Národopisná revue 4/2015

Č. 4, roč. 25 (2015)

Datum zveřejnění: 16. 12. 2015
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Folklorismus a jeho institucionální podpora
Institucionalizace folklorismu v českých zemích (Josef Jančář)
Národní ústav lidové kultury a Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. (K 60. výročí založení ústavu a 70. výročí konání festivalu) (Jan Krist, Martina Pavlicová)
Lidový hudebně-taneční projev jako scénický tvar – folklorní soubory v českých zemích v péči jedné instituce (Daniela Stavělová)

Polemika a materiálové příspěvky
Súčasné problémy scénickej tvorby amatérskych folklórnych súborov na Slovensku v kontexte inštitucionálnej starostlivosti o ľudový tanec (Ján Blaho)
Současné narativy o „těch druhých“ aneb Verbalizace ohrožení ve veřejném prostoru (Kateřina Dobrovolná)

Výzkum folklorních souborů
Činnost vybraných dětských folklorních souborů – sociologický výzkum (Jiří Vaníček)

Ohlédnutí
Ke stému výročí narození Josefa Polišenského (Oldřich Kašpar)

Rozhovor
Rozhovor se Zdeňkem Salzmannem u příležitosti jeho devadesátin (Daniela Mosaad Pěničková)

Společenská kronika
K životnímu jubileu Marie Brandstettrové (Petr Liďák)
Pozdrav a přání Martě Botikové (Jana Pospíšilová)
Blahopřání Iloně Vojancové (Vladimíra Jakouběová)
Andrej Sulitka 70 let (Zdeněk Uherek)
In memoriam Ludvíka Vaculíka (23. 7. 1926 – 6. 6. 2015) (Karel Pavlištík)

Konference
Konference Konec antropologie v Čechách (Klára Nádaská)

Výstavy
Musée Tiskiwin v Marrakéši – dotek antropologie v arabském světě (Barbora Půtová)

Festivaly, koncerty
Folklorní čas odzadu aneb 70 let MFF ve Strážnici a 94 let Slováckého roku v Kyjově (Josef Holcman)

Recenze
M. Pavlásek: S motykou a Pánem Bohem (Anna Horáková)
V. Horpeniak: Šumava očima Vladimíra Horpeniaka II. Šumavský místopis (Marta Ulrychová)
F. Zapletal: Dřevěné kostelíky Zakarpatí (Naďa Valášková)
Jižní Plzeňsko XII, 2014 (Marta Toncrová)

Ročníkový obsah
Summary


Národopisná revue 4/2015 je věnována tematice Folklorismus a jeho institucionální podpora. Josef Jančár zaměřuje svůj text na vývoj zájmu o lidovou kulturu a její ochranu (Institucionalizace folklorismu v českých zemích). Jan Krist a Martina Pavlicová připomínají význam výrazné odborné instituce pro studium lidové kultury a folklorismu v České republice – Národního ústavu lidové kultury – a zároveň její propojení s nejvýznamnějším moravským folklorním festivalem v současnosti (Národní ústav lidové kultury a Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici /K 60. výročí založení ústavu a 70. výročí konání festivalu/). Daniela Stavělová se zabývá scénickou prezentací lidového tance ve vztahu k činnosti dnešního Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu s jeho útvarem pro neprofesionální aktivity ARTAMA (Lidový hudebně-taneční projev jako scénický tvar – folklorní soubory v českých zemích v péči jedné instituce). Ján Blaho reflektuje aktuální stav lidového tance na slovenské scéně (Súčasné problémy scénickej tvorby amatérských folklórnych súborov na Slovensku v kontexte inštitucionálnej starostlivosti o ľudový tanec). V netematických příspěvcích Kateřina Dobrovolná předkládá výzkum narativů se zaměřením na problematiku etnických menšin v českém prostředí (Současné narativy o „těch druhých“ aneb Verbalizace ohrožení ve veřejném prostoru).
Nerecenzované rubriky otevírá Jiří Vaníček prezentací výzkumu dětských folklorních souborů (Činnost vybraných dětských folklorních souborů – sociologický výzkum). Rubrika Ohlédnutí je věnována osobnosti historika Josefa Polišenského (1915–2001) (autor Oldřich Kašpar), rubrika Rozhovor představuje kulturního antropologa Zdeňka Salzmanna (*1925) (autorka Daniela Mosaad Pěničková). Společenská kronika připomíná životní jubilea českých a slovenských etnologů Marie Brandstettrové (*1945), Marty Botikové (*1955), Ilony Vojancové (nar. 1955) a Andreje Sulitky (*1945) a přináší také nekrolog spisovatele Ludvíka Vaculíka (1926–2015). V dalších pravidelných rubrikách jsou publikovány zprávy z výstav, festivalů a recenze nových knih.


