Národopisná revue 4/2013

Č. 4, roč. 23 (2013)

Datum zveřejnění: 12. 12. 2013
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Krajané a současné migrační procesy (Zdeněk Uherek)
"Českoslovenství" na konci světa: krajané na Tasmánii (Stanislav Brouček)
Krajanská lidová léčba a ritualizované praktiky u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu přesídlených do České republiky (Veronika Beranská)
Současný stav evangelického reformovaného sboru v Zelově na příkladu smíšených manželství (Barbara Kučerová)
Ukrajinská diaspora v Severní Americe, její kultura a etnografické publikace (Dagmar Petišková)

Proměny tradice
České, moravské a slovenské tradice krajanů v oblasti Minneapolis (St. Paul, MN, USA) (Lucie Šilerová - Frank Trnka)

Ohlédnutí
Jaroslav Mackerle a jeho národopisné dílo o Malé Hané (Lukáš F. Peluněk)

Rozhovor
"Člověk by měl vědět, co dělá" - rozhovor s Jiřím Pavlicou při příležitosti životního jubilea (Alžbeta Lukáčová)

Společenská kronika
Jubilující Jiřina Veselská (Daniel Drápala)
Blahopřání Jitce Matuszkové (Helena Beránková)

Konference
Muž a žena - vzťahové súvislosti v kontexte múzejných zbierok (Zuzana Pešťanská)
Konference ICCN v Dubrovníku (Helena Beránková)
Revitalizace, zachování a utváření kulturní identity nativních amerických indiánů (Anna Pogranová)

Výstavy
Sališský umělec Shaun Peterson v Praze: umění indiánů amerického Severozápadu (Barbora Půtová)

Recenze
P. Lozoviuk: Grenzland als Lebenswelt. Grenzkonstruktionen, Grenzwahrnemungen und Grenzdiskurse in sächsisch-tschechischer Perspektive (Jitka Zalabáková)
P. Slavkovský: Slovenská etnografia (Josef Jančář)
R. Stoličná-Mikolajová (ed.) - K. Nováková: Kulinárska kultúra regiónov Slovenska (Miroslav Válka)
J. Pácalová (ed.): Slovenské rozprávky (1845-1883) (Marta Šrámková)
M. Haller et al.: Pašeráci a podloudníci na česko-bavorské hranici (Marta Ulrychová)
J. Holcman: Stroj se (ne)zadrhl (Jan Krist)

Návrh Etického kodexu České národopisné společnosti (Daniel Drápala, Petr Janeček, Jana Nosková)
Ročníkový obsah
Resumé


Národopisná revue 4/2013 je věnována problematice krajanů. Zdeněk Uherek nastiňuje dané téma z pohledu teorie migrace a zabývá se faktory podmiňujícími vznik krajanských komunit v Evropě (Krajané a současné migrační procesy). Stanislav Brouček zaměřuje pozornost na české a slovenské imigranty, kteří se usadili na australském ostrově Tasmánie („Českoslovenství“ na konci světa: Krajané na Tasmánii). Veronika Beranská se věnuje systému léčitelských praktik v kultuře ukrajinských a kazachstánských Čechů (Krajanská lidová léčba a ritualizované praktiky u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu přesídlených do České republiky). Barbora Kučerová připomíná enklávu českého přistěhovalectví ve středním Polsku (Současný stav evangelického reformovaného sboru v Zelově na příkladu smíšených manželství) a Dagmar Petišková mapuje ukrajinské imigranty v USA a v Kanadě (Ukrajinská diaspora v Severní Americe, její kultura a etnografické publikace). V Proměnách tradice je uveřejněn příspěvek autorů Lucie Šilerové a Franka Trnky České, moravské a slovenské tradice krajanů v oblasti Minneapolis (St. Paul, MN, USA). Rubrika Ohlédnutí připomíná osobnost Jaroslava Mackerleho (1913–1964) a jeho národopisné dílo o Malé Hané (autor Lukáš F. Peluněk), rubrika Rozhovor je věnována hudebníkovi Jiřímu Pavlicovi (nar. 1953). Společenská kronika připomíná životní jubilea etnoložek Jitky Matuszkové (nar. 1953) a Jiřiny Veselské (nar. 1943). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy z konferencí, výstav, recenze nových knih a další informace z oboru, včetně návrhu Etického kodexu České národopisné společnosti.20


