Národopisná revue 3/2022

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 3/2022

Vloženo: 10. 10. 2022
OBSAH

Studie a materiály k tématu Proměny zemědělství
Farmárstvo ako kontrakultúra: Rodinné hospodárstva v strednej Bosne (Andrej Mentel)
Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců (Miroslav Válka)
Vplyv baníctva na proces adaptácie nemeckej minority v okolí Nitrianskeho Pravna s akcentom na poľnohospodárstvo (Marián Žabenský)
Quo vadis? České a moravské zemědělství v letech 2000–2020 (Pavel Novák)
Proměny tradice
Od tradičního zemědělského hospodaření k zemědělské velkovýrobě na Slovácku (Josef Jančář)
Lazce po roce 1948 – vzpomínky na kolektivizaci zemědělství v jedné hanácké vesnici (M.K.)
Ohlédnutí
Sté výročí narození Volodymyra Hošovského aneb Cesta ke kybernetické etnomuzikologii (Lubomír Tyllner)
Sto let od narození Georga Richarda Schroubka (Petr Lozoviuk)
Společenská kronika
Jubilantka Jana Pospíšilová (Helena Beránková)
Šesťdesiatnik Jaroslav Skupnik (Juraj Buzalka)
Za Helenou Bočkovou (Václav Štěpánek)
Konference
Generální konference ICOM Prague 2022 (Terezie Řánková)
24th International Wind Music Conference, Bolzano (Barbora Turčanová)
Výstavy
Muzeum knoflíků v hornofalckém Bärnau (Marta Ulrychová)
Festivaly
MFF Strážnice 2022: Postpandemická euforie (Matěj Kratochvíl)
Recenze
Je. P. Serapionova: Čechi i slovaki v Rossijskoj imperii (poslednjaja tret‘ XIX – načalo XX veka) (Petr Lozoviuk)
K. Popelková: Vinohradnícke mesto v etnologickej perspektíve (Peter Salner)
M. Vrzgulová (ed.) – P. Salner: Dvojrozhovor. O pamäti, etnológii a meste... (Jana Nosková)
J. Šimánek: Doudlebsko v kuchyni a u stolu. Lidová strava z jihu Čech (Marta Toncrová)
Z. Magyar: A magyar történeti mondák katalógusa. Típus- és motívumindex (József Liszka)
M. Krist: Letinám. Z historie obce a lázní Letiny (Marta Ulrychová)
B. Iljuk (ed.): Můj návrat do staré vlasti (Veronika Beranská)
Sborník Muzea Českého lesa v Tachově (Marta Ulrychová)
Contents in English


Národopisná revue 3/2022 je věnována tématu Proměny zemědělství

Farmárstvo ako kontrakultúra: Rodinné hospodárstva v strednej Bosne (Andrej Mentel)
Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců (Miroslav Válka)
Vplyv baníctva na proces adaptácie nemeckej minority v okolí Nitrianskeho Pravna s akcentom
na poľnohospodárstvo
(Marián Žabenský)
Quo vadis? České a moravské zemědělství v letech 2000–2020 (Pavel Novák)

Obsah dalších rubrik naleznete v obsahu.


Farmárstvo ako kontrakultúra: Rodinné hospodárstva v strednej Bosne

Andrej Mentel

Štúdia analyzuje postavenie rodinných hospodárstiev v strednej Bosne ako jednej zo stratégií adaptácie na ekonomický a spoločenský prepad súvisiaci s transformáciou ťažkého priemyslu. Základným argumentom je, že okrem pragmatickej motivácie zabezpečiť živobytie pre svoju rodinu ide pri súčasných roľníkoch aj o cieľavedomé úsilie o alternatívu voči spoločnosti, ktorú títo aktéri vnímajú ako skazenú, zasiahnutú korupciou a principiálne nereformovateľnú. Oproti generalizovanej nedôvere obyvateľov voči inštitúciám presadzujú posilňovanie personalizovaných sietí dôvery. Potraviny vyprodukované rodinnými farmami majú okrem bezprostredného úžitku aj dôležitú symbolickú hodnotu ako „autentické“ či „skutočné“. Táto hodnota súvisí s hodnotami spojenými s ochranou životného prostredia, no odlišuje sa od diskurzu „prírodných“ alebo „organických“ potravín. Obnova rodinných fariem v strednej Bosne dá považovať za kontrakultúru, ktorej ambíciou je priniesť alternatívu voči negatívne vnímaným dominantným trendom v spoločnosti, a to posilňovaním lokálnych spoločenstiev. „Autentická strava“ sa stáva jednotiacim materializovaným symbolom tejto kontrakultúry.