Institucionalizace folklorismu v českých zemích

Pod termín folklorismus patří celé spektrum tzv. druhé existence lidové kultury od hotovení krojů přes oživování folklorních projevů, zvyků a obyčejů až po obnovu tradičních rukodělných technologií. I když mnohé folklorní projevy k zábavně společenským aktivitám byly využívány už od konce 18. století, k prvním pokusům o institucionalizaci takto zaměřeného zájmu docházelo až s rozvojem spolkové činnosti na konci 19. století. Folklorismem a proměnami tradičních lidových projevů se zabývají od konce 20. století pracovníci univerzitních i akademických ústavů. Folklorismu věnoval u nás velkou pozornost Oldřich Sirovátka, který upozornil, že jej lze sledovat a posuzovat jedině jako složku a součást veškerého kulturního a společenského života. Pro bádání na tomto poli byl v roce 1990 důležitý vznik Ústavu lidové kultury ve Strážnici, přímo řízený Ministerstvem kultury. Podnětem byl dokument UNESCO, známý jako Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury. Výsledky vědeckého bádání o lidových tradicích budí zájem také široké veřejnosti, která si z kontextuálních a komplexně vázaných jevů lidové kultury vybírá a upřednostňuje prvky podle své záliby, jejichž výsledkem jsou aktivity, jež s ohledem na jejich vazbu k lidové tradici nazýváme folklorismem.

Národní ústav lidové kultury a Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici /K 60. výročí založení ústavu a 70. výročí konání festivalu/

Od roku 1946 se v jihomoravské Strážnici pořádá největší folklorní festival v České republice a od roku 1956 zde působí profesionální instituce, zabývající se výzkumem lidové kultury a její ochranou. Dnes nese jméno Národní ústav lidové kultury a spadá pod Ministerstvo kultury. Ústav vznikl na základě činnosti kanceláře, která organizovala folklorní festival, a rozrostl se do současných úctyhodných rozměrů s přesahy na kulturně-politickou scénu domácí i zahraniční. V obecném slova smyslu je předmětem jeho zájmu nehmotné kulturní dědictví, a to jak v praktické, tak teoretické rovině. Mezinárodní folklorní festival Strážnice se rovněž vyvinul, a to z původních československých slavností lidových písní a tanců do rozměrů, které jej řadí k velkým evropským festivalům s nejrůznějšími způsoby prezentace tradiční lidové kultury. Právě součinnost Národního ústavu lidové kultury a Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a výročí jejich založení vedla ke vzniku uvedené studie. Zároveň autoři osvětlují společenské kontexty, které v Československu a později v České republice vedly k zájmu o lidovou kulturu a její prezentaci.

Lidový hudebně-taneční projev jako scénický tvar – folklorní soubory v českých zemích v péči jedné instituce

Studie je sondou do světa současné folklorní tvorby v českých zemích – do prostředí poměrně mladého jevištního žánru, jakým je scénické rozvíjení lidové písně, instrumentální hudby a tance, a jejich převádění do jazyka divadelního prostředí. Prostředkem k tomu se stalo zhodnocení šesti ročníků bienální přehlídky folklorních souborů pomocí analýzy obsahu videozáznamů, programových brožur z pozice účastníka i hodnotitele jednotlivých ročníků. Zajímalo nás, kterými směry se dnes v České republice ubírá souborová tvorba inspirovaná folklorem, jaké lze vysledovat proměny v rámci tohoto dvanáctiletého období a které otázky zůstávají stále aktuální od doby prvních pokusů předvést lidovou hudebně taneční kulturu na jevišti. Studie nesměřuje k jednoznačnému třídění všech zmíněných způsobů scénické práce a námětových okruhů do nějakých kategorií. Autorka se naopak snaží poukázat na prostupnost různorodých pohledů na věc, na kombinování vícero přístupů, které se mohou potkávat i v rámci jednoho tvůrčího úsilí. Pokouší se zachytit tendence, které se v rámci tohoto tvůrčího prostředí uchovávají, proměňují, či nově objevují. Zdůrazněna je tu přitom role patřičné instituce (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NIPOS-ARTAMA), která účastníkům poskytuje vnímavé prostředí pro jejich výpověď, nabízí rozmanitou zpětnou vazbu a motivuje je k dalším počinům.