Krajané a současné migrační procesy

Text je úvodní statí k monotematickému číslu o krajanech Národopisné revue. Jeho cílem je zařadit krajanskou problematiku do širšího kontextu, ukázat, že se vztah ke krajanům v jednotlivých státech liší, demonstrovat, že v řadě zemí jsou vystěhovalectví a vztahy s krajany podstatnou složkou dějin a součástí národně identifikačních procesů. Text se zabývá též faktory, které utužují vztah mezi zdrojovou a cílovou zemí migrace. Zároveň ukazuje, že problematika krajanů nezahrnuje jen téma emigrace, ale též návratových migrací a z tohoto hlediska krajanská problematika v Evropě a v České republice v posledních letech spíše nabývala, než ztrácela na aktuálnosti. Příklady jednotlivých krajanských komunit jsou především evropské. Autor se zaměřil na příklady českých krajanů, okrajově též hovoří o německých, polských, irských a arménských komunitách. V závěru též zmiňuje současný trend dvojí rezidence a transnacionálního životního stylu.

„Českoslovenství“ na konci světa: krajané na Tasmánii

Studie odhaluje na základě písemných materiálů, rozhovorů a dosavadní literatury proces „prožívaného českoslovenství“ u českých a slovenských imigrantů od 50. let 20. století do současnosti na Tasmánii. Studie vychází ze dvou faktorů, ovlivňujících jejich adaptaci. Prvním byl prožitek ze specifického transferu, vlastně opakovaného útěku (hlavně u exulantů po roce 1948). Druhým faktorem byla proměňující se australská migrační politika. Časový i problémový záběr se dotýká základních parametrů jejich nové existence, kterou vnímají jako prostor k sebevyjádření. Prožívané českoslovenství se uskutečňovalo ve smyslu státní příslušnosti, která jim byla emigrací odňata, avšak k níž se nadále vědomě hlásili, což představuje mírný paradox: tj. co už fakticky neměli (československé občanství), se stávalo pro ně vzájemným poutem. Při návratech do svého původního domova (po roce 1989) však zjišťovali, že kvalita především mezilidských vztahů se v českých zemích i na Slovensku neslučuje s normami, které si navykli vnímat a praktikovat v tasmánském prostředí. To je většinově vedlo k uvědomělejšímu ztotožnění se s novým domovem na Tasmánii a odvádělo od záměrů reemigrovat zpět do Čech, na Moravu či Slovensko.

Krajanská lidová léčba a ritualizované praktiky u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu přesídlených do České republiky

Studie pojednává o lidové léčbě a praktikách s ní spojených tak, jak se uchovaly v paměti přesídlených českých krajanů z oblasti bývalého Sovětského Svazu, jmenovitě z Ukrajiny a Kazachstánu, na území České republiky. Zvláštní pozornost je věnována ritualizovaným praktikám a lidové magii slova, jako jsou léčebné postupy, zaříkání a zažehnávání. Pojednání o prostředcích a přístupech lidové léčby je v textu nahlíženo optikou etnomedicíny a medicínské antropologie. Prezentované poznatky byly získány terénním výzkumem mezi krajany přesídlenými do České republiky v rozmezí let 1991–1993 převážně z dnešní Žitomirské a Kyjevské oblasti Ukrajiny a 1994–2001 z Kazachstánu. Terénní výzkum se uskutečnil v letech 2009–2012 v rámci celé České republiky. Zmínky o lidovém léčení a praktikách s ním spojených byly zaznamenány v 9 lokalitách. Na lidovou léčbu bylo dotazováno celkem 50 osob. Terénní šetření potvrdilo, že přesídlení krajané používali při lidovém léčení ritualizované praktiky a aplikovali zaříkání. Některé praktiky spolu s recepty na léčebné prostředky uchovávají v paměti dodnes, ještě po dvaceti letech od přesídlení do ČR.

