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (Jiří Höhn)

Fotografická zastavení
Pouť k Panně Marii Žarošské ve fotografiích Jaroslava Pulicara (Helena Beránková)

Společenská kronika
Jubilantka Jana Pospíšilová (Hana Hlôšková)
K životnímu jubileu Jiřiny Kosíkové (Miroslav Válka)
Odešla Libuše Hynková (Daniela Stavělová)
Památce Jana Rokyty (1938-2012) (Magdalena Múčková)
Za Miloslavem Petruskem (1936-2012) (Josef Jančář)

Konference
Seminář Etnografické komise Asociace muzeí a galerií (Jan Káčer)

Výstavy
Kuchyňský nábytek 20. století ze sbírek Moravského zemského muzea (Jarmila Pechová)

Festivaly
MFF Strážnice a Dětská Strážnice 2012 (Marta Ulrychová)

Recenze
R. Jeřábek: Lidová výtvarná kultura (Alena Kalinová)
Sklepy, búdy, presúzy - kudy dál? Minulost, současnost a budoucnost areálů vinných sklepů (Miroslav Válka)
J. Hamar: Hry ľudových babkárov Anderlovcov z Radvane (Andrea Zobačová)
A. Lukáčová: Samko Dudík a jeho kapela (Andrea Hriagyelová Pelle)
Lidové písně a tance z Ratíškovic (Marta Toncrová)
Z. Bláha: Špalíčky lidových písní. Rozhlasová ohlédnutí (Marta Ulrychová)
Jižní Plzeňsko 8, 2010 (Marta Toncrová)

Zprávy
Muzeum slovenské keramické plastiky v Modre (Alena Kalinová)
Sociální a kulturní antropologie na stránkách českých vědeckých časopisů a periodik (Barbora Půtová)
Etnologické terénní šetření mezi azylanty s přispěním Evropského uprchlického fondu (Zdeněk Uherek)

Resumé


Národopisná revue 3/2012 se jako ústředním tématem zabývá mariánským kultem ve světle etnologických výzkumů. Věra Frolcová se zaměřuje na jeden z etnomuzikologických aspektů této tematiky (Legenda o putování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícícím kováři v obřadním zpěvu 19.–21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství). Monika Kropej představuje mariánskou problematiku v širším záběru lidové kultury ve Slovinsku (Panna Maria ve slovinské lidové tradici). Materiálový příspěvek Evy Krekovičové přináší problematiku mariánských písní Slováků v Maďarsku (K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku /Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia/). Mimo hlavní téma je zařazen příspěvek Jiřího Höhna, který se věnuje lidovému výrobci nástrojů z moravských Kopanic (Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici).

V rubrice Fotografická zastavení prezentuje Helena Beránková příspěvek Pouť k Panně Marii Žarošské ve fotografiích Jaroslava Pulicara. Společenská kronika připomíná jubilea etnoložek Jany Pospíšilová (nar. 1952) a Jiřiny Kosíkové (nar. 1952) a nekrology choreografky Libuše Hynkové (1923–2012), hudebníka a rozhlasového redaktora Jana Rokyty (1938–2012) a sociologa Miloslava Petruska (1936–2012). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy z konferencí, výstav, festivalů, recenze nových knih a zprávy oborové.


Legenda o putování Panny Marie, zázračném uzdravení dítěte a kajícím kováři v obřadním zpěvu 19.–21. století jako fenomén středoevropského kulturního společenství 

Legendická píseň o Panně Marii a kováři se rozvíjí v kontextu hledání noclehu a narození Ježíše v Betlémě. Je doložena v ústní tradici od roku 1843 a představuje středoevropský písňový typ, který se vyskytuje v českých, slezských, polských, slovenských, maďarských a ukrajinských variantách. Studie přináší první výsledky komparace písní z rukopisných a tištěných pramenů, a to z hledisek textů a nápěvů. Píseň není spojena s poutním místem. Její životnost nese obyčej (jesličkové hry, vánoční a velikonoční koleda, mariánská pobožnost) a tištěná média (školní čítanka, kramářské tisky). Legenda v úloze kolední písně prezentuje žánr západoslovanského folkloru zvaný mariánská koleda. Píseň má několik nápěvů. Notová příloha ukazuje společný česko-moravsko-slezsko-polsko-slovenský písňový typ, který je nositelem tradice od roku 1845 dodnes. Autorka dokládá také vztahy duchovní písně a světské taneční melodie. Legenda jako písňový typ pokrývá určitý terén křesťanského Západu a dotýká se řeckokatolické oblasti Ukrajiny. Přestože nese fragmenty pozdně středověkých pašijí (Maria a kovář) a apokryfů Ježíšova dětství (ruka uzdravená), české znění písně lze prozatím doložit k přelomu 18. a 19. století. Středoevropský námět „Maria a kovář“ má myšlenkovou paralelu v námětu „Maria a převozník“, který rozvíjejí slovinské a chorvatské písně. Oba typy obsahují motiv obrácení hříšníka skrze zázračnou záchranu dítěte, zprostředkovanou Pannou Marií. Je to jeden z obrazů úlohy Matky Boží pomocnice v lidových písních.

