Národopisná revue 3/2011

Č. 3, roč. 21 (2011)

Datum zveřejnění: 11. 9. 2011
PDF
celého čísla
OBSAH

Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Príbeh československých légií (Ferdinand Vrábel)
Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii (Jan Rychlík)
Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku (Dalibor Vácha)

Ostatní studie a materiály
Legionárske spomienky, zápisníky a denníky (Jan Kincl - Svatopluk Valníček - Ferdinand Vrábel)
Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888-1967) (Jiří Höhn)

Fotozastavení
Ruské legie aneb Cesta tam a zase zpátky (Martin Šimša)

Rozhovor
Vzájemný rozhovor dvou jubilantů (Miloš Melzer, Miroslav Válka)

Konference
Slohové ohlasy ve venkovské architektuře (Roman Malach)
Podbízivost je cesta? Zpráva ze semináře o vinných sklepech (Jitka Matuszková)

Výstavy
Výstava Legionáři Trutnovska v boji za vznik Československa (Tomáš Pilvousek)
Výstava Jízda králů ze Skoronic (Lenka Gronská)

Festivaly
Mezinárodní folklorní festival Strážnice a Dětská Strážnice 2011 (Ludmila Tarcalová)
11. mezinárodní folklorní festival "Łužica - Lausitz - Lusatia 2011" (Miroslav Válka)

Recenze
J. Langer: Lidové stavby v Evropě (Lubomír Procházka)
H. Hlôšková: Individuálna a kolektívna historická pamäť. (Vybrané folkloristické aspekty) (Jana Nosková)
J. Nejdl: Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí / Traditionelle Gerichte des böhmischen Grenzgebietes (Marta Ulrychová)
I. Přibylová - L. Uhlíková (eds.): Smích a pláč / Laughter and Crying (Eva Krekovičová)
V. Thořová: Lidové písně z Havlíčkobrodska (Marta Toncrová)

Zprávy
International Library of African Music (ILAM) (Aleš Opekar)
Závěrečná zpráva o realizaci projektu identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury v České republice (Jan Blahůšek)

Resumé


Národopisná revue 3/2011 je věnována československým legionářům, kteří v době 1. světové války bojovali jako dobrovolnické vojsko Čechů a Slováků v zahraničí. Ferdinand Vrábel přibližuje ve své studii základní fakta o tomto fenoménu (Príbeh československých légií), o vlastním bádání nad touto problematikou je pak příspěvek Jana Rychlíka (Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii). Dalibor Vácha ve svém článku nastiňuje téma z interdisciplinárních pozic a všímá si konkrétních životních příběhů československých legionářů (Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku). Legionářské osudy na základě osobních deníků a korespondence přibližují autoři Jan Kincl, Svatopluk Valníček a Ferdinand Vrábel (Legionárske spomienky, zápisníky a denníky). Materiálovou část čísla doplňuje příspěvek Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888-1967) od Jiřího Höhna. Legionářskou tematikou se zabývá i rubrika Fotozastavení (autor Martin Šimša). V rubrice Rozhovor se vzájemně zpovídají dva etnologové, letošní jubilanti Miroslav Válka (nar. 1951) a Miloš Melzer (nar. 1941). V dalších pravidelných rubrikách jsou uveřejněny zprávy z konferencí, výstav, festivalů a recenze nových publikací.


