Národopisná revue 4/2022

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 4/2022

Vloženo: 29. 12. 2022
OBSAH

Studie k tématu Životní styl
Život v „ideálnom socialistickom meste“: Naratívne reprezentácie minulosti Novej Dubnice (Juraj Janto)
Společenský zpěv jako aspekt životního stylu 20. století očima českého porodníka a „zpěváka každodennosti“ Antonína Doležala (Zita Skořepová)
Český tramping jako životní styl (Karel Altman)
Přechod k mateřství a otcovství a jeho dopady na každodenní život a identitu jedince (Olga Nešporová)
Studie mimo hlavní téma
Pigmenty na venkovských stavbách z jihovýchodní Moravy na příkladu nálezové situace z obce Hrušky (Martin Novotný, Dalibor Všianský, Aleš Frýbort)
Proměny tradice
„Obnovení“ svatodušní obchůzky králek v Čebíně na Tišnovsku (Jan Blažek)
Ohlédnutí
Vědecký životopis Volodymyra Hošovského (k 100. výročí narození) (Volodymyr Pasičnyk)
Společenská kronika
Pozdravení Ludmile Sochorové (Petr Janeček)
Gratulace k životnímu jubileu Marie Pachtové (Miroslav Válka)
Za Soňou Švecovou (Zuzana Beňušková)
Za inspiracemi etnolingvisty Jerzyho Bartmińského (Věra Frolcová)
Výstavy
Obrazy plné moře. Vernisáž galerie Alexe Gabriela v Jaroměři-Josefově (Veronika Beranská)
Festivaly
24. Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích (Marta Ulrychová)
Recenze
L. Šavelková – J. Jetmarová – T. Boukal (eds.): Původní obyvatelé a globalizace (Michaela Konopíková)
J. Janto: Úvod do štúdia tradičnej ľudovej kultúry (Miroslav Válka)
J. Horváthová a kol. ...to jsou těžké vzpomínky. I. svazek. Vzpomínky Romů a Sintů na život před válkou a v protektorátu (Eva Šipöczová)
CD Kostelní písně ze Znorov (Jiří Čevela)
Ročníkový obsah
Contents in English


Národopisná revue 4/2022 je věnována tématu Životní styl

Obsah dalších rubrik naleznete v obsahu.


Život v „ideálnom socialistickom meste“: Naratívne reprezentácie minulosti Novej Dubnice

Juraj Janto

Štúdia sa zaoberá naratívnymi reprezentáciami minulosti slovenského mesta Nová Dubnica, ktoré bolo postavená v 50. rokoch 20. storočia „na zelenej lúke“ ako „vzorové socialistické mesto“ pre potreby bývania pracovníkov strojárskeho závodu v Dubnici nad Váhom. Autor sa venuje spomienkam prvých a dlhodobých obyvateľov mesta (60. a viacročných) na život v meste v 50.–80. rokoch. Výskumné dáta interpretuje v teoretickom rámci kolektívnej pamäti. Na základe etnografického výskumu boli ako hlavné oblasti naratívnych reprezentácii minulosti identifikované oblasti (1) priemyselného závodu a práce, (2) budovania mesta a (3) rodinného a spoločenského života. Uvedené oblasti sú naplnené podobnými obsahmi individuálnych interpretácií minulosti a ich prienik tvoria témy, ktoré môžeme kvalifikovať ako kolektívnu pamäť uvedenej skupiny o živote v Novej Dubnici v minulosti. Pre kolektívnu pamäť ako sociálne podmienenú kategóriu sú dôležitým faktorom jej formovania v Novej Dubnici aj pravidelné podujatia (oslavy vzniku mesta, lampiónový sprievod) a vzájomné stretnutia seniorov. Štúdia predstavuje príspevok k poznaniu Novej Dubnice ako „miesto pamäti“, ktoré formuje predstavy obyvateľov o minulosti a zároveň je formované lokálnymi spomienkami na obdobie rokov socialistického režimu.

odkaz na článek v PDF

Společenský zpěv jako aspekt životního stylu 20. století očima českého porodníka a zpěváka každodennosti Antonína Doležala

Zita Skořepová

Studie vycházející z komplementarity etnomuzikologie a orální historie představuje předního českého porodníka, amatérského zpěváka a nositele tradice společenského zpěvu Antonína Doležala. Osou jeho životopisného vyprávění jsou nejen vzpomínky na konkrétní písně. Doležal je současně významným pamětníkem proměn podob i významů zpěvních situací a příležitostí společenského zpěvu jakožto aspektu životního stylu v průběhu 20. století. Na jeho příkladu se vyjevuje funkce písní jako možných stěžejních vehicles of memory, které v toku autobiografické výpovědi napomáhají vybavování výrazných obsahů komunikativní paměti, ale odkazují i na kolektivní kulturní paměť, týkající se v tomto případě Československa 30.–80. let. Studie ukazuje, jakým způsobem může osobní repertoár a vzpomínání na zpěvní příležitosti i jejich reflexe vystupovat na pozadí životopisné linie jako výmluvné zrcadlo vztahu pamětníka k rodině, sociokulturnímu prostředí, regionu, ale i k interpretaci zásadních etap a událostí českých dějin i každodenního života 20. století.

