Národopisná revue 1/2011

STÁHNOUT
digitální verzi

Národopisná revue 1/2011

Vloženo: 11. 1. 2011
OBSAH

Články a studie
Kresby a malby jako ikonografický pramen pro studium lidové hudby českých zemí (Jan Blahůšek)
Termín "lidový hudební nástroj" a funkce hudebních instrumentů v oblasti etnokulturních tradic (na příkladu Moravy) (Jiří Höhn)
Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů (Petr Ch. Kalina)
"Neroztavili se": cimbál a asimilace české minority v Texasu (Jesse A. Johnston)
K súčasnému stavu využitia inštrumentára malých dychových hudieb na Slovensku (Miroslava Sandtnerová)

Proměny tradice
Minulost a současnost výroby tradičních dechových nástrojů na Valašsku (Barbora Jarošová)
Generační proměny dětské hry (Alena Schauerová - Magdalena Maňáková)

Ohlédnutí
Pozapomenuté výročí Josefa Blaua (1872 Horní Nýrsko - 1960 Straubing) (Marta Ulrychová)
Bádání o lidovém tanci na Malé Hané. (Věnováno nedožitým devadesátinám Zdenky Jelínkové) (Věra Kovářů)

Společenská kronika
Peter Salner - 60 let (Zdeněk Uherek)
Životní jubileum Mikuláše Mušinky (Naďa Valášková)
Osmdesátník Karel Pavlištík (Josef Jančář)
Poslední "sbohom" Ladislavu Mlynkovi (Miroslav Válka)

Konference
26. symposium etnochoreologické studijní skupiny ICTM (Kateřina Černíčková)
Antropofest 2010 (Michal Pavlásek)

Festivaly
Cesta zarúbaná aneb Nesnesitelná lehkost pití (skoronická, kunovická, vlčnovská, strážnická, horňácká a pardubická...) (Josef Holcman)

Recenze
P. Lozoviuk: Interethnik im Wissenschaftsprozess. Deutschsprachige Volkskunde in Böhmen und ihre gesellschaftlichen Auswirkungen (Jana Nosková)
T. Czerwiński: Wyposażenie domu wiejskiego v Polsce (Petra Hrbáčová)
Lidové stavby známé neznámé. Zlínský kraj – Uherskohradišťsko (Lubomír Procházka)
K. Žeňuchová – P. Žeňuch (eds.): Lidová prozaická tradícia vo svetle vied o kultúre a umení (Marta a Rudolf Šrámkovi)
Z. Jurková – L. Bidgood (eds.): Voices of the Weak Music and Minorities (Irena Přibylová)
M. Korandová: Petřín mého mládí aneb u Světovaru č. 3 (Marta Ulrychová)
E. Raupp – Moravská Hellas 1904 / Mährische Hellas 1904 / Moravian Hellas 1904 (Helena Beránková)

Resumé


Národopisná revue 1/2011 je věnována problematice hudebních nástrojů spjatých s lidovou hudební tradicí. Jan Blahůšek se věnuje ikonografickým dokladům v širším hudebně folkloristickém kontextu (Kresby a malby jako ikonografický pramen pro studium lidové hudby českých zemí), terminologické úvahy nastiňuje ve svém příspěvku Jiří Höhn (Termín „lidový hudební nástroj“ a funkce hudebních instrumentů v oblasti etnokulturních tradic). Petr Ch. Kalina se zaměřuje na unikátní lužickosrbský smyčcový chordofon (Velké housle lidového instrumentáže Lužických Srbů) a mladý americký etnomuzikolog Jesse A. Johnston na výskyt cimbálu u čechů v americkém Texasu („Neroztavili se“: cimbál a asimilace české minority v Texasu). Miroslava Sandtnerová přináší pohled na proměny využití i funkce některých hudebních nástrojů v malých dechových hudbách na Slovensku (K súčasnému stavu využitia inštrumentára malých dychových hudieb na Slovensku).

Do rubriky Proměny tradice jsou zařazeny výsledky terénního výzkumu Barbory Jarošové (Minulost a současnost výroby tradičních dechových nástrojů Valašsku), Aleny Schauerové a Magdaleny Maňákové (Generační proměny dětské hry). Rubrika Ohlédnutí přináší připomenutí výročí Josefa Blaua (1872–1960), jenž se zabýval lidovými tradicemi a kulturní historií severní Šumavy (autorka Marta Ulrychová), a etnochoreoložky Zdenky Jelínkové (1920–2005) a jejího vztahu k regionu Malá Haná (autorka Věra Kovářů). Ve Společenské kronice jsou uveřejněny jubilejní příspěvky k výročím českého etnologa Karla Pavlištíka (nar. 1931), slovenských etnologů Petera Salnera (nar. 1951) a Mikuláše Mušinky (nar. 1936) a také nekrolog slovenského etnologa Ladislava Mlynky (1954–2010). Další pravidelné rubriky přinášejí aktuální  zprávy z konferencí, festivalů a recenze nových oborových publikací.


Kresby a malby jako ikonografický pramen pro studium lidové hudby v českých zemích

Obrazové dokumentační prameny týkající se tradiční lidové kultury jsou na území našeho státu systematicky shromažďovány již od 19. století. Především díky péči akademických, muzejních a jiných vědeckých či kulturních institucí se tak děje dodnes a badatel proto může využít jedinečný ikonografický materiál pro studium konkrétní problematiky. Přesto se až do současnosti nikdo ikonografickým pramenům s hudebněfolklorní tematikou souhrnně nevěnoval a také provedený výzkum Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici dokládá, že shromáždění rozsáhlé pramenné základy je úkol velmi náročný. Předložená studie výběrově poukazuje na nejdůležitější ikonografické prameny české hudební folkloristiky a otevírá prostor pro další zpracování tématu, kterým musí být v první řadě důsledné a pečlivé shromáždění ikonografického materiálu a jeho evidence, následně pak jeho analýza a interpretace.