odkaz na článek v PDF

Poválečný život a kolektivizace moravského venkova pohledem aktérů – malozemědělců

Miroslav Válka

V druhé polovině 20. století prožil moravský venkov dvě vývojové diskontinuity. První souvisela s kolektivizací provedenou po roce 1948, druhá vedla naopak po roce 1989 k likvidaci jednotných zemědělských družstev a ke vzniku zemědělských družstev vlastníků nebo různě velkých agropodniků. Kolektivizace vesnice zásadním způsobem změnila život na vesnici, nejdříve ve sféře ekonomicko-výrobní, ale zasáhla i do sociální struktury vesnice a do sféry kulturní. Probíhala podle osvědčeného schématu: intenzivní agitací, nátlakem, zastrašováním, likvidací velkých selských statků, ale i konfiskací moderní zemědělské techniky (např. traktorů). Netýkala se jen středních rolníků, sedláků, ale také malozemědělců, z nichž ti „pokrokoví“ často stáli u zrodu místního jednotného zemědělského družstva. Studie na příkladu jedné rodiny z obce Závist (okr. Blansko) dokumentuje, jaké bylo hospodářské zázemí malozemědělce, jeho každodenní život a okolnosti, které ovlivňovaly jeho vstupu do jednotného zemědělského družstva.

odkaz na článek v PDF

Vplyv baníctva na proces adaptácie nemeckej minority v okolí Nitrianskeho Pravna s akcentom
na poľnohospodárstvo

Marián Žabenský

Štúdia sa zaoberá problematikou vplyvu baníctva na proces adaptácie nemeckej kultúrnej minority s dôrazom na poľnohospodárstvo. Na sledovanie týchto procesov bola použitá multitemporálna analýza výrezov kultúrno-krajinných vrstiev, ktorá porovnáva stav kultúrnej krajiny s akcentom na vybrané triedy využitia krajiny. Dôraz sa kladie na extravilán Nitrianskeho Pravna, ktoré bolo v 14. storočí kolonizované nemecky hovoriacim obyvateľstvom. Závery sú zamerané na definovanie konkrétnych faktorov, ktoré ovplyvnili adaptáciu poľnohospodárskej krajiny. Ide predovšetkým o tvar pozemkov ako pozostatok po emfyteutickej kolonizácii, exploatáciu extravilánu za účelom baníctva, neúspešný rozvoj poľného hospodárstva, rozvoj živočíšnej produkcie a remesiel, stagnáciu a zánik vinohradníctva. Ďalšie závery sú zamerané na zmeny v sociálno-organizačnej štruktúre mestečka a na posúdenie procesu adaptácie. Pre relevantnejšie zhodnotenie predmetnej problematiky bola využitá aj analýza tried využitia krajiny. Jej výsledky potvrdzujú niektoré závery uvádzané v tomto príspevku.

odkaz na článek v PDF

Quo vadis? České a moravské zemědělství v letech 2000–2020

Pavel Novák

Studie zpracovaná statistickými a historickými metodami poskytuje tvrdá statistická data pro etnologický výzkum. Předložená práce dokládá, že i přes redukované osevní plochy i počty hospodářských zvířat je díky vzrůstu hektarových výnosů a užitkovosti zemědělství České republiky potravinově bezpečné. Vznikly nové směry zemědělského podnikání, především údržba krajiny, produkce plodin pro nezemědělské užití, agroturistika a ekologické zemědělství. Ve sledovaném období byla dokončena privatizace státních statků a restituce majetku komunistickým režimem postižených osob. Dosud probíhají církevní restituce. Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu i na zaměstnanosti stále klesá a v produktivitě práce zemědělství jen velmi zvolna zmenšuje náskok průmyslu. Zemědělci mají potíže uplatnit své výrobky v hypermarketech ve vlastnictví zahraničních firem a v zahraničním obchodu převažuje dovoz nad vývozem. Podnikat v zemědělství se přestává vyplácet, a to i přes vysokou míru dotací a zásluhou nízkých mezd není práce v zemědělství výhodná ani pro zaměstnance. V evropském srovnání patří Česká republika k průměru. Z dlouhodobého hlediska je na dotacích postavená zemědělská politika Evropské unie i České republiky neudržitelná.

odkaz na článek v PDF