Príbeh československých légií

Štúdia je stručným zhrňujúcim prehľadom o vzniku a dejinách československého zahraničného vojska v rokoch prvej svetovej vojny, úvodom do problematiky vzniku a pôsobenia ozbrojených jednotiek, ktoré sa účasťou v bojoch po boku armád Dohody (Rusko, Francúzsko, Veľká Británia a Taliansko) pričinili o vznik samostatnej československej republiky v roku 1918. Autor podáva nástin vzniku myšlienky odboja Čechov a Slovákov, ktorá viedla k vytvoreniu politického ústredia českej (neskôr československej) národnej rady so sídlom v Paríži a pod vedením Tomáša Garrigue Masaryka, Edvarda Beneša a Milana Rastislava Štefánika. Venuje sa vzniku prvých jednotiek bojujúcich na strane Dohody po vytvorenie československej brigády bojujúcej pri Zborove 2. 7. 1917 a potom jednotlivých divízií v Rusku, Francúzsku, Taliansku a napokon aj armádneho zboru v Rusku, zmietanom revolučnými zmätkami. V článku je spomenutá aj anabáza ruských légií z Ukrajiny cez Sibír až do Vladivostoku a návrat do vlasti v roku 1920. Záver štúdie informuje o dalších osudoch legionárov doma, legionárskych organizáciách, význame legionárskej tradície pri budovaní ozbrojených síl ČSR, účasti legionárov v druhom odboji (1938–1945), komunistickej perzekúcii legionárov a o obnovení a pôsobení československej obce legionárskej po roku 1989 s dôrazom na potrebu pripomínať dejiny légií pre výchovu k vlastenectvu a posilňovanie národnej identity.

Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii

Historie boje československých legií za první světové války za vznik samostatného československého státu se stala v československu součástí zakladatelského příběhu nového státu. Legionář se stává symbolem uvědomělého československého občana, který nikdy neváhá nasadit vlastního života v boji československou samostatnost. Pro menšinové německé a maďarské obyvatelstvo ovšem nebyla legionářská tradice použitelná. Předmětem diskusí se za první republiky stala otázka role legií v občanské válce v Rusku na straně „bílých“ sil a především jejich nepřímá podpora „bílé“ diktatuře admirála Alexandra Kolčaka. Podpora Kolčakovi byla předmětem kritika z levicových pozic, zatímco pravice naopak kritizovala legionáře za uzavření příměří s bolševiky na konci války. Za nacistické německé okupace (1939–1945) a potom v období komunistického režimu (1948–1989) byla legionářská tradice potlačována jako politicky nežádoucí. Po roce 1989 dochází k pokusům o její obnovu, je ovšem otázka, zda mohou být tyto pokusy úspěšné, když československý stát již neexistuje. 

Na Dálném východě. Sonda do každodennosti československých legií v Rusku

Studie je soustředěna na československé dobrovolnické vojsko v Rusku v období po skončení první světové války. Hlavním cílem textu bylo poukázat na to, jak vojáci vnímali ruský Dálný východ. Úvodní část analyzuje prameny k tématu a jednotlivé oblasti spojené s každodenním životem vojáků. Hlavní část textu načrtává několik prvků spojených s pobytem na ruském Dálném východě: architekturu, jazyky, každodenní život městské i vesnické populace (oblečení, stravování, hygiena, svátky atd.) nebo styky českých vojáků s místními ženami (včetně japonských prostitutek ve Vladivostoku). Obchodníci, rikšové, kejklíři a prostitutky byli ti (a ty), s kterými se čechoslováci setkávali, tato zaměstnání jsou proto v denících a pamětech brána jako typická pro daný region. Čechoslováci se také setkali s japonskými vojáky, jejichž jednotky byly umístěny ve Vladivostoku a bajkalské oblasti. Některé záznamy ukazují velký zájem pisatelů o exotická místa, kulturu a zvyky. Ale nelze zapomenout, že po celou dobu jejich poznávání Dálného východu zuřila okolo těchto svérázných vojáků-turistů občanská válka.

