Národopisná revue 3/2020

Č. 3, roč. 30 (2020)

Datum zveřejnění: 19. 10. 2020
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Současný venkov
Dvojjazyčné nápisy na Těšínsku aneb těšínský venkov jako experiment s pluralitou (Přemysl Mácha)
Vidiecke lokality v zázemí veľkých miest na Slovensku. Z výskumu suburbánnych obcí pri Bratislave (Juraj Janto)
Hontianska paráda – pozitívny príklad marginalizovanej obce Hrušov (Katarína Koštialová)
Inšpiračné zdroje kultúrno-spoločenských podujatí a slávností v súčasnom vidieckom prostredí (na príklade obcí Vlachovo, Soblahov, Malé Dvorníky a Liptovská Teplička) (Margita Jágerová)

Ostatní studie a materiály
Neškolení řemeslníci (tzv. náturisté) jako nositelé tradičních technologických postupů (s přihlédnutím k stavitelské tradici v oblastech nížinného domu na Moravě a na Slovensku) (Martin Novotný)

Proměny tradice
Národopisný soubor Postřekov – jeden z nejstarších folklorních souborů v ČR (Marta Ulrychová)

Ohlédnutí
Za Zdenkou Jelínkovou a lidovým tancem (Martina Pavlicová)
Čestmír Loukotka – pozapomenutý český amerikanista a lingvista (Oldřich Kašpar)

Rozhovor
O překračování hranic aneb rozhovor s Věrou Kapeller u příležitosti jejího životního jubilea (Jana Pospíšilová)

Společenská kronika
K osemdesiatke Milana Leščáka (Hana Hlôšková)
Zdravice Martě Šrámkové (Jana Pospíšilová)
Odešla Renata Zemanová (Markéta Palowská)

Konference
Etnologie mezi vědou a politikou: Vy/po/zneužívání etnologických věd od 19. století do současnosti (Oto Polouček)

Festivaly a další prezentace folkloru
Päť ročníkov ETNODOMU v rámci Folklórneho festivalu Východná (Margita Jágerová)
66. Chodské slavnosti jinak (Marta Ulrychová)

Recenze
A. P. Salkov: Nacionalno-territorialnyje konflikty v Centralno-Vostočnoj Jevrope vo vnešnej politike SSSR (1938–1949 gg.) (Kirill Shevchenko)
M. Yaír T.S.: Secret Mexico City (Oldřich Kašpar)
M. Pollack: Die Frau ohne Grab (Marta Ulrychová)
P. Liďák a kol: Upomínka z Rožnova. Padesát let Dílny lidové umělecké výroby Valašského muzea v přírodě (Alena Kalinová)
J. Šimánek: Doudlebsko od jara do zimy (Libor Drahoňovský)
L. Krčmář: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Domažlicku (Marta Ulrychová)
V. Thořová – J. Traxler – L. Tyllner – Z. Vejvoda (eds.): Lidové písně z Podřipska ve sbírce Františka Homolky. I. díl (Marta Toncrová)

Bez rubriky
Resumé


Národopisná revue 3/2020 je zaměřena na téma Současný venkov. Přemysl Mácha se věnuje problematice multikulturního soužití v oblasti Těšínska, a to zejména z jazykového hlediska (Dvojjazyčné nápisy na Těšínsku aneb těšínský venkov jako experiment s pluralitou). Juraj Janto se zaměřuje na studium slovenských venkovských lokalit v blízkosti velkých měst v druhé polovině 20. století (Vidiecke lokality v zázemí veľkých miest na Slovensku. Z výskumu suburbánnych obcí pri Bratislave). Katarína Koštialová se věnuje významu folklorního festivalu ve slovenské obci Hrušov ve vztahu k dané lokalitě a jeho obyvatelům (Hontianska paráda – pozitivný príklad marginalizovanej obce Hrušov). Margita Jágerová analyzuje kulturně-společenské aktivity ve vybraných obcích na Slovensku (Inšpiračné zdroje kultúrno-spoločenských podujatí a slávností v súčasnom vidieckom prostredí /na príklade obcí Vlachovo, Soblahov, Malé Dvorníky a Liptovská Teplička/). Mimo téma je zařazen text Martina Novotného o venkovském stavitelství a roli neškolených řemeslníků (Neškolení řemeslníci /tzv. náturisté/ jako nositelé tradičních technologických postupů /s přihlédnutím k stavitelské tradici v oblastech nížinného domu na Moravě a na Slovensku/).
V Proměnách tradice Marta Ulrychová přibližuje historii Národopisného souboru Postřekov, jednoho z nejstarších českých folklorních souborů. V rubrice Ohlédnutí Martina Pavlicová připomíná 100. výročí narození moravské etnochoreoložky Zdenky Jelínkové (1920– 2005) a Oldřich Kašpar 125 let od narození iberoamerikanisty a lingvisty Čestmíra Loukotky (1895–1966). Rubrika Rozhovor je věnována životnímu jubileu v Rakousku působící české etnoložky Věry Kapeller (nar. 1950). Společenská kronika připomíná jubilea folkloristů Milana Leščáka (nar. 1940) a Marty Šrámkové (nar. 1935) a přináší nekrolog etnografky Renaty Zemanové (1927–2020). Další pravidelné rubriky jsou věnovány zprávám z konferencí, festivalů a recenzím odborné literatury.