odkaz na článek v PDF

Český tramping jako životní styl

Karel Altman

Český tramping se může jevit jako pouhá volnočasová aktivita vybraného segmentu českých obyvatel (zejména mladých lidí, ale zdaleka nejen jich), ale jeho podstata je výrazně složitější a jeho význam mnohem větší. Trampování nespočívá pouze ve svobodném putování volně přístupnou přírodou (zpravidla o víkendu), v táboření a rozvíjení svérázných festivit, ale vykazuje i své specifické atributy hmotné i duchovní, výrazně ovlivněné skautingem a woodcraftem. Zvláště trampský etický kodex, uplatňovaný nejen při vlastním trampování, určoval mravní postoje trampů k životnímu prostředí i příslušníkům většinové společnosti. Český tramping se tak v posledních sto letech stal skutečným životním stylem svých nositelů nejen v čase jejich mládí, ale mnohdy i v pokročilejším věku, nezřídka až do smrti. Tento životní styl byl vždy specifickým i v kontextu daného prostoru, nekonzumně zaměřeným, alternativním způsobem trávení volného času.

odkaz na článek v PDF

Přechod k mateřství a otcovství a jeho dopady na každodenní život a identitu jedince

Olga Nešporová

Článek sleduje přechod žen a mužů k prvnímu rodičovství na základě jejich vlastních výpovědí. Je založen na longitudinálním výzkumu provedeném v České republice, který sledoval šestnáct heterosexuálních párů od těhotenství a během několika let po narození dítěte. Analyzované rozhovory tvořily druhou vlnou výzkumu a byly realizovány v době, kdy byl prvorozenému dítěti rok a půl až rok a tři čtvrtě. Zatímco přechod k mateřství popisovaly ženy jako zlomový, výrazný a jasný, přechod k otcovství byl v narativech mužů spíše nevýrazný, pozvolný a zastřený. Dopady rodičovství na každodenní život líčily matky jako ohromné a často všeprostupující, zatímco otcové spíše jako drobné, nebo dokonce žádné. Rozdíl ve výpovědích matek a otců je interpretován jako důsledek odlišného pojetí identit žen a mužů i jejich genderových rolí. Zatímco mateřství je významnou součástí feminity a je proto i důležitou centrální identitou žen, hegemonický koncept maskulinity otcovství nezahrnuje, centrální identitou mužů i otců je identita pracovní. Odlišné role matky pečovatelky a muže živitele přispívají k tomu, že přechod k otcovství není muži v prvních dvou letech po narození dítěte zpravidla popisován jako výrazný životní zlom.

odkaz na článek v PDF

Pigmenty na venkovských stavbách z jihovýchodní Moravy na příkladu nálezové situace z obce Hrušky

Martin Novotný, Dalibor Všianský, Aleš Frýbort

Výzkum pigmentů použitých na venkovských stavbách spadá do oblasti výzkumu barevnosti lidové architektury. Jde o téma, kterému nebylo v české etnologii dosud věnováno mnoho pozornosti. Průmyslová výroba pigmentů rozšířená zejména od druhé poloviny 19. století nabídla větší škálu barev a jejich snadnou dostupnost pro uplatnění na venkově. Případová studie primárně vychází z materiálové analýzy nálezové situace z obce Hrušky na jihovýchodní Moravě (Česká republika) v etnografickém regionu Slovácko. Předmětem výzkumu byly práškové barvy nalezené v roce 2020 v jednom z depozitářů Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. U souboru bohužel nebylo uvedeno číslo popisné, jež by pomohlo rekonstruovat podobu vývoje barevnosti u konkrétní stavby. Barvy, z nichž některé se dochovaly v originálním balení, pocházely téměř všechny z poválečného Československa. Materiál obsahoval celkem šestnáct vzorků pigmentů a práškových barev. Kromě popisu daného souboru vzorků demonstruje stať potenciál přírodovědných postupů analýz pigmentů a barev, které jsou běžné v materiálovém inženýrství a jsou využívány v restaurátorství a pro etnologická studia.

odkaz na článek v PDF

Studie k tématu Životní styl
Juraj Janto
Studie k tématu Životní styl
Zita Skořepová
Studie k tématu Životní styl
Karel Altman
Studie k tématu Životní styl
Olga Nešporová
Studie mimo hlavní téma
Martin Novotný, Dalibor Všianský, Aleš Frýbort
Proměny tradice
Jan Blažek
Ohlédnutí
Volodymyr Pasičnyk
Společenská kronika
Petr Janeček
Společenská kronika
Miroslav Válka
Společenská kronika
Zuzana Beňušková
Společenská kronika
Věra Frolcová
Výstavy
Veronika Beranská
Festivaly
Marta Ulrychová
Recenze
Michaela Konopíková
Recenze
Miroslav Válka
Recenze
Eva Šipöczová
Recenze
Jiří Čevela