Národopisná revue 4/2009

Č. 4, roč. 19 (2009)

Datum zveřejnění: 11. 12. 2009
PDF
celého čísla
OBSAH

Články a studie
Transdisciplinarita a vzpomínkové vyprávění (Marta Šrámková)
Texty a kontexty. Několik poznámek k postavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologii a kulturní antropologií (Petr Janeček)
Rarášok a zmok ako kultúrne reprezentácie alebo Prečo prežitky prežívajú? (Tatiana Bužeková)
Středověké exemplum a současný folklor (Dorota Simonides)

Proměny tradice
Mikulášská obchůzka v Banticích na Znojemsku (Eva Večerková)

Rozhovor
Od piesne k obrazu. (K jubileu Evy Krekovičovej) (Tatiana Bužeková)

Společenská kronika
K životnímu jubileu Aleny Prudké (Karel Pavlištík)
Zdeněk Bláha - 80 let (Zdeněk Vejvoda)
Na paměť Zdeňka Mišurce (Karel Pavlištík)

Diskuse
O pomníkoch v etnických a politických zápasoch na Slovensku (Ferdinand Vrábel)

Konference
Antonín Václavík (1891-1959) a evropská etnologie (Roman Doušek)

Festivaly, koncerty
XVII. ročník DMFF "Štěpy 2009" (Petr Horehleď)
Stroj sa nezadrheł... aneb O jízdě králů, letošní Strážnici, Horňáckých slavnostech a hodech ve Skoronicích (Josef Holcman)
Folklorní festival Pardubice - Hradec Králové poosmnácté (Kateřina Černíčková)
Ohlédnutí za 21. Celostátní přehlídkou dětských folklorních souborů (Kateřina Černíčková)
Chodské Výhledy (Barbora Čumpelíková)
Podpolianske paradoxy. (Postrehy laického návštevníka) (Zuzana Botiková)
Koliesko 2009 (Petra Klobušická)

Recenze
J. Poláková (ed.): Tradiční řemesla, profese a zaměstnání Romů (přírůstky 1991-2007) (Arne B. Mann)
J. Jech: Krakonoš. Vyprávění o vládci Krkonošských hor od nejstarších časů až po dnešek (Jan Luffer)
J. Luffer (ed.): Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti (Jaroslav Otčenášek)
Z. Profantová (ed.): Malé dejiny veľkých udalostí III (Jana Nosková)
H. Hlôšková - A. Zelenková (eds.): Slavista Frank Wollman v kontexte literatúry a folklóru l-ll (Andrea Zobačová)
M. Toncrová (ed.): Vývojové proměny etnokulturní tradice (Karel Pavlištík)
J. Hlaváč - D. Macháček (eds.): Slovácký krúžek v Praze 1996-2006 (Karel Pavlištík)

Zprávy
Muzičky 2009 (Petr Číhal)
Národopisné muzeum v Kloboukách u Brna (Jarmila Vrtalová)
Nositelé tradice lidových řemesel v roce 2009 (Martin Šimša)
Cena Ministerstva kultury pro Libuši Hynkovou (Bohumíra Cveklová)

Ročníkový obsah
Resumé


Národopisná revue 4/2009 je věnována problematice slovesné folkloristiky, textu a transdisciplinaritě. Marta Šrámková se ve své studii věnuje transdisciplinaritě jako metodologickému konceptu (Transdisciplinarita a vzpomínková vyprávění). Petr Janeček se zabývá vývojem slovesné folkloristiky v kontextu dalších vědeckých disciplín (Texty a kontexty. Několik poznámek k postavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologií a kulturní antropologií). Slovenská etnoložka Tatiana Bužeková se zaměřuje na uplatnění kognitivní antropologie při zkoumání folklorního materiálu, zejm. žánru pověrečných vyprávění (Rarášok a zmok ako kultúrne reprezentácie alebo prečo prežitky prežívajú?). Polská folkloristka Dorota Simonides hledá paralelu mezi středověkými prameny a současnou orální slovesností (Středověké exemplum a současný folklor).

