Národopisná revue 4/2019

Č. 4, roč. 29 (2019)

Datum zveřejnění: 9. 1. 2020
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Veľká noc a spôsoby jej slávenia na Slovensku v 21. storočí (Katarína Popelková)
Projekt Obnova dediny: Lokálne stratégie starostlivosti o kultúrne dedičstvo a ich vplyv na kvalitu každodenného života vo vidieckom prostredí na Slovensku (Zuzana Beňušková)
Každodennost jako stavební prvek autenticity dokumentárního filmu: o společných cestách vědců a filmových tvůrců (Martin Štoll)
Sledování zahraničních televizí v každodenním životě v období socialismu: jihočeská zkušenost (Marek Šebeš)
Stavební paměť lokality: Uherský Ostroh a stavitel Josefa Šuta (Helena Beránková)

Proměny tradice
Postřehy z obnovených hodů v Bedřichově na Blanensku (Eva Večerková)
Ochrana kulturního dědictví na příkladu vodního mlýna v Bohuslavicích (Eva Abramuszkinová Pavlíková)

Ohlédnutí
Sté výročí úmrtí Josefa Klvani (1857–1919) (Helena Beránková)

Rozhovor
Vždycky jsem toužil po exotice a po cestování: rozhovor s jubilantem Václavem Hubingerem (Zdeněk Uherek)

Společenská kronika
Životní jubileum Heleny Noskové (Andrej Sulitka)
Za Evou Urbachovou (Klára Císaríková)

Konference
Mezinárodní konference o kramářských písních (Věra Frolcová)

Recenze
M. Vrzgulová – Ľ. Voľanská – P. Salner: Rozprávanie a mlčanie. Medzigeneračná komunikácia v rodine (Jaroslav Otčenášek)
Z. Beňušková: Občianske obrady na Slovensku (Gabriela Kiliánová)
G. Rožai: Toponymia severnej časti Slanskej doliny (zdroj poznávania kultúrno-hospodárskych, etnických a jazykových osobitostí regionálneho vývinu) (Přemysl Mácha)
A. Dunajová: Katalog lidové architektury. Část dvanáctá. Okres Znojmo (Lubomír Procházka)
J. Kučerová (ed.): Padá, padá rosenka. Výběr českých, moravských a slezských lidových písní (Věra Frolcová)
Třikrát pohled ze Starého mostu (Marta Ulrychová)

Ročníkový obsah
Resumé


Národopisná revue 4/2019 je věnována tématu Kulturní dědictví a každodennost. Katarína Popelková prezentuje ve svém příspěvku výsledky výzkumu velikonočních svátků na současném Slovensku (Veľká noc a spôsoby jej slávenia na Slovensku v 21. storočí). Zuzana Beňušková představuje roli kulturního dědictví ve čtyřech obcích, jež na Slovensku získaly prvenství v soutěži Dedina roku (Projekt Obnova dediny: Lokálne stratégie starostlivosti o kultúrně dedičstvo a ich vplyv na kvalitu každodenního života vo vidieckom prostredí). Martin Štoll se věnuje problematice každodennosti v dokumentárních filmech (Každodennost jako stavební prvek autenticity dokumentárního filmu: o společných cestách vědců a filmových tvůrců). Marek Šebeš se zaměřuje na výzkum sledování západních televizních programů, které bylo v totalitárním Československu možno zachytit v blízkosti hranic Rakouska a Německa (Sledování zahraničních televizí v každodenním životě v období socialismu: jihočeská zkušenost). Helena Beránková přibližuje, jak se do současnosti proměnily některé ze staveb  jediného stavitele, vzniklé v první třetině 20. století (Stavební paměť lokality: Uherský Ostroh a stavitel Josef Šuta). 

Rubrika Proměny tradice přináší příspěvky Postřehy z obnovených hodů v Bedřichově na Blanensku (autorka Eva Večerková) a Ochrana kulturního dědictví na příkladu vodního mlýna v Bohuslavicích (autorka Eva Abramuszkinová Pavlíková). V rubrice Ohlédnutí je uveřejněna vzpomínka na českého přírodovědce, etnografa, fotografa a cestovatele Josefa Klvaňu (1857–1919) (autorka Helena Beránková). Rubrika Rozhovor je věnována etnologovi Václavu Hubingerovi. Ve Společenské kronice je připomenuto jubileum etnoložky a historičky Heleny Noskové  (nar. 1948) a publikován nekrolog muzejní etnografky Evy Urbachové (1924–2019). V dalších pravidelných rubrikách jsou zprávy z konferencí a recenze nových knih.