Současný stav evangelického reformovaného sboru v Zelově na příkladu smíšených manželství

Příspěvek založený na terénním výzkumu se věnuje proměnám ve vnímání etnicity a náboženské příslušnosti u lidí českého původu v polském Zelově. Původní koncept propojující tyto dva prvky identity přetrvává už jen u lidí narozených před druhou reemigrací uskutečněnou v roce 1945. Mladší členové evangelického reformovaného sboru s českými předky se považují za Poláky českého původu. Soudržnost původních českých obyvatel se postupně uvolňovala od 60. let 20. století, kdy se začala uzavírat smíšená manželství, s nimiž byl spojený jazykový posun směrem k používání polštiny jako mateřského jazyka. Na český původ jednotlivců v poslední době poukázala nově založená Společnost Čechů v Polsku a její Český klub prezentující české tradice Zelova. Nejdůležitějším prvkem v životě Poláků českého původu však zůstává náboženská příslušnost. Konverze i smíšená manželství, v současnosti převládající, lze vnímat jako prvky oživující evangelický reformovaný sbor a zajišťující jeho kontinuitu.

Ukrajinská diaspora v Severní Americe, její kultura a etnografické publikace

Masová emigrace Ukrajinců do Spojených států a Kanady probíhala ve čtyřech hlavních proudech, a to z důvodů nejprve sociálně-ekonomických, později i politických. Zdejší ukrajinskou komunitu, identifikující se silně se svými kořeny, po celou dobu její existence provázejí snahy o uchování národních tradic. Zvláštní pozornost je zaměřena na nejdůležitější, třetí vlnu ukrajinské emigrace do Severní Ameriky, jejíž součástí byla ukrajinská politická, umělecká a vědecká komunita, která v meziválečném období našla svůj domov v Československu. Příspěvek seznamuje s nejcennějšími sbírkami ukrajinských muzeí v USA a Kanadě a s významnými společenskými a vědeckými institucemi, jakož i s etnografickými studiemi ukrajinské diaspory.

Ohlédnutí
Lukáš F. Peluněk
Bez rubriky
Rozhovor
Alžbeta Lukáčová
Společenská kronika
Daniel Drápala
Společenská kronika
Helena Beránková
Konference
Zuzana Pešťanská
Konference
Helena Beránková
Konference
Anna Pogranová
Výstavy
Barbora Půtová
Recenze
Jitka Zalabáková
Recenze
Josef Jančář
Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Zdeněk Uherek
Recenze
Miroslav Válka
Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Stanislav Brouček
Recenze
Marta Šrámková
Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Veronika Beranská
Recenze
Marta Ulrychová
Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Barbara Kučerová
Recenze
Jan Krist
Studie a ostatní příspěvky k tématu Krajané
Dagmar Petišková
Bez rubriky
Daniel Drápala, Petr Janeček, Jana Nosková
Proměny tradice
Lucie Šilerová - Frank Trnka
Bez rubriky
Jaroslav Mackerle a jeho národopisné dílo o Malé Hané
Resumé
"Člověk by měl vědět, co dělá" - rozhovor s Jiřím Pavlicou při příležitosti životního jubilea
Jubilující Jiřina Veselská
Blahopřání Jitce Matuszkové
Muž a žena - vzťahové súvislosti v kontexte múzejných zbierok
Konference ICCN v Dubrovníku
Revitalizace, zachování a utváření kulturní identity nativních amerických indiánů
Sališský umělec Shaun Peterson v Praze: umění indiánů amerického Severozápadu
P. Lozoviuk: Grenzland als Lebenswelt. Grenzkonstruktionen, Grenzwahrnemungen und Grenzdiskurse in sächsisch-tschechischer Perspektive
id článku: 563
9929
9928
9927
9926
9925