V rubrice Proměny tradice se Eva Večerková zabývá současnou obyčejovou tradicí (Mikulášská obchůzka na Znojemsku). Rubrika Rozhovor je věnována slovenské etnoložce Evě Krekovičové (*1949), Společenská kronika připomíná jubilea etnoložky Aleny Prudké (*1949), hudebníka Zdeňka Bláhy (*1929) a uveřejňuje nekrolog etnologa Zdeňka Mišurce (1925–2009). Další pravidelné rubriky obsahují diskusní příspěvky, zprávy z konferencí, festivalů, oborové činnosti, recenze nových publikací a zprávy o činnosti Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.


​Transdisciplinarita a vzpomínkové vyprávění

Na příkladě jednoho folklorního druhu – vzpomínkového vyprávění – je stať míněna jako úvaha nad vztahem folkloristiky k metodologii multidisciplinarity, interdisciplinarity a zejména k novému metodologickému proudy – k transdisciplinaritě. Prokazuje se, že folklor vždy odráží společenské, kulturní, historické, etnografické a jiné „nefolklorní“ jevy, v nichž se realizuje, plní své funkce a je aktualizován. Proto je (a musí být) vztah folkloristiky k jiným disciplinám otevřený a její metodologie nutně interdisciplinární, ale hlavní a určující kritéria analýzy a interpretace folkloru nemohou být metodami „nefolklorních“ disciplín suplovány. Metodologie transdisciplinarity předpokládá mezioborové uplatnění takového vyabstrahovaného folklorního jevu (faktu, znaku), který se stane součástí problematiky stojící nad interdisciplinárním přístupem a představující jeho obecný „svorník“. Uplatňují se pak prvky antropologie, kulturologie, sociologie, komunikační aj. V analýze se využívá a komentuje nová odborná literatura. Pozorování obecné povahy jsou demonstrována na různých variantách vzpomínkového vyprávění. Zdůrazňují se také tradice a poznatky české folkloristiky.

Texty a kontexty. Několik poznámek k postavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologií a kulturní antropologií

Studie je stručným zamyšlením nad aktuálním postavením slovesné folkloristiky (nejen) v domácím akademickém diskurzu. Ačkoli v samotných počátcích etnologických bádání stála v popředí studia folklorních textů a výraznější zájem o artefakty materiální kultury či lidovou kulturu jako celek se objevil až daleko později, v současnosti se studium folkloru ocitá v určité marginální pozici, mimo jiné i v rétorice proponentů nejrůznějších směrů kulturní a sociální antropologie. Příspěvek se zamýšlí nad příčinami tohoto soudobého jevu, stručně uvažuje o inherentních charakteristikách folkloristické disciplíny, a zároveň nastiňuje podněty k jejímu dalšímu rozvíjení. Hlavní smysl a význam slovesné folkloristiky, disciplíny stojící ve zdánlivě „schizofrenní“ pozici na pomezí humanitních a společenských věd, vidí nikoli v přejímání dobově konjunkturálních témat, teorie či metodologie jiných oborů, ale v důrazu na sběr a analýzu samotných ústně šířených textů, které by měly stát v popředí folkloristických výzkumů především.

Rarášok a zmok ako kultúrne reprezentácie alebo Prečo prežitky prežívajú?