Súčasné problémy scénickej tvorby amatérských folklórnych súborov na Slovensku v kontexte inštitucionálnej starostlivosti o ľudový tanec

Príspevok sa zaoberá aktuálnymi problémami scénickej tvorby amatérskych folklórnych súborov na Slovensku v kontexte inštitucionálnej starostlivosti o ľudový tanec. Predstavuje kritickú reflexiu inštitucionálnej metodickej starostlivosti a usmerňovania tvorby scénických programov v prostredí slovenského amatérskeho folklórneho hnutia s dôrazom na aktuálne témy využívania archívnych dokumentárnych filmových záznamov ľudového tanca a ich využitia v autorskej scénickej tvorbe. Analyzuje zákonitosti autorskej javiskovej tvorby inšpirovanej folklórom, poukazuje na princíp napodobňovania i plagiátorstva a vysvetľuje ich pozitívne a negatívne konotácie. Samostatnú problematiku tvorí tvorba pre detské folklórne súbory. K ďalším dominantným problémom príspevku patrí téma tzv. autentickosti a štylizácie pri interpretácii a umeleckom (najmä choreografickom, dramaturgickom a režijnom) spracovaní pôvodného materiálu – tradičného ľudového tanca v súvislostiach jeho uvedenia na scéne.

Současné narativy o „těch druhých“ aneb Verbalizace ohrožení ve veřejném prostoru

Studie představuje výsledky výzkumu provedeného v oblasti části západních Čech, v němž byla zkoumána verbalizace ohrožení ve veřejném prostoru skrze neformálně transmitované, kolektivně sdílené texty, konkrétně pak současné pověsti, fámy a biografická vyprávění, jež zdůrazňují fenomén etnicity vnímané jejich nositeli jako ohrožení veřejného prostoru. Výzkum se týkal především tří hlavních tematických okruhů, které úzce souvisejí s lidovými modely ohrožení tohoto prostoru: 1) narace, jež souvisejí s konstruováním „ohrožujících“ etnik, které žijí na území České republiky; 2) narace týkající se strachu z kontaminace jídla v restauracích či ve stáncích s rychlým občerstvením, ve kterých pracují zástupci určitého „nečeského“ etnika; 3) narace související s obavami z veřejného prostoru obecně (démonizace určitých lokalit ve spojení s výskytem právě takto kulturně konstruovaného etnika).

Rozhovor
Daniela Mosaad Pěničková
Společenská kronika
Petr Liďák
Společenská kronika
Jana Pospíšilová
Společenská kronika
Vladimíra Jakouběová
Společenská kronika
Zdeněk Uherek
Společenská kronika
Karel Pavlištík
Konference
Klára Nádaská
Výstavy
Barbora Půtová
Festivaly, koncerty
Josef Holcman
Studie k tématu Folklorismus a jeho institucionální podpora
Josef Jančář
Recenze
Anna Horáková
Studie k tématu Folklorismus a jeho institucionální podpora
Jan Krist, Martina Pavlicová
Recenze
Marta Ulrychová
Studie k tématu Folklorismus a jeho institucionální podpora
Daniela Stavělová
Recenze
Naďa Valášková
Polemika a materiálové příspěvky
Ján Blaho
Recenze
Marta Toncrová
Polemika a materiálové příspěvky
Kateřina Dobrovolná
Bez rubriky
Výzkum folklorních souborů
Jiří Vaníček
Bez rubriky
Ohlédnutí
Oldřich Kašpar
Rozhovor se Zdeňkem Salzmannem u příležitosti jeho devadesátin
K životnímu jubileu Marie Brandstettrové
Pozdrav a přání Martě Botikové
Blahopřání Iloně Vojancové
Andrej Sulitka 70 let
In memoriam Ludvíka Vaculíka (23. 7. 1926 – 6. 6. 2015)
Konference Konec antropologie v Čechách
Musée Tiskiwin v Marrakéši – dotek antropologie v arabském světě
Folklorní čas odzadu aneb 70 let MFF ve Strážnici a 94 let Slováckého roku v Kyjově
Institucionalizace folklorismu v českých zemích
id článku: 572
9929
9928
9927
9926
9925