Národopisná revue 1/2026

Štúdia sa zameriava na proces folklorizácie repertoáru kočovných bábkarov na Slovensku v širšom európskom kultúrno-historickom kontexte. Vychádza z analýzy zachovaných textových i zvukových záznamov tradičných hier. Osobitná pozornosť sa venuje terminologickým otázkam pojmov „ľudové“, „tradičné“ a „kočovné“ bábkové divadlo a ich sémantickým konotáciám. Príspevok analyzuje mechanizmy domestifikácie cudzojazyčného repertoáru a jeho postupnú integráciu do prostredia ústnej tradície. Folklorizácia sa prejavovala najmä v oblasti jazyka, postáv, tematických motívov, hudobných prvkov a vizuálnej štylizácie. Výsledky prispievajú k hlbšiemu pochopeniu postavenia kočovného bábkarstva v kontexte profesionálneho a ľudového divadla v slovenskom kultúrnom priestore.

Studie zkoumá vztah mezi narativními strukturami videoher, zejména akčních RPG, a procesy apropriace a cirkulace těchto struktur v hráčských komunitách. Konkrétně analyzuje dynamiku interakcí mezi příběhovým pozadím hry The Elder Scrolls V: Skyrim, výrazně inspirovaným severskou mytologií, a diskurzy sdílenými na vybraných fórech platformy Reddit. Výsledky ukazují, že prvky severské mytologie v rámci Skyrimu plní především funkci otevřené narativní infrastruktury, kterou využívají jak tvůrci, tak hráči k budování možných světů hry. Nebyla zjištěna přímá korelace mezi mytologickými motivy obsazenými v lore a debatami o současných společenských konfliktech; namísto toho se ukazuje, že společensky relevantní témata a ideologie se častěji artikulují v jiných, méně specializovaných komunikačních prostorech. Tento vzorec odpovídá modelu ozvěnových komor, v němž odlišná témata nacházejí své publikum v separátních performativních a diskurzivních kontextech. Z toho plyne, že herní lore může ovlivňovat ideologické formace spíše nepřímo, prostřednictvím migrace diskurzů mezi různými online scénami, než přímým přenosem sociopolitických agend do specializovaných herních komunit.

Článek zkoumá retrogaming jako kulturní praktiku na průsečíku paměti, nostalgie a digitálních médií, přičemž se zaměřuje na koncept hraní na „dvojité obrazovce“ (dual-screen gaming). Dvojitá obrazovka, definovaná jako integrace hratelné retro videohry v rámci hostitelské videohry prostřednictvím sekundární herní obrazovky, je vnímána jako hybridní paměťový nástroj, který v rámci jediného zážitku propojuje různé časové a herní roviny. Studie navazuje na předchozí výzkum autorů v oblasti fenoménu dvojité obrazovky a rozšiřuje jeho teoretický rámec o perspektivu orientovanou na paměť. Na základě konceptu her ve hrách (Seiwald 2019) článek argumentuje, že vložené retro hry nejen zdůrazňují „herní povahu“ (playfulness) média, ale slouží také jako nástroje pro aktivaci paměti. Prostřednictvím analýzy vybraných případových studií článek navrhuje paměť jako novou analytickou kategorii a rozlišuje mezi spouštěči paměti (memory triggers) spojenými s autobiografickou nostalgií a anemoiou – zprostředkovanou formou nostalgie po minulosti, která nebyla přímo prožita. Výsledky ukazují, jak nastavení dvojité obrazovky transformuje paměť v hratelný zážitek, který hráčům umožňuje přistupovat k minulosti, reinterpretovat ji a zabydlovat se v ní. Článek tak přináší aktualizovanou konceptualizaci fenoménu dvojité obrazovky a nově definuje jeho roli v současné herní kultuře.

Štúdia skúma slovenský ľudový odev a jeho rekontextualizáciu v rámci organizovaného folklorizmu, vrátane historického prehľadu prezentácie a výroby kópií krojov mimo pôvodného vidieckeho prostredia. Článok sa zameriava na dve prepojené dimenzie. Prvá analyzuje prístupy k výrobe krojov, ich kópií a napodobenín. Druhá skúma ich scénické používanie, najmä v súvislosti so slovenskými folklórnymi súbormi od polovice 20. storočia. Cieľom je poukázať na kľúčovú úlohu etnologickej expertízy pri výskume, výrobe, interpretácii a scénickej aplikácii krojov. Toto využívanie krojov je interpretované prostredníctvom parafrázy teoretického rámca Ladislava Lenga o troch úrovniach štylizácie hudobného folklóru. Článok uzatvára konkrétna prípadová štúdia, ktorá opisuje súčasnú výrobu tradičných kópií krojov z Púchovskej doliny pre folklórny súbor na základe etnologického výskumu.