Témou príspevku je uplatnenie perspektívy kognitívnej antropológie pri skúmaní folklórneho materiálu. Cieľom je ukázať, že používané vo folkloristike termíny „povery“ a „ľudová viera“ sú poplatné chápaniu folklóru ako prežitku dávnej minulosti charakteristickému pre staršiu antropologickú teóriu kultúrnej evolúcie. Kognitívna antropológia ponúka alternatívny prístup k skúmaniu kultúrnych javov. Z kognitívnej perspektívy sú takzvané poverové predstavy reprezentáciami obsahujúcimi anti-intuitívne koncepty. Aj keď niektoré z nich môžu mať pôvod v pohanských predstavách, táto skutočnosť nie je určujúcim prvkom ich transmisie: šírenie anti-intuitívnych konceptov je podmienené konkrétnymi vlastnosťami ľudského myslenia. Narácie, ktoré ich obsahujú, súvisia s konkrétnym sociálnym kontextom; môžu, ale nemusia byť spojené s náboženským cítením a náboženskými predstavami. Na konkrétnom príklade reprezentácií raráška a zmoka autorka ukazuje, že hypotetický náboženský pôvod folklórnych obrazov nevysvetľuje ich „prežívanie“ v súčasnosti. Distribúcia reprezentácií raráška a zmoka sa môže vysvetliť v termínoch Boyerovej teórie šírenia anti-intuitívnych predstáv. Rarášok a zmok sa objavujú v naráciách spojených s interpretáciou negatívnych udalostí prostredníctvom nadprirodzeného pôsobenia. Dlhodobá reprodukcia zodpovedajúcich naratívnych schém sa vysvetľuje ďalšími kognitívnymi teóriami vzťahujúcimi sa na aspekty myslenia súvisiacimi s konkrétnymi sociálnymi situáciami.

Středověké exemplum a současný folklor

Ve studii je uplatněn jak pohled na význam exempel, tak řídce uplatněný metodologický postuip, tj. Interpretace současných vyprávění senzací jako paralela k vyprávění středověkých exempel. Velký význam se přitom připisuje zasazení exempel a vůbec folklorního vyprávění do širších souvislostí kultury, vzdělanosti a „každodenního života“, pro který je – na rozdíl od středověku – v současnosti charakteristické rychlé tempo a nové způsoby šíření informací. Důležitou roli přitom hraje koexistence různých společenských vrstev, tradic a kultur. Exempla se chápou jako určitý druh přemostění folkloru a literatury, realizovaný v činnosti středověkých kazatelů. Zdůrazňuje se jak etická funkce exempel, tak jejich podíl na vytváření kulturněhistoprického povědomí. Četná exempla se vývojově transformují v jiné folklorní druhy. V interpretaci exempel i současných vyprávění senzací je nutný zřetel k vyprávěcí situaci i k příjemci. Variabilita vyprávění je vyvolávána aktualizací místa, času a okolností, za nichž se vyprávění realizuje. Folklorista musí tento proces sledovat.

Festivaly, koncerty
Kateřina Černíčková
Bez rubriky
Festivaly, koncerty
Kateřina Černíčková
Bez rubriky
Festivaly, koncerty
Barbora Čumpelíková
Články a studie
Marta Šrámková
Festivaly, koncerty
Zuzana Botiková
Články a studie
Petr Janeček
Festivaly, koncerty
Petra Klobušická
Články a studie
Tatiana Bužeková
Recenze
Arne B. Mann
Články a studie
Dorota Simonides
Recenze
Jan Luffer
Proměny tradice
Eva Večerková
Recenze
Jaroslav Otčenášek
Rozhovor
Tatiana Bužeková
Recenze
Jana Nosková
Společenská kronika
Karel Pavlištík
Recenze
Andrea Zobačová
Společenská kronika
Zdeněk Vejvoda
Recenze
Karel Pavlištík
Společenská kronika
Karel Pavlištík
Recenze
Karel Pavlištík
Diskuse
Ferdinand Vrábel
Zprávy
Petr Číhal
Konference
Roman Doušek
Zprávy
Jarmila Vrtalová
Festivaly, koncerty
Petr Horehleď
Zprávy
Martin Šimša
Festivaly, koncerty
Josef Holcman
Zprávy
Bohumíra Cveklová
Folklorní festival Pardubice - Hradec Králové poosmnácté
Ročníkový obsah
Ohlédnutí za 21. Celostátní přehlídkou dětských folklorních souborů
Resumé
Chodské Výhledy
Transdisciplinarita a vzpomínkové vyprávění
Podpolianske paradoxy. (Postrehy laického návštevníka)
Texty a kontexty. Několik poznámek k postavení slovesné folkloristiky mezi evropskou etnologii a kulturní antropologií
Koliesko 2009
Rarášok a zmok ako kultúrne reprezentácie alebo Prečo prežitky prežívajú?
id článku: 547
10115
10114
10113
10112
10111