Legionárske spomienky, zápisníky a denníky

Autori materiálového príspevku sa zamerali na ukážky z denníkov a spomienok príslušníkov rakúsko-uhorskej armády, ktorí sa dostali na rôznych frontoch prvej svetovej vojny (v Srbsku, Rusku a Taliansku) do zajatia a potom vstúpili do jednotiek československého zahraničného vojska – légií. Na príkladoch záznamov spomienok francúzskeho legionára A. Šímu, talianskeho legionára V. Valníčka a ruského legionára A. Šikuru približujú pomery v čase vypuknutia vojny, nálady a názory obyvateľstva, mobilizáciu a odchod na front, krst v ohni na bojových líniách, útrapy a hrôzy vojny. Z ich denníkov je veľmi názorne vidieť ako prežívali apokalyptické zážitky, ktoré pre prostých vojakov a aj civilné obyvateľstvo v blízkosti frontov aj v zázemí priniesol svetový konflikt, aký bol ich každodenný život a čo pre nich znamenali spomienky na blízkych doma a sporadická korešpondencia s nimi. Ako priami účastníci významných politických a vojenských udalostí z rokov 1914–1918, keď sa rozhodovalo aj o ďalších osudoch Čechov a Slovákov a o vzniku ich samostatného štátu – československej republiky – podávajú presvedčivé výpovede o tých neľahkých dobách. Ich záznamy z rokov vojny, neskôr rôzne dopľňané a vydávané aj tlačou, pomohli zachovať v individuálnej pamäti ich blízkych ale aj kolektívnej pamäti národného spoločenstva významné i menej významné zážitky z tohto obdobia a veľmi často poskytujú veľmi podrobné a z iných zdrojov neznáme informácie aj pre historikov, vojenských historikov, etnografov i odborníkov iných špecializácií.

Lidový houslař Martin Kuča ze Strážnice (1888–1967)

Materiálový příspěvek věnovaný problematice lidových houslařů se snaží vytvořit určitý model pro přístup k této specifické části české hudební kultury pomocí podrobné organologické analýzy dochovaných nástrojů jednoho z výrobců. Jako příklad byl vybrán Martin Kuča ze Strážnice, zemědělec a vinař, který smyčcové hudební nástroje stavěl pro svou zábavu. Z jeho dochovaných nástrojů jsou tři uloženy ve sbírkách Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (housle, viola a baset/vilonocello), další nástroje jsou v majetku rodiny. Čistota zpracování jednotlivých smyčcových instrumentů i jejich konstrukční propracovanost svědčí o relativně vysoké úrovni lidového houslařství na území Moravy a snad vyvrací u laické veřejnosti zažité teze o nedokonalosti hudebních nástrojů lidových tvůrců. O propracovanosti technologických postupů svědčí mimo samotné nástroje i stav pomůcek (forem) a nářadí, jež houslař Martin Kuča při stavbě používal.

Festivaly
Ludmila Tarcalová
Festivaly
Miroslav Válka
Recenze
Lubomír Procházka
Recenze
Jana Nosková
Recenze
Marta Ulrychová
Recenze
Eva Krekovičová
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Ferdinand Vrábel
Recenze
Marta Toncrová
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Jan Rychlík
Zprávy
Aleš Opekar
Studie k tématu Československé legie z pohledu historicko-etnologického
Dalibor Vácha
Zprávy
Jan Blahůšek
Ostatní studie a materiály
Jan Kincl - Svatopluk Valníček - Ferdinand Vrábel
Bez rubriky
Ostatní studie a materiály
Jiří Höhn
Fotozastavení
Martin Šimša
Rozhovor
Miloš Melzer, Miroslav Válka
Konference
Roman Malach
Konference
Jitka Matuszková
Výstavy
Tomáš Pilvousek
Výstavy
Lenka Gronská
Mezinárodní folklorní festival Strážnice a Dětská Strážnice 2011
11. mezinárodní folklorní festival "Łužica - Lausitz - Lusatia 2011"
J. Langer: Lidové stavby v Evropě
H. Hlôšková: Individuálna a kolektívna historická pamäť. (Vybrané folkloristické aspekty)
J. Nejdl: Tradiční jídla česko-bavorského příhraničí / Traditionelle Gerichte des böhmischen Grenzgebietes
I. Přibylová - L. Uhlíková (eds.): Smích a pláč / Laughter and Crying
Príbeh československých légií
V. Thořová: Lidové písně z Havlíčkobrodska
Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii
International Library of African Music (ILAM)
id článku: 554
9929
9928
9927
9926
9925