Dvojjazyčné nápisy na Těšínsku aneb těšínský venkov jako experiment s pluralitou

Článek pojednává o konfliktech ve venkovských obcích Těšínska, které v posledních patnácti letech vyvolalo zavádění dvojjazyčných, česko-polských nápisů. Téma je analyzováno v kontextu politiky toponymie a diskuzí o modelech soužití v multikulturních společnostech. Text stručně představuje vybrané výsledky mnohaletého výzkumu opírajícího se o analýzu jazykové krajiny, mediálního diskurzu a názorů místních obyvatel, představitelů obcí a zástupců polských organizací zjištěných pomocí rozhovorů a dotazníků. Výzkum ukázal, že dvojjazyčné nápisy hrají významnou roli v česko-polských vztazích na Těšínsku. Ačkoliv média reportovala o zavádění nápisů příznivě, většina obyvatel hlásících se k české národnosti dvojjazyčné nápisy i po více jak deseti letech od jejich zavedení nadále odmítá. Nejčastěji argumentují nutností přizpůsobení polské menšiny české většině. Snahy polské menšiny o zavedení nápisů v mnoha obcích neuspěly vůbec, v jiných uspěly jen částečně. Jen několik obcí zavedlo nápisy nad rámec jejich zákonné povinnosti a otevřelo tak dveře ke skutečnému multikulturnímu soužití.

Vidiecke lokality v zázemí veľkých miest na Slovensku. Z výskumu suburbánnych obcí pri Bratislave

Jednou z dôležitých kategórií vidieckych lokalít sú tzv. zázemia miest; obce, ktoré sú spojené s blízkym urbánnym sídlom zamestnaním a ďalšími aktivitami svojich obyvateľov. Mnohé z nich sú súčasťou procesu suburbanizácie s narastajúcou výstavbou a populáciou. Proces (modernej) suburbanizácie sa na Slovensku objavil v druhej polovici 90. rokov najvýraznejšie pri Bratislave a v blízkosti ďalších väčších miest. Táto kategória obcí rastie čo do veľkosti a počtu, preto sa stáva čoraz významnejším fenoménom vidieckeho, resp. vidiecko-mestského osídlenia. Kvalitatívny etnografický výskum týchto sídel na Slovensku je ešte stále na začiatku. Pri výskume dvoch lokalít pri Bratislave sme sa zamerali na zisťovanie úrovne a foriem vzťahov medzi pôvodnými obyvateľmi a prisťahovalcami. Všímali sme si aj motiváciu nových obyvateľov prisťahovať sa do obce. Dáta sme získali z výpovedí informátorov v etnografickom rozhovore. Z ich analýzy vyplynulo, že kontakty medzi dvoma sledovanými skupinami sú náhodné a sporadické, ich forma je formálna a zdvorilostná. Najčastejšími faktormi pre prisťahovanie do vidieckej obce boli cena domu, túžba žiť v „zelenom“ a pokojnom vidieckom prostredí, pocit súkromia a slobody.

Hontianska paráda – pozitívny príklad marginalizovanej obce Hrušov

Štúdia identifikuje činitele, ktoré vstúpili do procesu úspešného etablovania festivalu Hontianska paráda v slovenskom Hrušove. Zároveň poukazuje aj to, ako vice versa toto podujatie ovplyvnilo obec a jej obyvateľov. Prezentuje i prípadné ohrozenia vo väzbe na lokalitu i festival. Hrušov (nositeľ titulu Dedina roka 2013) leží v marginalizovanej lokalite, ktorá lokálne spoločenstvo na jednej strane devalvuje, na strane druhej ho motivuje k súdržnosti i spolupráci. Ukazuje sa, že podstatným činiteľom odolnosti voči nepriaznivým determinantom sú samotní občania, komunita, kvalitní lídri, koexistencia generácii i medzigeneračná transmisia kultúrnych hodnôt. Všetky zmienené aspekty môžeme považovať za základné činitele pre etablovanie a udržanie festivalu celoslovenského rozmeru. Festival predstavuje určitú formu reprezentácie lokálneho spoločenstva, je nástrojom marketingu, podieľa sa na tvorbe imidžu a značky obce/ regiónu. Zároveň je aj dôležitým faktorom zmeny smerujúcej k otvorenosti v prospech obce a jej obyvateľov. Festival prináša aj ohrozenia, ku ktorým patrí najmä environmentálne zaťaženie obce, ale kľúčovým ohrozením lokality je ubúdajúci počet obyvateľov.