Veľká noc a spôsoby jej slávenia na Slovensku v 21. storočí

Príspevok prezentuje výsledky výskumnej sondy realizovanej formou mediálnej rešerše z obdobia rokov 2001 – 2015. Cieľom plošnej analýzy tlače bolo získať prehľadnú informáciu o spôsoboch slávenia sviatku Veľkej noci na Slovensku v podmienkach globálnej a informačnej spoločnosti. Materiál podrobený etnologickej obsahovej analýze priniesol dáta na sledovanie širokého spektra otázok súvisiacich so sviatočnou praxou, jej obsahom a dynamikou, parametrami a témami aktuálneho veľkonočného spoločenského diskurzu. Prežívanie tohto primárne náboženského kresťanského sviatku má dnes na Slovensku okrem spirituálnych aj dve skupiny sekulárnych prvkov. Jednu tvoria rodinné, komunitné a spoločenské aktivity, relax a zábava, ktorým sa obyvateľstvo venuje počas voľných sviatočných dní. Druhú skupinu tvoria symbolické aktivity, ktoré buď spontánne nadväzujú alebo sprostredkovane odkazujú na jarné a veľkonočné zvyky spájané s tradičnou roľníckou kultúrou, resp. fenoménmi označovanými ako kultúrne dedičstvo. Celú škálu foriem sviatkovania ovplyvňuje snaha obchodu a ekonomicky orientovaných subjektov presadiť sa v tejto sfére, nárast konzumnosti a zážitkovosti.

Projekt Obnova dediny: Lokálne stratégie starostlivosti o kultúrně dedičstvo a ich vplyv na kvalitu každodenního života vo vidieckom prostredí

Príspevok prezentuje výsledky etnologického výskumu realizovaného od roku 2017 v slovenských obciach, ktoré zvíťazili v súťaží Dedina roka. Na príklade štyroch obcí ukazuje, ako tradičná kultúra môže prispieť k mobilizácii ekonomických zdrojov. V prímestských obciach slúži najmä v nehmotnej forme k zblíženiu prisťahovalcov s pôvodnými obyvateľmi obcí, v hmotnej forme k posilneniu rurálneho charakteru obce. V horských obciach čiastočne vypĺňa voľnočasovú sebarealizáciu obyvateľov, posilňuje lokálnu identitu, v hmotnej aj nehmotnej forme sa významne podieľa na reprezentácii obce. Dva príklady z týchto obcí (Soblahov a Malé Dvorníky) ukazujú na rôznosť akcentu a spôsobov prístupu ku kultúrnym tradíciám, príklady viacetnických obcí (Liptovská Teplička a Malé Dvorníky) naznačujú prioritné využívanie kultúrneho dedičstva majority. Kultúrne dedičstvo sa stáva kultúrnym kapitálom, keď sa reálne využíva v lokálnom/regionálnom rozvoji a prostredníctvom jeho identifikácie a zapojenia sa mobilizujú nové zdroje ekonomických príjmov (získavanie finančných zdrojov z EÚ, štátnych alebo komerčných inštitúcií, propagácia obce/regiónu, vytváranie festivalov a eventov, rozvíjanie miestneho turizmu, výroba miestnych produktov).

Každodennost jako stavební prvek autenticity dokumentárního filmu: o společných cestách vědců a filmových tvůrců

Každodennost je přirozeným předmětem bádání historiků, filozofů a antropologů a stejně tak přirozeným obsahem dokumentárních filmů. Vědecké a filmařské analytické metody nejsou tytéž, ale cíle podobné jsou: popsat a vyjádřit to, jaký svět je, resp. jaký byl. Studie ukazuje, že výsledky výzkumů každodennosti lze aplikovat i na audiovizuální materiál, a dokonce i na ucelená dramatická filmová a televizní díla. Autor textu vychází zejména z přístupů Petra Sedláka a inovativně rozšiřuje zavedený pojem Mileny Lenderové „kulisy každodennosti“ o pojem „rekvizity každodennosti“, neboť právě z nich filmový tvůrce vytváří a jimi vykresluje prostředí svých postav. Svá tvrzení dokládá prostřednictvím tří dokumentárních filmů, které spojuje téma i doba vzniku (konec 60. let 20. století). Snímky ale zároveň reprezentují tři různé autorské přístupy v práci s vizualizací prostředí a s dynamikou, rytmizací, repetitivností či motivizací života jejich hrdinů. Na filmech Rudolfa Adlera Ztištení, Jindřicha Fairaizla Císařští poddaní a Jana Špáty Respice finem autor dokládá, že každodennost a zejména její audiovizuální prezentace slouží dokumentaristům jako základní ingredience věrohodnosti, pravdě-podobnosti a budování autenticity jejich děl.

