Národopisná revue 2/2026

Studie zkoumá současný český tradiční cirkus optikou sociální reprodukce a soustředí se na otázku, čím se v praxi utváří jeho „tradičnost“. Vychází z etnografického výzkumu realizovaného v letech 2023–2024, založeného především na polostrukturovaných a nestrukturovaných rozhovorech s členy pěti cirkusových rodin. Analýza ukazuje, že omezená míra inovace nesouvisí primárně s obranou trojice zvířata–klaun–artistika, ale s reprodukcí rodové kontinuity, tradiční autority a pracovních postupů předávaných napříč generacemi. Mobilita, jejímž následkem je částečná sociální izolace, posiluje orientaci na „osvědčené“ modely řízení i programovou strukturu. Identita cirkusu se tak utváří spíše skrze sdílené hodnoty, hierarchii a každodenní organizační praxi než prostřednictvím jednotlivých čísel v manéži.

Tato studie se zabývá chronologickým vývojem strategií využívání pastvin, jejich dělením a změnami ve vlastnických vztazích v rámci údolí Dund Tömört (Ulaanhus bag, Bulgan sum, provincie Bayan-Ölgii, Mongolsko). Toto údolí představuje jednu ze dvou podoblastí v rámci územní jednotky Ulaanhus bag, která vykazuje nejvyšší koncentraci jarních a letních pasteveckých stanovišť etnické skupiny Altajských Urianchajců. Chronologie rekonstruovaná pomocí metod orální historie umožňuje detailní popis vývoje od éry družstev (negdel) přes období privatizace až po současnou fázi charakterizovanou rychle klesajícím počtem pasteveckých domácností. Cílem této mikrohistorické případové studie je prozkoumat vypovídací potenciál pramenů orální historie při výzkumu lokální chronologie využívání pastvin.

Štúdia analyzuje procesy a bariéry kultúrnej integrácie ukrajinských odídenkýň v Košiciach. Teoretický rámec tvoria koncepty kultúrneho a sociálneho kapitálu (Bourdieu) a liminality (Turner), ktoré osvetľujú statusovú devalváciu vysokoškolsky vzdelaných žien na slovenskom trhu práce. Kvalitatívna analýza rozhovorov (n = 28) identifikuje prekážky kultúrnej participácie a rolu tzv. tretích miest (Oldenburg). Výskum ukazuje, že integráciu determinuje ekonomický pragmatizmus, rodové aspekty, transnationalizmus a stav liminality podmieňovaný dočasnosťou statusu a digitálnym prepojením s domovom. Zistenia zasadzujeme do európskeho kontextu, čím štúdia prispieva k poznaniu rodovo podmienenej migrácie a stratégií migrantov v súčasnej Európe.

Od poloviny 19. století byly márnice na židovských hřbitovech nahrazovány honosnějšími obřadními síněmi. Autor systematicky zkoumá všech 131 obřadních síní postavených na území dnešní České republiky a ukazuje jejich charakteristiky a vývoj. Jejich výstavbu lze chápat jako výraz emancipace židovské menšiny, ale také jako projev její asimilace a přijetí pohřebních zvyků většinového obyvatelstva, což v průběhu 20. století dále zintenzivnilo. Nacistický a komunistický režim mnoho obřadních síní zničil, a pokud se dochovaly (86 případů), je třeba pro ně dnes hledat alternativní využití. V současnosti však již jsou opět opravovány, a to i s ohledem na rituální specifika a náboženské symboly jejich stavebníků.