Termín „lidový hudební nástroj“ a funkce hudebních instrumentů v oblasti etnokulturních tradic (na příkladu Moravy)

Studie zachycuje stav problematiky chápání pojmu „lidový hudební nástroj“ v kontextu české muzikologické a etnomuzikologické literatury a jeho vztahu ke společenským proměnám, jež proběhly na území dnešní České republiky v průběhu 20. století. Jako určité východisko z nejednotnosti definic nabízí autor užití opisného tvaru „hudební nástroje lidové kultury“, či spíše „hudební nástroje etnokulturních tradic“. Dochází tedy k vypuštění pojmu „lid“ („lidový“), který prošel v evropském kontextu za poslední dvě století širokými významovými proměnami a je obtížné vztáhnou jej na společenskou situaci, která vznikla ve druhé polovině 20. století. Obsahem hudebně instrumentální kultury spojené s promněnou společnosti a udržovanými etnokulturními tradicemi (původními lidovými, transformovanými i novodobými) se pak stávají ty hudební nástroje, které se ve vyznačeném prostoru užívají. Hlavním ukazatelem se tak stává funkční hledisko.

Velké housle lidového instrumentáře Lužických Srbů

Studie nabízí etnoorganologický obraz velkých lužickosrbských houslí – unikátního smyčcového chordofonu z lidového instrumentáře nejmenšího slovanského národa. Z konstrukčního hlediska se jedná o třístrunný smyčcový chordofon, jenž vývojově náleží do rodiny fidul. Jeho celková délka se pohybuje okolo 640 mm, má plochou spodní desku a vysoce klenutou horní desku. Struny nástroje byly laděny na tóny d1–a1–e2. Velké lužickosrbské housle se vyskytovaly výhradně v katolické oblasti na západě Horní Lužice a jejich nejstarší podobu známe až z 19. století. Repertoár nástroje je zachycen zejména v tzv. Kralově houslistickém zpěvníku z konce 18. století a o sto let mladších sbírkách Ludvíka Kuby a Adolfa Černého. Studie rovněž mapuje folklorní revival nástroje spojený s hudebníkem Jurijem Menclem, který dal první popud ke stavbě kopií velkých lužickosrbských houslí i k zakládání ansámblů, v nichž se dále pěstovala hra na tento nástroj. V první polovině 19. století ovlivnily velké lužickosrbské housle konstrukci tzv. skřipek, na něž se hrálo v na převážně německém Jihlavsku.

„Neroztavili se“: cimbál a asimilace české minority v Texasu

Etnomuzikologové často nahlíželi na hudbu jako na projev kulturní identity. Hudba v rukou hudebníků, posluchačů a tanečníků však může hrát také aktivnější úlohu při obnovení, novém definování a utváření prvků nových identit. Tento příspěvek zkoumá takovou tenzi představením cimbálu – nástroje, který je znám mnohým (minimálně ve střední Evropě), – v neznámém prostředí. Článek předkládá historický a archivní výzkum týkající se zachování cimbálu a jeho použití mezi českými imigranty v Texasu. Zde je nástroj obecně označován jako „dulcimer“ a jeho použití v Texasu je obsáhle zmiňováno v texaských muzejních a pozůstalostních dokumentech, není však běžně znám mimo malé české tradiční komunity v Texasu. Mimořádná pozornost je věnována odkazu skupiny „Baca Band“, rodinné hudební skupiny, která po dlouhou dobu stavěla a uchovávala cimbály ve městě Fayetteville v Texasu. Příspěvek se soustředí na dva hlavní aspekty kulturních tradic, na vytváření nových tradic a na úlohu nástroje při obnově etnického povědomí ve Spojených státech v druhé polovině dvacátého století. Kromě toho článek přispívá k výzkumu starodávné etnické hudby, historii zápisů etnické hudby ve Spojených státech amerických a použití archivních zdrojů ke zkoumání hudby v životě komunity.

K súčasného stavu využitia inštrumentára malých dychových hudieb na Slovensku

Napriek absencií bližšieho spracovania etablovania dychových hudieb v ľudovej nástrojovej tradícií Slovenska, je nesporné, že sa na jej formovaní nemalou mierou podieľali. Ansámblové účinkovanie dychových nástrojov prešlo najmä v posledných tridsiatich rokoch niekoľkými zmenami. Tie sa týkajú jednak tendencie profesionalizácie dychových hudieb, a jednak nových postupov aranžérskej a skladateľskej práce pre tento žáner. Napriek prevažujúcim interpretačným obmedzeniam, s ktorými sa harmonická a metro-rytmická štruktúra dychových hudieb vysporadúva, sme v súčasnosti svedkami premiešania žánrov v ich podaní. Do popredia tak vstupuje nie len moment tanečno-zábavnej funkcie malých dychových hudieb, ale čím viac sa zvyšujú nároky na hráčov v súvislosti s koncertným repertoárom písaným pre sólové nástroje, ako aj s interpretáciou tanečnej populárnej hudby a filmových melódií. Ako hovoria mnohí nadšenci dychovej hudby, súčasná devíza tohto žánru je najmä v tom, že zahrá takmer všetko.