Národopisná revue 3/2011

Č. 3, roč. 21 (2011)

Datum zveřejnění: 11. 9. 2011
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Príbeh československých légií (Ferdinand Vrábel)
Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii (Jan Rychlík)
Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku (Dalibor Vácha)

Ostatní studie a materiály
Legionárske spomienky, zápisníky a denníky (Jan Kincl - Svatopluk Valníček - Ferdinand Vrábel)
Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888-1967) (Jiří Höhn)

Fotozastavení
Ruské legie aneb Cesta tam a zase zpátky (Martin Šimša)

Rozhovor
Vzájemný rozhovor dvou jubilantů (Miloš Melzer, Miroslav Válka)

Konference
Slohové ohlasy ve venkovské architektuře (Roman Malach)
Podbízivost je cesta? Zpráva ze semináře o vinných sklepech (Jitka Matuszková)

Výstavy
Výstava Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa (Tomáš Pilvousek)
Výstava Jízda králů ze Skoronic (Lenka Gronská)

Festivaly
Mezinárodní folklorní festival Strážnice a Dětská Strážnice 2011 (Ludmila Tarcalová)
11. mezinárodní folklorní festival "Łužica - Lausitz - Lusatia 2011" (Miroslav Válka)

Recenze
J. Langer: Lidové stavby v Evropě (Lubomír Procházka)
H. Hlôšková: Individuálna a kolektívna historická pamäť. (Vybrané folkloristické aspekty) (Jana Nosková)
J. Nejdl: Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí / Traditionelle Gerichte des böhmischen Grenzgebietes (Marta Ulrychová)
I. Přibylová - L. Uhlíková (eds.): Smích a pláč / Laughter and Crying (Eva Krekovičová)
V. Thořová: Lidové písně z Havlíčkobrodska (Marta Toncrová)

Zprávy
International Library of African Music (ILAM) (Aleš Opekar)
Závěrečná zpráva o realizaci projektu identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury v České republice (Jan Blahůšek)

Resumé


Národopisná revue 3/2011 je věnována československým legionářům, kteří v době 1. světové války bojovali jako dobrovolnické vojsko Čechů a Slováků v zahraničí. Ferdinand Vrábel přibližuje ve své studii základní fakta o tomto fenoménu (Príbeh československých légií), o vlastním bádání nad touto problematikou je pak příspěvek Jana Rychlíka (Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii). Dalibor Vácha ve svém článku nastiňuje téma z interdisciplinárních pozic a všímá si konkrétních životních příběhů československých legionářů (Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku). Legionářské osudy na základě osobních deníků a korespondence přibližují autoři Jan Kincl, Svatopluk Valníček a Ferdinand Vrábel (Legionárske spomienky, zápisníky a denníky). Materiálovou část čísla doplňuje příspěvek Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888-1967) od Jiřího Höhna. Legionářskou tematikou se zabývá i rubrika Fotozastavení (autor Martin Šimša). V rubrice Rozhovor se vzájemně zpovídají dva etnologové, letošní jubilanti Miroslav Válka (nar. 1951) a Miloš Melzer (nar. 1941). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy z konferencí, výstav, festivalů a recenze nových publikací.


Príbeh československých légií

Štúdia je stručným zhrňujúcim prehľadom o vzniku a dejinách československého zahraničného vojska v rokoch prvej svetovej vojny, úvodom do problematiky vzniku a pôsobenia ozbrojených jednotiek, ktoré sa účasťou v bojoch po boku armád Dohody (Rusko, Francúzsko, Veľká Británia a Taliansko) pričinili o vznik samostatnej československej republiky v roku 1918. Autor podáva nástin vzniku myšlienky odboja Čechov a Slovákov, ktorá viedla k vytvoreniu politického ústredia českej (neskôr československej) národnej rady so sídlom v Paríži a pod vedením Tomáša Garrigue Masaryka, Edvarda Beneša a Milana Rastislava Štefánika. Venuje sa vzniku prvých jednotiek bojujúcich na strane Dohody po vytvorenie československej brigády bojujúcej pri Zborove 2. 7. 1917 a potom jednotlivých divízií v Rusku, Francúzsku, Taliansku a napokon aj armádneho zboru v Rusku, zmietanom revolučnými zmätkami. V článku je spomenutá aj anabáza ruských légií z Ukrajiny cez Sibír až do Vladivostoku a návrat do vlasti v roku 1920. Záver štúdie informuje o dalších osudoch legionárov doma, legionárskych organizáciách, význame legionárskej tradície pri budovaní ozbrojených síl ČSR, účasti legionárov v druhom odboji (1938–1945), komunistickej perzekúcii legionárov a o obnovení a pôsobení československej obce legionárskej po roku 1989 s dôrazom na potrebu pripomínať dejiny légií pre výchovu k vlastenectvu a posilňovanie národnej identity.

Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii

Historie boje československých legií za první světové války za vznik samostatného československého státu se stala v československu součástí zakladatelského příběhu nového státu. Legionář se stává symbolem uvědomělého československého občana, který nikdy neváhá nasadit vlastního života v boji československou samostatnost. Pro menšinové německé a maďarské obyvatelstvo ovšem nebyla legionářská tradice použitelná. Předmětem diskusí se za první republiky stala otázka role legií v občanské válce v Rusku na straně „bílých“ sil a především jejich nepřímá podpora „bílé“ diktatuře admirála Alexandra Kolčaka. Podpora Kolčakovi byla předmětem kritika z levicových pozic, zatímco pravice naopak kritizovala legionáře za uzavření příměří s bolševiky na konci války. Za nacistické německé okupace (1939–1945) a potom v období komunistického režimu (1948–1989) byla legionářská tradice potlačována jako politicky nežádoucí. Po roce 1989 dochází k pokusům o její obnovu, je ovšem otázka, zda mohou být tyto pokusy úspěšné, když československý stát již neexistuje. 

Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku

Studie je soustředěna na československé dobrovolnické vojsko v Rusku v období po skončení první světové války. Hlavním cílem textu bylo poukázat na to, jak vojáci vnímali ruský Dálný východ. Úvodní část analyzuje prameny k tématu a jednotlivé oblasti spojené s každodenním životem vojáků. Hlavní část textu načrtává několik prvků spojených s pobytem na ruském Dálném východě: architekturu, jazyky, každodenní život městské i vesnické populace (oblečení, stravování, hygiena, svátky atd.) nebo styky českých vojáků s místními ženami (včetně japonských prostitutek ve Vladivostoku). Obchodníci, rikšové, kejklíři a prostitutky byli ti (a ty), s kterými se čechoslováci setkávali, tato zaměstnání jsou proto v denících a pamětech brána jako typická pro daný region. Čechoslováci se také setkali s japonskými vojáky, jejichž jednotky byly umístěny ve Vladivostoku a bajkalské oblasti. Některé záznamy ukazují velký zájem pisatelů o exotická místa, kulturu a zvyky. Ale nelze zapomenout, že po celou dobu jejich poznávání Dálného východu zuřila okolo těchto svérázných vojáků-turistů občanská válka.

Legionárske spomienky, zápisníky a denníky

Autori materiálového príspevku sa zamerali na ukážky z denníkov a spomienok príslušníkov rakúsko-uhorskej armády, ktorí sa dostali na rôznych frontoch prvej svetovej vojny (v Srbsku, Rusku a Taliansku) do zajatia a potom vstúpili do jednotiek československého zahraničného vojska – légií. Na príkladoch záznamov spomienok francúzskeho legionára A. Šímu, talianskeho legionára V. Valníčka a ruského legionára A. Šikuru približujú pomery v čase vypuknutia vojny, nálady a názory obyvateľstva, mobilizáciu a odchod na front, krst v ohni na bojových líniách, útrapy a hrôzy vojny. Z ich denníkov je veľmi názorne vidieť ako prežívali apokalyptické zážitky, ktoré pre prostých vojakov a aj civilné obyvateľstvo v blízkosti frontov aj v zázemí priniesol svetový konflikt, aký bol ich každodenný život a čo pre nich znamenali spomienky na blízkych doma a sporadická korešpondencia s nimi. Ako priami účastníci významných politických a vojenských udalostí z rokov 1914–1918, keď sa rozhodovalo aj o ďalších osudoch Čechov a Slovákov a o vzniku ich samostatného štátu – československej republiky – podávajú presvedčivé výpovede o tých neľahkých dobách. Ich záznamy z rokov vojny, neskôr rôzne dopľňané a vydávané aj tlačou, pomohli zachovať v individuálnej pamäti ich blízkych ale aj kolektívnej pamäti národného spoločenstva významné i menej významné zážitky z tohto obdobia a veľmi často poskytujú veľmi podrobné a z iných zdrojov neznáme informácie aj pre historikov, vojenských historikov, etnografov i odborníkov iných špecializácií.

Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888–1967)

Materiálový příspěvek věnovaný problematice lidových houslařů se snaží vytvořit určitý model pro přístup k této specifické části české hudební kultury pomocí podrobné organologické analýzy dochovaných nástrojů jednoho z výrobců. Jako příklad byl vybrán Martin Kuča ze Strážnice, zemědělec a vinař, který smyčcové hudební nástroje stavěl pro svou zábavu. Z jeho dochovaných nástrojů jsou tři uloženy ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (housle, viola a baset/vilonocello), další nástroje jsou v majetku rodiny. Čistota zpracování jednotlivých smyčcových instrumentů i jejich konstrukční propracovanost svědčí o relativně vysoké úrovni lidového houslařství na území Moravy a snad vyvrací u laické veřejnosti zažité teze o nedokonalosti hudebních nástrojů lidových tvůrců. O propracovanosti technologických postupů svědčí mimo samotné nástroje i stav pomůcek (forem) a nářadí, jež houslař Martin Kuča při stavbě používal.

Fotozastavení
Martin Šimša
Rozhovor
Miloš Melzer, Miroslav Válka
Konference
Roman Malach
Konference
Jitka Matuszková
Výstavy
Tomáš Pilvousek
Výstavy
Lenka Gronská
Festivaly
Ludmila Tarcalová
Festivaly
Miroslav Válka
Recenze
Lubomír Procházka
Recenze
Jana Nosková
Recenze
Marta Ulrychová
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Ferdinand Vrábel
Recenze
Eva Krekovičová
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Jan Rychlík
Recenze
Marta Toncrová
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Dalibor Vácha
Zprávy
Aleš Opekar
Ostatní studie a materiály
Jan Kincl - Svatopluk Valníček - Ferdinand Vrábel
Zprávy
Jan Blahůšek
Ostatní studie a materiály
Jiří Höhn
Bez rubriky
Ruské legie aneb Cesta tam a zase zpátky
Vzájemný rozhovor dvou jubilantů
Slohové ohlasy ve venkovské architektuře
Podbízivost je cesta? Zpráva ze semináře o vinných sklepech
Výstava Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa
Výstava Jízda králů ze Skoronic
Mezinárodní folklorní festival Strážnice a Dětská Strážnice 2011
11. mezinárodní folklorní festival "Łužica - Lausitz - Lusatia 2011"
J. Langer: Lidové stavby v Evropě
H. Hlôšková: Individuálna a kolektívna historická pamäť. (Vybrané folkloristické aspekty)
id článku: 554
9859
9790
9789
9788
9787