Sledování zahraničních televizí v každodenním životě v období socialismu: jihočeská zkušenost

Před rokem 1989 měla část obyvatel Československa možnost sledovat vysílání zahraničních televizních stanic, jejichž signál pronikal přes hranice do československého vnitrozemí. Ačkoli existují data z výzkumů veřejného mínění, jimiž tehdejší režim zjišťoval rozšíření sledování zahraničních (zejména západních) televizí v československé společnosti a názory občanů na jejich vysílání, doposud máme jen minimum informací o tom, jak vypadala každodenní praxe tohoto sledování. Tato studie se zaměřuje na každodenní zkušenost se sledováním rakouské a západoněmecké televize v regionu jižních Čech. Vychází z uskutečněného kvalitativního výzkumu mezi pamětníky, kteří měli v průběhu 60.–80. let minulého století možnost toto vysílání sledovat. Prostřednictvím deseti hloubkových rozhovorů a jedné skupinové diskuse jsme zjišťovali, jakou roli hrálo sledování západních televizí v každodenních životech lidí, jakých různých podob nabývalo a v jakém sociálním kontextu se odehrávalo. Výsledky výzkumu mimo jiné poukázaly na několik charakteristických způsobů sledování západních televizí a na důležitost, která byla respondenty západnímu vysílání přisuzována.

Stavební paměť lokality: Uherský Ostroh a stavitel Josef Šuta

Příspěvek přibližuje dílo Josefa Šuty (1863–1941), projektanta a majitele stavební kanceláře, který v od konce 19. století do 30. léta 20. století navrhnul v lokalitě Uherský Ostroh (jihovýchodní Morava) více než 160 domů a 60 hospodářských a technických staveb. Do současnosti se dochovaly jen některé stavby, archivní prameny však dostatečně prezentují nadregionální význam tohoto stavitele. Zatímco dispozičně respektoval hospodářský provoz zemědělských a řemeslnických usedlostí, na jejich fasádách už na přelomu 19. a 20. století využíval secesní prvky. Autorka ve studii kvalitativně i kvantitativně sumarizuje Šutovu půlstoletou stavitelskou práci, doplňuje ji emickou perspektivou současných majitelů a zjišťuje jejich vztah ke stavebnímu dědictví. Několikaletý výzkum v terénu kombinovaný s heuristickým studiem v archivech a rozhovory s respondenty potvrdil nejen velkou setrvačnost prvků lidové kultury v každodenní kultuře, ale zároveň také ochotu přijímat a financovat z hlediska funkčnosti nadbytečné estetické prvky. Autorka studie závěrem konstatuje, že jedinečnost stavebního obrazu lokality je velmi křehkou hodnotou: nenávratně mizí nejen stavební památky samotné, ale i související archiválie a fotodokumenty.

Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Martin Štoll
Bez rubriky
Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Marek Šebeš
Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Helena Beránková
Proměny tradice
Eva Večerková
Proměny tradice
Eva Abramuszkinová Pavlíková
Ohlédnutí
Helena Beránková
Rozhovor
Zdeněk Uherek
Společenská kronika
Andrej Sulitka
Společenská kronika
Klára Císaríková
Recenze
Jaroslav Otčenášek
Recenze
Gabriela Kiliánová
Recenze
Přemysl Mácha
Recenze
Lubomír Procházka
Recenze
Věra Frolcová
Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Katarína Popelková
Recenze
Marta Ulrychová
Studie a materiály k tématu Kulturní dědictví a každodennost
Zuzana Beňušková
Bez rubriky
Každodennost jako stavební prvek autenticity dokumentárního filmu: o společných cestách vědců a filmových tvůrců
Resumé
Sledování zahraničních televizí v každodenním životě v období socialismu: jihočeská zkušenost
Stavební paměť lokality: Uherský Ostroh a stavitel Josefa Šuta
Postřehy z obnovených hodů v Bedřichově na Blanensku
Ochrana kulturního dědictví na příkladu vodního mlýna v Bohuslavicích
Sté výročí úmrtí Josefa Klvani (1857–1919)
Vždycky jsem toužil po exotice a po cestování: rozhovor s jubilantem Václavem Hubingerem
Životní jubileum Heleny Noskové
Za Evou Urbachovou
id článku: 590
9929
9928
9927
9926
9925