Panna Marie ve slovinské lidové tradici 

Studie se věnuje různým formám uctívání Panny Marie ve slovinské lidové tradici. Lidové tradice a zvyky ukazují, že personifikace dní Pátku, Soboty a Neděle – St. Paraskeva/Sv. Petka, Santa Sabida/  Sv. Sobota a Santa Domenica/Sv. Nedelja našly své místo v křesťanství, jsou jim zasvěceny některé kostely nebo se objevují ve výmalbách kostelů. Uctívání „Svaté Neděle“ nebo „Nedělní církve“ se v lidové tradici silně prolíná s uctíváním Panny Marie a místy v něj dokonce přechází. V křesťanské ikonografii často vyobrazení znázorňují Pannu Marii s jednorožcem, Madonu s ochranným pláštěm, Pannu Marii v uzavřené zahradě / Hortus conclusus a mystické zasnoubení Panny Marie. Panně Marii jsou zasvěceny četné svátky stejně jako celý měsíc květen s májovými pobožnostmi. Uctívání Panny Marie bylo obzvláště silné v katolickém prostředí a je tomu tak zřejmě zejména ve Slovinsku. Svědčí o tom mnoho kostelů, kapliček, soch a početné legendy, písně, zjevení a zázraky spojované s Pannou Marií. Většina slovinských poutních kostelů je zasvěcených Panně Marii, mezi nimi rovněž nejznámější slovinský poutní kostel v Brezji. To vše přispělo ke skutečnosti, že uctívání Madony se stále odráží v bohatém duchovním životě, lidových zvycích, svátích, lidové slovesnosti a písňové tradici slovinského lidu.

K duchovným piesňam v ústnom repertoári slovenskej minority v Maďarsku.(Predbežné výsledky výskumov na prelome tisícročia)

Príspevok je sondou do materiálu zo širšie koncipovaného výskumu piesní spätých s ľudovou religiozitou v lokalitách s obyvateľstvom katolíckeho vierovyznania. Výskum sa realizuje v bilingvnom prostredí príslušníkov slovenských jazykových ostrovov v Maďarsku (1991–2011) a u Slovákov žijúcich na Slovensku. Autorka vychádza v prvom rade z materiálov získaných jej vlastným terénnym výskumom piesňového repertoáru v slovenskom jazyku u príslušníkov slovenskej diaspory v Maďarsku, ktorá vykazuje hybridný charakter. Duchovné piesne boli zaznamenané v ústnom podaní priamych nositeľov, prípadne miestnych pamätníkov ako aj v podobe zapísaných textov používaných i pri interpretácii piesní. V príspevku sa sledujú: a) problémy súvislosti duchovných piesní z ústneho podania s pilgrimsongs; b) zastúpenosť mariánskych piesní v získanom fonde; c) frekventované tematické okruhy duchovných piesní a ich kontextové väzby.

Smyčcové nástroje Štěpána Šopíka ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici

Studie se zabývá produkcí lidového houslaře a hudebníka Štěpána Šopíka z oblasti moravských Kopanic. Analýzou jeho výrobků dochovaných ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici se autor příspěvků snaží charakterizovat Šopíkovu tvorbu, kterou staví v určitých směrech do kontrastu vůči jinému lidovému houslaři, Martinu Kučovi ze Strážnice. Kvalita provedení jednotlivých exemplářů smyčcových nástrojů z dílny S. Šopíka dokládá zaměření především na funkčnost instrumentu, estetická stránka je naopak upozaděna. Z dochovaných Šopíkových nástrojů jsou čtyři uloženy ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (troje housle a baset/vilonocello), několik dalších instrumentů je v majetku muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.