Inšpiračné zdroje kultúrno-spoločenských podujatí a slávností v súčasnom vidieckom prostredí (na príklade obcí Vlachovo, Soblahov, Malé Dvorníky a Liptovská Teplička)

Štúdia poskytuje komparatívnu analýzu súčasných foriem celoročných kultúrnych a spoločenských slávností na príklade štyroch vybraných obcí. Definuje základné inšpiračné zdroje týchto aktivít, faktory ovplyvňujúce danú sféru, definuje taktiež identické a odlišné prvky, možnosti využívania „societálneho kapitálu“ (ľudského, sociálneho a kultúrneho) každej obce v tejto oblasti. Základným inšpiračným zdrojom pre väčšinu kultúrno-spoločenských podujatí je miestna ľudová kultúra, v rámci nej najmä tradičný kalendárny obyčajový cyklus, v niekoľkých prípadoch prepojený s cirkevnými sviatkami. V posledných desaťročiach sa podujatia venované deťom, resp. rodinám s deťmi, matkám a dôchodcom stali akýmisi „kultúrnymi a sociálnym konštantami“ nielen vo vidieckom, ale aj v mestskom prostredí. Výskum potvrdil nezáujem obyvateľov o slávenie štátnych a politických udalostí. Najmä v prímestských oblastiach je zjavný import nových globalizovaných fenoménov, izolovanejšie obce majú lepšie podmienky na rozvoj lokálnej tradičnej kultúry. Článok prezentuje niektoré zistenia týkajúce sa „societálneho kapitálu“, najmä nerovnakého využívania ľudského a kultúrneho kapitálu v sledovaných obciach, taktiež zdôrazňuje dôležitosť aktivizmu obyvateľov a podpory tejto oblasti miestnymi samosprávami či vytváranie podmienok pre kultúrne zázemie a infraštruktúru.

Náturisté jako nositelé tradičních technologických postupů (s přihlédnutím k stavitelské tradici v oblastech nížinného domu na Moravě a na Slovensku)

Stať přibližuje okolnosti vzniku venkovských staveb na území bývalého Československa (Morava, Slovensko). Časově se jedná především o období od druhé poloviny 19. století až do 80. let století minulého. V etnologii jde se málo frekventované téma, čemuž odpovídá i množství relevantní literatury. V textu je zohledněna výroba stavebních prvků a podíl svépomocné práce (účast rodiny a sousedů při stavebních pracích). Nastíněn je termín náturista (nevyučený venkovský stavitel) a proměna jeho významového vnímání v čase. V případě tradičních technologických stavebních postupů vážících se převážně na práci s nepálenou hlínou jsou zmíněny i okolnosti jejich ústupu, omezené realizace i jejich krátkodobé renesance na počátku druhé poloviny 20. století. Znalosti vážící se k údržbě starých hliněných staveb se ve zkoumané oblasti udržely zhruba do sklonku 70. let 20. století a skokově se vytratily s úmrtím posledních nositelů této tradice. Zajímavým fenoménem, kterému je ve stati věnována pozornost, je svépomocná podomácká výroba škvárobetonových tvárnic. Jednalo se o jev, jenž byl typický pro venkovské stavitelství v Československu od 60. let 20. století.

Proměny tradice
Marta Ulrychová
Recenze
Marta Toncrová
Ohlédnutí
Martina Pavlicová
Ohlédnutí
Oldřich Kašpar
Rozhovor
Jana Pospíšilová
Společenská kronika
Hana Hlôšková
Společenská kronika
Jana Pospíšilová
Společenská kronika
Markéta Palowská
Konference
Oto Polouček
Festivaly a další prezentace folkloru
Margita Jágerová
Festivaly a další prezentace folkloru
Marta Ulrychová
Recenze
Kirill Shevchenko
Studie k tématu Současný venkov
Přemysl Mácha
Recenze
Oldřich Kašpar
Studie k tématu Současný venkov
Juraj Janto
Recenze
Marta Ulrychová
Studie k tématu Současný venkov
Katarína Koštialová
Recenze
Alena Kalinová
Studie k tématu Současný venkov
Margita Jágerová
Recenze
Libor Drahoňovský
Ostatní studie a materiály
Martin Novotný
Recenze
Marta Ulrychová
Národopisný soubor Postřekov – jeden z nejstarších folklorních souborů v ČR
V. Thořová – J. Traxler – L. Tyllner – Z. Vejvoda (eds.): Lidové písně z Podřipska ve sbírce Františka Homolky. I. díl
Za Zdenkou Jelínkovou a lidovým tancem
Čestmír Loukotka – pozapomenutý český amerikanista a lingvista
O překračování hranic aneb rozhovor s Věrou Kapeller u příležitosti jejího životního jubilea
K osemdesiatke Milana Leščáka
Zdravice Martě Šrámkové
Odešla Renata Zemanová
Etnologie mezi vědou a politikou: Vy/po/zneužívání etnologických věd od 19. století do současnosti
Päť ročníkov ETNODOMU v rámci Folklórneho festivalu Východná
id článku: 593
9859
9790
9789
9788
9787